Krvavá svadba

Zjevení v kinech v osmdesátých letech, které pokračovalo dalším filmem "Carmen"... Saura a Antonio Gadéz s minimem slov dokázali stvořit Krásu a Vášeň, která člověka zahltila nejen přímo v sále při promítání. O tomhle podle mne filmy jsou - že sedíme ve tmě, husí kůži na těle a jenom zíráme - a kdyby se nás v tu chvíli někdo zeptal na jméno, bude nám to sakra dlouho trvat, než si vzpomeneme. Většinou nás do jiných dimenzí přenesou spíš science fiction nebo fantasy filmy, tohle je důkaz toho, že to lze dokázat i bez okázalých triků..... (10.08.2007)

Krvavá svadba je už siedmym filmom, ktorý od Carlosa Sauru poznám. To slovíčko "už" vyjadruje paradox medzi počtom filmov a mojou neobľúbenosťou režiséra a v podstate aj žánru, ktorý reprezentuje. Napriek tomu sa k menej ako trom hviezdičkám aj v jeho prípade uchyľujem iba zriedka, pretože som presvedčený, že pri filmoch, pri ktorých sledujem pomaly plynúci čas si množstvo iných divákov spokojne vrní. (24.04.2023)

Despierte la novia, despierte... Nic moc originálního ze strany Lorcy, Saury ani Gadese, dojem ze vší tří dohromady ale dokonalý. Nejspíš proto, že ti tři dohromady byl pan Flamenco, na němž nikdy není nic nedokonalého. V roce 1988 jsem byl v Poznani na Dnech Federica Garcii Lorcy (mohlo to být v jiném roce, v jiném polském městě a mohlo se to i jinak jmenovat). Ten den se promítal film Lorca, muerte de un poeta. Od té doby je mi každé jeho dílo spojeno s jeho bídnou smrtí, tady dvojitou. (23.04.2023)

Nechci-li si hrát na snoba, musím dát jen tři hvězdičky. Je to příliš lyrické a příliš fádní; člověk by musel nejdřív znát předlohu, aby pochopil děj samotného baletu. Proto jsem nepochopil tu scénu s kolébkou, nalíčení baletek bylo takové, že všechny (tři? nebo jen dvě?) vypadaly stejně. Dlouho nebylo jasné, který z těch dvou kohoutů na jednom smetišti zhyne, nakonec se zapíchli oba dva. No, budiž. A nesporný klad: hudební, resp. zvuková stránka filmu. Klasický španělský balet mě bere mnohem víc než nějaká americká postmoderna. Prvky různých lidových tanců (zde především flamenca), v nichž se kromě kytar objevují jiné doprovodné nástroje jen sporadicky a kde velkou roli hrají prosté zvuky tvořené dupáním, tleskáním a louskáním prstů, to je ohromně živočišné a strhující. Toho shlédnutí nelituji. (11.09.2014)

Absolutně kompaktní kousek, strhujícím způsobem adaptující Lorcovu dramatickou klasiku. Na první pohled zcizující podání příběhu jakoby až z druhé ruky pomůže zároveň s velmi účinným minimalistickým projevem a pečlivým navozením dokumentární atmosféry rozpoutat stále gradující hody vášně, žárlivosti a nefalšované tragédie. To nejlepší ze španělského tance, hudby, dramatu i filmu v nádherném baletním snímku. (19.12.2008)