Král Šumavy

Filmový klenot alebo len lacný ideologistický brak? Neviem! Ani sa mi nechce nad tým polemizovať, proste tomu dám tri hviezdičky a zanôtim si spolu s kapelou Tři Sestry tú našu starú pašerácku odrhovačku: "Kompas mám po ruce měsíc svítí na cestu, les je napravo v močálu jsou kytky. Já jsem králem Šumavy, znám každý kmen i louku. Já jsem králem Šumavy, leč nepašuju mouku. Jsem pohledný blonďák ročník pětašedesát v kalhotách mám dělo ráže sedm pětašedesát. Živím starý rodiče a v Prachaticích holku, za sebou tři Ukrajince, Albánce a Polku. Když to dobře dopadne tak ve tři přejdu čáru, ráno budu ve vatě a kalit v českym báru nebo budu v Štýrskym Hradci padesát let po válce, sedět v koutě ustlanýho vězeňskýho kavalce..." *** (06.12.2018)

Znovu jsem se podíval, už tehdy se mi zdálo, že to určitě bylo jinak. Věřím, že v obrazu doby (komunistické moci) Karel Kachyňa nemohl mít v hlavě kompas na pravdivé informace. Důkazem toho budiž fakt, že skutečnou pravdu znala pouze tajná policie. Navíc se to muselo točit podle scénáře Rudolfa Kalčíka. Na druhou stranu i přes pokroucený obraz Krále Šumavy, jde o profesionálně natočený film. Nasnímaná pochmurná Hamerská slať a spleť holých větví v závoji mlh v hlubině času je mocné kouzlo filmu. Dovedla jaksi utlumit ten ideologický balast. Proto si nemyslím si, že je to vyloženě špatný film. (09.02.2016)

Už si nepamatuji, kdy jsem vlastně naposled Krále Šumavy viděl, dříve v dobách mých středoškolských let jsem ho příliš v oblibě neměl, dokonce jsem se pak na základě něj dlouhodobě vyhýbal válečným filmům. Ironií je, že se to za války vlastně vůbec neodehrává... i když skrze neustálé střílení to mír příliš též nepřipomíná, dobrovolní strážmistři se svým nadřízeným při svých akcích riskují mnohdy vlastní životy stejně jako za války. Asi takhle to v pohraničí mohlo tenkrát vypadat, vyčerpávějící služba na pokraji ohrožení života a rozhodně příčinou nebyli jen v prologu uvádění banderovci. Příběh mimo jiné o tom, kam až fanatismus (také v politice) může zajít... Ač je film často označován za propagandistický, myslím, že dnes již není problém dívat se na obsah i s otevřeným kritickým úsudkem nad chytáním agentů a úprchlíků, kteří prostě pro tehdejší systém znamenali klidně stejné zlo jako ti banderovští diverzanti. Nad filmařským mistrovstvím ze strany Karla Kachyni (ve znamenité spolupráci s kameramanem Illíkem) se asi není třeba zvlášť zastavovat. Budování napětí (často i skrze náznaky beze slova) a atmosféra prostředí "na konci světa" vyznívají ohromně působivě, Radovan Lukavský předvedl coby zásadový poručík Kot jednu ze svých nezapomenutelných hereckých kreací (z něj ten fanatismus i ohromné zanícení zbraněmi přímo dýchá). Výborné zpracování látky, působivá výpověď doby – s odstupem času skvělý zážitek. Zlatý fond československé kinematografie. 90% (18.12.2019)

Z žánrového hlediska velmi dobře natočený, vysoce profesionální snímek s problematickým politickým podtextem. Fakticky propagandistický film o odvážných strážcích hranic, kteří čelí diverzi ze Západu. Atmosféru ani po letech filmu nelze upřít, stejně jako řadu pozoruhodných hereckých výkonů a profesionální režii. Zajímalo by mě, do jaké míry Kachyňa v době natáčení tomu příběhu věřil. Celkový dojem: s výrazným ohledem na řemeslnou stránku 70 %. Jedna z nejvýraznějších rolí Radovana Lukavského, ke které se on sám jen nerad hlásil. (16.06.2006)

Není to agitka, neboť na pouhou agitku je to moc dobře natočený film. Jistě, že je od počátku až do konce poplatný onomu zrůdnému režimu, na jehož objednávku vznikl, ale také je to už plnokrevný Kachyňa. Potkáme zde celou řadu skvělých herců. Mnohé scény vyznívají téměř bergmanovsky... Jediná čistě filmová výtka zní jednoduše: Příliš krátký a stručný konec. Nefinálové finále... Zatčení v jedné scéně a s jedou větou. A pak už drama končí, mlhy se zvednou a konečně vyjde slunce. Až příliš jednoduchá metafora... Škoda, že nezůstalo u těch mlh... Celkový dojem: 75% (14.10.2007)