Počítání oveček

Zajímavé zachycení něčeho, co se v životě občas stává. Je tu pěkně zpracované, jak se nemocniční personál snaží Hanku vychovávat. Ale přes všechnu snahu tam Anežka řekla velkou věc, že totiž ať je strýčků a tetiček kolik chce, jednu mámu to nenahradí. Téma pěkné, dobře pojaté i zpracované. Herci výborní. Akorát to není film, na který bych chtěla koukat pořád. (16.12.2015)

Vydarená, dojemná, hrejivá a ľudská melodráma s perfektným kastingom. Tomu strašne veľa dávajú hlavne Věra Galatíková, malá pôvabná Žaneta Fuchsová a veľký Vlastimil Brodský. Dosť mi to pripomenulo o tri roky mladšiu televíznu adopčnú inscenáciu o dievčatku Cizí holka, náhodou tiež s Galatíkovou. Dojemný koniec, nejaký ten humor a plno silných scén, ktoré sa na nič nehrajú, ale ich sila je práve v (zdanlivej) obyčajnosti/triviálnosti. (13.08.2018)

Opakované zhliadnutie tohto televízneho prekvapenia spred tridsiatich rokov mi prinieslo pôvodný zážitok s potvrdením toho, že Karel Kachyňa bol na detské a poetické filmy majster. Jeho citlivé balansovanie na hrane melodramatickosti bude vo mne stále vzbudzovať obdiv, ktorý má predobraz v starých Chaplinových filmoch. Výkony Žanety Fuchsovej, Věry Galatíkovej i Vlastimila Brodského sú zárukou, že film je pozerateľný aj v súčasnosti, najlepšie v predvianočnom období. Prekvapilo ma, že väčšina dospelých hercov sa správala hlúpo a neprirodzene. Už nezistím, či na pokyn alebo spontánne. (04.02.2012)

Velmi dojemný, srdcervoucí, vysoce umělecky ztvárněný příběh o holčičce Hance (Žaneta Fuchsová), která nemá rodiče a kvůli srdeční vadě tráví celé své dětství v nemocnici. Hledá lásku a spřátelené duše. Ty nachází v strýcích, tetách, dědcích... (sestřičky v nemocnici, údržbář, primář, uklizečka, kuchařka...). Mezi zaměstnanci nemocnice je plno lidí s dobrým srdcem, kteří jeví o Hanku zájem, ale jsou tam i lidé bez srdce (vrchní sestra). Ve skutečnosti Hanka hledá především maminku a tatínka. Těmi se ale nikdo z nemocničního personálu nechce stát. I nejmilejší sestřička Sluníčko (Naďa Konvalinková) se vdá a čeká vlastní miminko a Hanka bolestně prožívá zklamání, které si jiní jen těžko dokáží představit, asi jako kdyby maminka opustila svoji dceru. Poznává však kuchařku Anežku... (24.03.2008)

Poetický film s perfektně vykreslenými charaktery postav. Té holčičky mi bylo skutečně líto. Za svůj krátky život poznala akorát samé bílé pláště a lékařské vyšetření. Proto se vůbec nedivím tomu, že když se našla laskavá žena, tak že se na ni ta malá upnula. Obě měly hodně společného a obě byly takové ztrápené duše, které k sobě přilnuly. Hanička potřebovala pohlazení maminky a uklízečka Anežka se potřebovala zase o někoho starat. Ta osamělost a ztrápenost je k sobě prostě připoutala. V jednom okamžiku mi smích Žanety Fuchsové přišel až moc umělý, ale to jsem přešla. Protože je tu spousta ostatních věcí, které to přebily. (09.01.2012)