Čo sme komu zase urobili

Čo tam po tom, že sa jedná prakticky o prevarenú verziu skvelej prvej časti?! Multietnická rodinka Verneuilových sa vracia v plnej zbroji, vybavená skvostnými hláškami, vycibreným situačným humorom a ako čerešničku na torte vám naservírujú nejaké tie prekvapenia v podobe ďalších absurdných situácií. Stávka na istotu je ale miestami dosť citeľná, takže odporúčam pustiť si túto časť s dobrým časovým odstupom, aby ste nemali ten pocit, že sa vám niektoré gagy opakujú. Francúzi to ale aj napriek tomu vedia podať s patričným šarmom a dôvtipom, takže im to vlastne ani nemôžete vyčítať. Obsadenie si zopakovali prakticky všetci herci z prvej časti a to považujem za najväčšiu devízu, pretože toto obsadenie považujem za hlavný tromf celej produkcie. Takže za mňa dva palce hore, vôbec by som sa nenahneval, keby z toho spravili trilógiu. 80%. (26.03.2019)

Už samotný nápad na pokračování zněl divně. Postavy se změnily k lepšímu, došly k porozumnění, všechno se vyřešilo, tak co se dá ještě řešit? Vcelku nic. Takže se všichni musí vrátit ke svému předchozímu chování a dojít ke konečnému porozumnění znovu. A scénář se snaživě snaží vymýšlet jak by to mohlo proběhnout. Jenže je tady trochu moc zápletek najednou.   Když se  smíříte s tím že náboje už trochu došly a přetrpíte vyloženě nudný úvod, začnete se  ale s touto smíšenou rodinkou opět bavit. Je to o třídu horší podívaná než minule ale pořád solidní oddychovka na načatý večer. Viděno jako koronavirový trojjprogram za dva večery s bráchou se spřízněným Srdečně vás vítáme a prvním dílem:D Myslím, že jsme si  tyhlety multikulturní komedie docela užili.:D Díky za multikulti-Clavierovsky korona mejdan a teď už dobrou noc. (30.04.2020)

,,Jen konstatuji. To snad ještě můžeme ne? Konstatovat...'' --- Konstatuji, že to bylo slabé. Výluh z jedničky skoro nestál za pousmání. Možná se už ani moc smát nechci, protože není čemu. Jedničku jsem viděl skoro před čtyřmi lety a od té doby mám na lecos o dost jiný názor. Na rozdíl od Frantíků. Ale ať si dál sní Francie svůj multikulti sen a točí si rozverné multietnické LGBT kýčovité komedie ač je v té krásné zemi už nemálo míst, kde by starousedlíci naopak (pokud tam ještě jsou) rádi zaplatili aby se novousedlíci zase vrátili do svých rodných zemí... Z filmu mne nejvíce zaujala krásná Elodie Fontan a jedna zásadní pravda a to že Omar Sy je oprvdu jen jeden. Dávám tedy za dvě lednice s grilem. * * (26.09.2019)

Nerád, ale musím konštatovať, že jednotka bola lepšia. Bolo tam viac nekorektného humoru, viac vtipnejších scén. Samozrejme, aj dvojka má svoje čaro, radí sa k tým lepším francúzskym komédia posledných rokov, ale už to nebolo také ostré. Rodičia trochu zjemnili, snažili sa ukázať krásy Francúzska a najväčší šok prišiel zase z Afriky. Ak k nám príde trojka o ďalších 5 rokov, tak som zvedavý o čom bude. Ja som sa bavil, neiritovalo ma to, väčšinou, takže celkom spokojný. 3 z 5 (29.09.2019)

No jo, zase... Co k tomu napsat.. Vcelku dobrá a povedená parta herců neustále dohání děj, který pouze natahuje a doždímává vcelku povedeně originální jedničku. Film Stojí a padá na střetu kultur, ras, náboženství, na současný eurosituaci, a chvílemi to přechází do snahy ukázat svět lepší, hezčí a Francii jako místo, které stále je tím, čím bylo.. Kdo ví a zná, tak ví, že Francie je krásná zem, a jistě i přes pojebanost s migrací a vymrdanou politikou stále krásnou zůstává, francouzský venkov je kouzelný a nezaměnitelný, ale o tom tady psát nechci. Jednička je film, který balancuje na hranici, marně se snažící roztlemit divouše k smíchu tak, jak to bravurně zvládal frantíkovský humor před dávnými lety. Zase udělali? nemá sílu se dostat ani na tu balancující hranu, zůstává v rovině psíka který běží za hárající fenou v domnění že si vrzne. Nevrzne. Jen slintá. Šáveron nám předhazuje kosti a kostičky v marné představě, že si divák z těch kostiček poskládá šlehačkový dort. Ale to nejde. Na závěr tedy končím zvoláním.. Viléme, Hynku, Jarmilo, kam jsme to kurva došli ? Jednou a dost, přišel, stáhnul, viděl a dostal co měl. Když nad tím teď tak přemýšlím, chce se mi z toho všeho brečet. Nějak se nám ten multikulti svět vytrhl z rukou. A jestli takhle nějak mají vypadat rodiny budoucnosti, tak to i když nejsem žádnej kdovíjakej xenofob, tak z multibarevných rodin se mi tak nějak chce snad i trochu zvracet. Takže jako politická agitka ve smyslu diváku otevři oka, a adoptuj si žlutýho černouška z Afghánistánu, tak to u mě naštěstí nefungovalo. (20.12.2019)