Třetí vražda

Misumi si odseděl 30 let za dvojnásobnou vraždu a teď ho čeká soud za další vraždu, kterou spáchal krátce po propuštění. Misumi dělá starosti svým advokátům, protože jeho výpovědi jsou nekonzistentní a nedá se mu věřit. Jejich vlastní pátrání vnáší do případu nová fakta a s nimi i řadu pochybností... je Misumi skutečný pachatel? Hirokazu Koreeda patří mezi mé nejoblíbenější režiséry pro svá rodinná dramata, která zvládá briliantně. Tento film jako by snad ani nenapsal a nerežíroval on, jelikož se stylem a tématikou zcela vymyká jeho běžné tvorbě. Žánr thriller mi k tomu nesedí, jedná se spíš o přemýšlivé, trochu mysteriózní drama. Nesoustředí se na odhalení pravdy o třetí vraždě, jeho cílem není vyprávět děj a rozluštit případ. Koreeda podle mě chtěl donutit diváka přemýšlet, a to nejen o samotném případu, ale i o správnosti justičního systému, chování soudců i advokátů. Celé se to ale nese v pomalém tempu a působí to tak, že se hodně mluví a málo děje. Všiml jsem si, že někteří diváci v sále to prospali. Mě to bavilo, ale ne tolik, jako Koreedovy rodinné filmy. (10.03.2018)

Uff, to bylo docela náročné! Krimi děj kolem vyšetřování loupežné vraždy, analýzy případu, soudního procesu a rozplétání psychologie pachatele a vztahů, pojatý ve výsledku téměř jako meditativní film à la Tarkovskij...? Zní to velmi zajímavě a taky první třetinu na mě Třetí vražda působila ve svém stylu dost silně, upoutala mě ním i osobitými japonskými herci, zatraktivnila to vizuálně prostředím moderních úředních místností, kamerou plnou promyšlených záběrů i samotnou kombinací děje kolem profesního vyšetřování s tak specifickou atmosférou. Jenže plně na mě v tomhle stylu fungovala jen dočasně a pak ještě ve vybraných scénách. Tu tlustou skleněnou zeď, která ve vězeňské místnosti dělila vězně od návštěvníka, jsem obzvlášť u společných dialogů dvou klíčových postav přes zeď začal cítit podvědomě i já, ve vztahu k tomuto filmu. Pokud mi zůstával osud pachatele tak lhostejným a to i navzdory jeho emočním katarzím ve společnosti advokáta, zřejmě ten správný zážitek ve finále v mém případě úplně nevyšel. Nedotklo se mě to a na druhý den příliš necítím, že by to cosi ve mě hlouběji zanechalo, byť osobitou filmařskou stránku jsem ocenil. [60%] (16.01.2024)

Je to trochu z iného súdka. Koreeda ale dokazuje, že je majster rozprávač. Nerieši emocionálny vývin hlavného hrdinu ako je tomu aj pri After the Storm. Je to len segment v jeho živote, ktorý predurčuje zmenu, ktorú ako divák nemáme možnosť vidieť. Ale plejáda postavičiek, krimi zápletka a akési hľadanie pravdy uprostred sveta klamstiev z toho robí zaujímavý film. Minimálne z pohľadu toho, že nevieme veľmi čo je teda pravda a čo lož. Či máme sympatizovať s vrahom alebo nie. Rozohrané je to dobre. Einaudiho hudba dopĺňa celú atmosféru o akýsi podtón stratených príležitostí a zároveň to má priestor na meditatívne momenty. Ako scéna vo väzení a snaha o kŕmenie vtáka na slobode. Má to v sebe drobné mikropocity na ktorých Koreeda vystavuje všetky svoje filmy. Pri tých jeho posledných si to ale uvedomujem najviac. Páči sa mi to, hoci je to na režiséra značne iný žáner. (25.03.2019)

Škoda toho konce, který přijde s celkem jednostrannou myšlenkou (SPOILER nenechali ho říct pravdu, nikdo ji nechtěl slyšet, tak mlčel - ok, sice tu kritiku soudního systému, kde každý obviněný je automaticky taky pachatelem a presumpce neviny existuje jen v nějaké ústavě, chápu, ale takhle podané to fakt působí krátkozrace, kór, když Misumi tenhle svůj "experiment" jede až do konce a to i přes to, že mu soud trest smrti opravdu dá, což celkem dost pokazilo jinak skvělé budování jeho charakteru KONEC SPOILERU) a skutečnou pravdu ohledně vraždy taky ne. Jinak bych možná i plný počet dal, ale nic to nemění na tom, že mě Kore'eda opět dostal. Zpočátku jsem si myslel, že tu atmosféru má tentokrát moc pomalu i na svoji tvorbu, ale naštěstí jsem byl rychle vyveden z míry a dočkal jsem se dost zajímavého mysteriózního krimi dramatu, který je skvěle natočený, dokonale zahraný a dost solidně napsaný, včetně vedení a představování postav. S jejich charaktery se tu pracovalo skutečně slušně, to musím uznat - až teda na ten konec. A některé silnější scény si určitě budu pamatovat ještě dlouho. Líbilo se mi to fakt hodně, jen to tentokrát bohužel nevyjde na ten plný počet... 4* (11.05.2022)

Já jsem za ta léta stejně pořád tomu Kore'edovi na chuť úplně nepřišla. On má pěkné filmy, civilní, všední, obyčejné, ale řemeslně poměrně pěkné a navíc si docela dobře umí ošéfovat herce, takže ti mu na placce nepředvádí kraviny (viz třeba Hirose, podobný charakter hrála ve filmu Sensei, ale zde byl podaný věrohodněji)). To samé platí i o tomto filmu. Detektivka to samozřejmě není, sice tam asi probíhá nějaké minimální pátrání, ale přesto bych to v tom žánru neviděla, natož v thrilleru. Pro mě je to obyčejné drama, které ukazuje jen jakýsi výňatek ze života pár lidí (především obžalovaného a obhájce). Na filmu je dobré, ale i špatné to, že je tak vícevrstvý – divák si ho může vysvětlit po svém, konec si také může domyslet, vzít v potaz všechny indicie, co mu byly předloženy a poskládat si vlastní obraz. A jak bude spokojený, tak to prostě bylo a basta. V tomhle je sice krásná svoboda, přesto mi přijde trochu alibistické – tak diváku, ty sám rozhodni, jak to bylo, rozhodni se podle toho, co se ti líbí, přece ti to nebudu kazit nějakým svým záměrem. Možná by to chtělo ještě další zhlédnutí, aby třeba člověk v té změti ten náznak našel a pochopil, jak to autor zamýšlel, ale nejsme si jistá, jestli se mi to chce podstupovat. Přece jenom film je na můj vkus trochu zdlouhavý a nemůžu tvrdit, že jsem jako přikovaná čučela na obrazovku a hltala to. Navíc by to tam klidně být nemuselo a byla by to ztráta času. Pokud chcete filozofovat, rozjímat nad filmem, tohle je dobrá příležitost. Dobrý film. Takže za tři. (06.04.2018)