Čo sme komu zase urobili

Po pěti letech se vrací rodinka Verneuilových společně s dcerami a jejich multikulti drahými polovičkami, a i když druhý díl nedosahuje kvalit výtečné a svěží jedničky, tak i přesto jde stále o nadprůměrnou komedii s množstvím vtipů a humorných situací. Líbilo se mi, že tvůrci při psaní scénáře nečerpali pouze z jedničky, nýbrž přidali něco navíc (uprchlíci, "netradiční" svatba). Závěr byl možná až přehnaně optimistický ("happily ever after"), ale i tak si za svým hodnocením stojím. Příjemně strávených devadesát minut v kině u kvalitního kousku, který jen dokazuje, že se Francouzi v komediálních vodách zkrátka a dobře vyznají. (04.03.2019)

Na poprvé se nám to vydařilo (hlavně finančně), tak si dáme dvojku. Dcery jsme ale už provdali v prvním díle, co vymyslíme. Zéťáci se z různých důvodů na Francii naštvou a chtějí se stěhovat, plánují vzít sebou i milované dcerky a všechny vnoučata. Co teď? Staříci nelení a snaží se vychválit Francii tak, aby z ní nikdo nikdy nechtěl pryč. Zápletku bychom měli a prostor pro plno vtipných situací také, můžeme jít na to. Bohužel je to už trochu slabší než první díl. Vytratilo se kouzlo nečekaného, vtipných situací je méně, a pokud není v záběru Christian Clavier nebo jeho černý protějšek Pascal NZonzi, není se už ani čemu moc smát. Přesto nakonec nechávám slabší tři hvězdy. Jak jsem psal již v komentáři prvního dílu, film měl ambici pobavit na jeden večer a to se mu znovu podařilo. (17.10.2019)

Moment překvapení je pryč. A to je asi největší výtka, kterou mohu k filmu říci. Zatímco u prvního dílů jsem nevěděl co mám čekat, tak zde už jsem moc dobře věděl do čeho jdu. Tím nechci tvrdit, že bych se nebavil, jen už mě některé věci nepřišli, tak originální, jako na poprvé. Režisér Philippe de Chauveron má film plně pod kontrolou a v pravidelných intervalech do nás sype jeden fór za druhým, a nutno říci, že se dost často trefí. Místy občas zbytečně tlačí na pilu, ale to je problém snad každého sequelu. Problém je, že se děj pořádně rozhoupe asi až v půlce, do té doby je to takové přešlapování na místě. Na druhou stranu, o to více je druhá půlka zábavnější a dokonce přichází i s něčím jiným. Je to fajn oddechová komedie, a pokud Vám sedla jednička, tak dvojka jede na podobné vlně, jen je o něco horší, naštěstí ne o moc. (03.03.2019)

Tak jednička byla famózní, tady už to sahá jen na průměr, a to jsem se celkem těšil, protože podobný tip komedií mám rád. Nějak se to celý scvrklo na to, aby ty ostatní neopouštěli sladkou Francii, chápu dědečkové a babičky chtějí mít vnoučata na blízku, ale zasmál sem se od srdce vlastně jenom jednou a to je málo. Tatínek má můj obdiv a nehynoucí respekt, vychovat 4x krásný dcery a pak…. Pomalu na starý kolena prázdnej barák….) (13.10.2019)

Part I. (Qu'est-ce qu'on a fait au Bon Dieu?) spred 5 rokov ma nejako obzvlášť nezajala (hoci to malo obrovský potenciál!), takže ani od pokračovania som nič extra nečakal. Málokedy totiž býva sequel lepší ako prequel. Ale mne sa tento Part II. naozaj páčil viac ako "jednotka". Možno aj preto, že tu tvorcovia už tak príliš netlačili na pílu ako predtým - takže v tomto prípade sa naozaj potvrdilo, že menej je niekedy viac. Tento krát to bolo oveľa sofistikovanejšie a aj prirodzený dôvtip celkom potešil. Len škoda, že silou mocou tam museli zas natlačiť aj všadeprítomnú LGBTI agendu, ako keby sa bez toho už fakt nedalo. Nevadí, aj tak fajn a oveľa vyváženejšie ako "jednotka". (07.09.2019)