Blázni a děvčátka

Filmy o mentálně zaostalých lidech jsou problémové. Karel Kachyňa však velice citlivě zakomponoval takovou postavu do dospívání kluka ze Žižkova. Žižkov je tu vykreslen, jako svět sám pro sebe. Atmosféra je částečně tíživá, částečně veselá, jaké už dospívání bývá. Tak či tak, rozhodně nejde o oddychový snímek. (11.09.2006)

Predlohu som zatiaľ nečítal a tak neviem posudzovať do akej roviny ju film vyzdvihuje, alebo profanuje. Základ je , že za chabším scenárom stála silná a rázovitá réžia Karla Kachyňu, pre ktorého všetky postavy tvoria plné a vyžité médiá pre zachytenie daného stavu okolností, nálad a zážitkov. Akurát si myslím, že príbeh má nerovnosti. (27.10.2014)

Blázni a děvčátka jsou pro mě hodně silná vzpomínka z dětství a radost z nalezení ztraceného "zlata". Muselo to být někdy zkraje základky, když nás učitelky na tenhle Kachyňův film vzaly do kina. Byl to pro mě tehdy hodně silný zážitek, protože ten film byl úplně něco jiného, než co jsem do té doby jako šesti sedmi leté děcko viděl. Přišel mi hrozně nedětský, ponurý, smutný, strašidelný a erotický. Třicet let jsem nosil tu vzpomínku zalezlou někde hluboko v hlavě a nemohl jsem si zaboha vzpomenout, co to bylo za film. Pamatoval jsem si jen to, že to rozhodně nebyl film pro malé děti a frázi "opalování na rajsko". Právě díky této frázi a archivu ČT se mi podařilo film dohledat... Zkouknul jsem ho znovu a... stejné pocity: ponuré, šedé, neveselé. Tu erotiku už dnes vnímám trochu jinak :-) Přišlo mi to trochu o ničem, taková letmá povídka o pubertálním klukovi. Ale určité kouzlo to má (oprýskaný Žižkov 50. let). Alespoň pro mě v té vzpomínce z raného dětství. (05.10.2021)

Blázni a děvčátka jsou u mě kulatým 40. filmem Karla Kachyni, který jsem z početné tvorby tohoto jedinečného československého režiséra viděl. Z velké části Kachyňových filmů jsem byl nadšen, okouzlen či někdy i přímo zasažen a odměnil je vysokým hodnocením v podobě pěti nebo čtyř hvězdiček. Je mi líto, ale zrovna tento k nim přidat moc nedokážu. Není zde sice úplně nouze o typickou Kachyňovou poetiku, nechybí režisérovo oblíbené téma pohledu na dramatické události očima dětí, po vizuální stránce zaujmou i pěkné černobílé flashbacky, které znázorňují momentální Jirkovy asociace na již prožité chvíle, většinou s údernými dialogy mezi klukem a otcem, za velmi vydařené považuji opakované scény s jednoucím vlakem. Na můj vkus se ale Blázni a děvčátka až příliš hýří různými divnými a bláznivými postavami, které mi ke Kachyňovu něžnému poetickému stylu příliš neseděly a z celého filmu nemám takový zážitek, na jaké jsem byl dříve u Kachyni zvyklý. A ač dojde i na myšlenkově silná místa (odvoz blázna zakončený poznámkou „A potom, je jinej než ostatní, tak musí být zlej.“), ve srovnání s o 10 let starším „žižkovským“ snímkem Lásky mezi kapkami deště tohle teprve moc neobstojí. Za mě lepší průměr, nutno však říct, že průměr pouze v rámci tvorby Karla Kachyni. [60%] (03.08.2021)

Vyrovnaný a kvalitní film, ale na K. Kachyńu průměrný. Film byl dokončován v bouřlivých listopadových dnech a na jeho obsahu, co se týče trefování se do komunistů, je to vidět. Začínající Milan Šimáček jako dementní Pepík byl skvělý a svou roli už nikdy nedokázal překonat, ani svými vojáky v Tankovém praporu a Černých baronech. (02.07.2007)