Král Šumavy

Už si nepamatuji, kdy jsem vlastně naposled Krále Šumavy viděl, dříve v dobách mých středoškolských let jsem ho příliš v oblibě neměl, dokonce jsem se pak na základě něj dlouhodobě vyhýbal válečným filmům. Ironií je, že se to za války vlastně vůbec neodehrává... i když skrze neustálé střílení to mír příliš též nepřipomíná, dobrovolní strážmistři se svým nadřízeným při svých akcích riskují mnohdy vlastní životy stejně jako za války. Asi takhle to v pohraničí mohlo tenkrát vypadat, vyčerpávějící služba na pokraji ohrožení života a rozhodně příčinou nebyli jen v prologu uvádění banderovci. Příběh mimo jiné o tom, kam až fanatismus (také v politice) může zajít... Ač je film často označován za propagandistický, myslím, že dnes již není problém dívat se na obsah i s otevřeným kritickým úsudkem nad chytáním agentů a úprchlíků, kteří prostě pro tehdejší systém znamenali klidně stejné zlo jako ti banderovští diverzanti. Nad filmařským mistrovstvím ze strany Karla Kachyni (ve znamenité spolupráci s kameramanem Illíkem) se asi není třeba zvlášť zastavovat. Budování napětí (často i skrze náznaky beze slova) a atmosféra prostředí "na konci světa" vyznívají ohromně působivě, Radovan Lukavský předvedl coby zásadový poručík Kot jednu ze svých nezapomenutelných hereckých kreací (z něj ten fanatismus i ohromné zanícení zbraněmi přímo dýchá). Výborné zpracování látky, působivá výpověď doby – s odstupem času skvělý zážitek. Zlatý fond československé kinematografie. 90% (18.12.2019)

Ideologie stranou. Jedná se o film s netradičním zvukovým a obrazovým ztvárněním. Bohužel nemá tah na branku, protože napínavé, neřkuli akční scény, často střídá odlehčená rovina nějaké té tancovačky, "zábavy" a "romantiky". Obvláště ona romantická část je nekonečně naivní a uspěchaná. Působí opravdu debilně. Hlavní postavy jsou kvůli tomuto nesympatické. Pomáhá jim k tomu i to, že jsou to trochu prázdné schránky, snad kromě Lukavského. Beru-li v potaz, že jsem je měl pokládat za kladné postavy, musí to být negativum. Scény v terénu nejsou marné, chybí jim ale trochu přehlednost. Někdy jsem tam nevěděl, kdo je zrovna kdo. Nefungují ani momenty překvapivých "zvratů" a "odhalení", jelikož snímek pro mě na krátké ploše nedokáže vybudovat s postavami vztah. Celkově na mě Král Šumavy zanechal mdlý dojem s nepříjemným oparem. (05.12.2011)

Král Šumavy je zatraceně dobře natočený a zahraný film. Lukavský a Vala potí charisma všemi póry na těle a celé je to snímáno s neuvěřitelným citem pro kompozici a pro kontrast. Nemluvě o tom, že *jakýkoli* film se spoustou deště a/nebo mlhy u mě má z půlky vyhráno. (Ideologie v tomhle případě projde jako guilty pleasure.) (01.10.2011)

Když ještě Šumava neznala Schengen, aneb rybičky, rybičky, esenbáci jedou! Mlha, blata, déšť a skvostná kamera „od pasu“ Josefa Illíka pohrávající si s odrazy vodní hladiny i okenních tabulí, jenže.. Když vám někdo znásilní ženu, vezmete jej na milost, protože si k tomu zapálil svíčky a pustil romantickou hudbu? (15.07.2013)

Další ideologická dokonalost. Zblízka a na tělo popsané osudy lidí, žijících v pohraničí 50. let. Bažiny, ilegální převaděči, zločinní emigranti, kterým se stýská, podivní muzikanti, podivný hřbitov. Naproti tomu neohrožení muži v uniformách, krásná žena na rozcestí, zakázaná láska, to vše podkreslené drsnou přírodou a zablácenými cestami. Nakonec všechno dobře dopadne, ale ne zase tak dobře, aby nezůstala slza v oku. Když si všechen ten balast odmyslíte, stále zbývají skutečné osudy lidí, jejich životní podmínky i spousta otázek, které si kladli a nikdy nedostali odpověď. Proto téměř plné hodnocení. (22.06.2011)