Malá mořská víla

"...takové to bylo smutné milování." A právě ta hořkost příběhu je fantastická! Vyhýbá se klišé, nebalamutí, že život je jedna velká výhra, ba naopak mě tohle zasáhlo mnohem víc, než každoroční louskání Tří oříšků - jejich kvalitě navzdory. Ten omamný lesk mě už začal uspávat, a proto Vílu beru jako odklon od zajetého stereotypu. Navíc ji Kachyňa obohatil o výtvarno, což je super, a se závěrem ji nasměroval k mým oblíbeným filmovým věcem. Jak vidno; i pesimismus může být v určitých aspektech prospěšný! (02.01.2012)

Nemám rád poměrně časté kecy, že doba si žádala díla povinně veselá, proti jejichž proudu Malá mořská víla jde. Co by sakra potom byly všechny ty disneyovský "veselý" úpravy tohoto příběhu. Neskutečná potřeba některých cokoli kdykoli kdekoli narážet na dnešní - ehm, totiž minulou dobu mi už vážně leze na nervy. Mno, tak bychom se mohli dostat k pohádce. Na rovinu přiznám, že Andersen mi k srdci příliš nepřirostl, ani tak pro častou tragiku svých příběhů, ale pro celkové pojetí, které mi k pohádkám moc nesedí. Dobro a zlo, nějaké to ponaučení, to je v Adersenovi vždy jen málo důležité, nejdůležitější je právě jen ta tragičnost. Tato pohádka je navíc na můj vkus zpracována přespříliš lyricky, s příliš divadelní výpravou a celkově chladným pojetím (stačí porovnat s mnohem výraznější Pannou a netvorem). Naproti tomu dialogy jsou na úrovni a Miroslava Šafránková je možná i hezčí a křehčí než její slavnější sestra. Pro roli se velice hodí. (26.12.2009)

Andersenovy pohádky mě v dětství fascinovaly i deprimovaly a toto zpracování jedné z těch nejslavnějších se mi líbí i po letech. Dobře si vzpomínám, jak jsem jako malá holka toužila mít na hlavě to, co malá vílí princezna, a v hlavě to, co má její otec, a jak jsem si přála žít ve vodní říši, vedle které ta lidská působí jaksi neživotně. Stejné je to i s postavami. Malá mořská víla s dětsky udivenýma očima, která touží poznat život na souši i svými soukmenovci opovrhované lidstvo (při pohledu na jejího nastávajícího se nelze divit) je na rozdíl od plochých obyvatel země skutečná osobnost. A král všech moří je sice možná trochu studený čumák, ale charisma má obrovské (inu Radovan Lukavský) a jeho ironické glosy na adresu Poseidona nebo příslušníků homo sapiens odrostlejší divák ocení. Jinak je to jediný film, v němž nemám ráda Libuši Šafránkovou… (25.07.2014)

"Tomu mořské víly nemusejí rozumět." Podmanivě temná záležitost s hrdinkou, jejíž oči jsou bez ohledu na hrozbu pěnivého konce stejně zvědavé jako němé rybí potvory vykukující z vody.. Vše dotvářejí velmi silné i průměrné chvilky ♫ Liškovy hudby ("Silný motiv, dramatický závěr"), které ovšem nejsou tím hlavním, co škodí temporytmu a tlumí hloubku prožitku. Někdy vám budu o moři vyprávět. (06.07.2012)

"Takové to bylo smutné milování..." Smutná tahle pohádka podle Hanse Christiana Andersena vskutku je. A nejen svým koncem. Už samotné snové zobrazení podmořské říše doprovázené výbornou hudbou Zdeňka Lišky působí dost teskně. Úplně si tak nemyslím, že by tuhle pohádku dokázali ocenit současní dětští diváci. Poetický vizuál mistra Kachyni je úžasný, ale co naplat děti budou postrádat více akce. Za výborný nápad jinak považuji využití potenciálu obou sester Šafránkových, ač tedy ta hlavní herecká kláda pro tentokrát leží na té mladší a méně zkušené Miroslavě. Tam však svou asi největší hereckou příležitost využila na jedničku s hvězdičkou. (01.05.2024)