Fany

Na dlouhá léta poslední velká příležitost Jiřiny Bohdalové ve filmu. A přitom nemáme totalitu, normalizační pravidla také neplatí, dokonce Bohdalová neudělala ani nic srovnatelného s Uchem v dnešní době... a přesto byla za svůj herecký koncert (v páru s Jiřinou Jiráskovou) odměněna v příštích letech jen dvojicí pohádek a jednou rolí vedlejší. To je poněkud málo, že. Nicméně za pět minut dvanáct dostal nápad alespoň ten Strach na ty Vrásky z lásky... Ostatně k Jiráskové se český porevoluční film zachoval ještě hůře, takže si opatrujme Fany jako oko v hlavě. "Mister Proper čistí čistě až se sami vídíte!" (11.03.2009)

Tragický a smutný příběh a dvou sestrách, jedné postižené a druhé, která pracuje jako primařka v nemocnici. Film je velkou hereckou příležitostí pro Jiřinku Bohdalovou, která ztvárnila postiženou Fany dokonale.Při scénách jako je reklama na mistr Proper sem se válel smíchy,ale konec je dosti smutný. (14.05.2006)

Fany je živoucím důkazem toho, že Jiřina Bohdalová a Jiřina Jirásková byly největší herečky své generace; Bohdalka je koneckonců živoucím důkazem stále. Dokonalý psychologický střet rázné a odměřené primářky (Jirásková) a prostinké, ale vlastní srdce pro druhé rozdávající Fany (Bohdalová). V rámci skvělého scénáře Jiřího Hubače, jenž nikdy nesklouzl k lacinosti či plytkosti, a pod režijním vedením Karla Kachyni to ani jinak dopadnout nemohlo. Bohužel je to z mého pohledu trochu polozapomenutý klenot české filmové tvorby 90. let. Hubačův scénář vypráví neskonale dojemný příběh, který baví i dojímá, není v něm nic efektní ani vypočítané. Celek je jako ryzí zlato. A ten závěr? Hubačova tvorba by šla shrnout jednou větou: UMĚNÍ JE VÝRAZ CITU. V jeho pojetí tomu tak opravdu bylo... (06.02.2024)

Nemůžu hodnotit jinak. Tak nadpozemský a srdceryvný výkon jaký podává Jiřina Bohdalová, by ani Hollywood nenechal chladným, jen kdyby nebyl tak daleko.... Být Fany americký film, tak Bohdalová má Oscara jistýho, zde není o čem diskutovat:-) A její herecká kolegyně Jiřina Jirásková, která však pobrala tu méně sympatičtější roli, hraje taky božsky a bez ní by to nemělo cenu. Zdánlivě to vypadá tak, že kromě Jiřin tento film nemá co nabídnout, ale když se soustředíte i na to ostatní, tak zjistíte, že bez té omáčky by "ty dvě" zdaleka nevynikly tak, jak to bylo zamýšleno. Ta zvláštní ponurá atmosféra, hudba, scénář, menší role, spíše televizní styl zpracování, Pan Divoký - to vše do sebe zapadá. Pravdou zůstává, že takové postavy jaké uměl vytvořit pan Hubač tu chybí a takové výkony, které Fany nabízí, už zřejmě jen těžko na naší svěží herecké scéně spatříme... A vážení uživatelé csfd, s těmi svými 68% jste se teda moc nevycajchnovali... (30.08.2008)

Bohdalka mně tam zpočátku vůbec neseděla. Její skřehotavý hlas mi připomínal večerníčky. Nemohla jsem se ubránit pocitu, že je špatnou volbou pro hlavní představitelku dramatu o oligofreničce Fany. Nicméně mi postupem času sklaplo a já si musela přiznat svůj chybný odhad. Dokázala zahrát slabomyslného člověka, jenž vidí každou drobnou radost, jenž je upřímný a bezelstný, velmi věrně. No a v každém případě byste nejvíc uvítali něčí přítomnost v době, kdy už není šance, a to i přesto, že vás dotyčný psychicky ždímal a štval. V tomto stavu roztají i tvrdá srdce. V kombinaci s geniální Hapkovou hudbou byl namíchán až těžce dojemný koktejl. (06.07.2015)