První muži na Měsíci

Desiatky rokov po Langovej Žene na Mesiaci prichádzajú Briti s niečím podobne vedecky naivným, či skôr ešte viac. Má to ale byť hlavne veľká dobrodružná zábava, žiadne extra podobenstvo, aj keď myšlienka nemôže na záver chýbať. Bohužiaľ to už je dnes pre niektorých v lepšom prípade obľúbené guilty pleasure, pre ďalšiu skupinu nuda, pretože by hodinka a pol bohate stačila. Osobne to beriem ako ďalšie odškrtnutie si Wellsovej filmovej adaptácie do svojho notesu. A mierne ma sklamali aj Harryhausenove triky. (02.09.2018)

Mezinárodní expedice podniká první let na Měsíc, ale po přistání a nalezení britské vlajky vyjde najevo, že tam již v roce 1899 byli vynálezce Cavor, pan Bedford a jeho snoubenka Kate... Selenité a obří housenka jsou dílem Raye Harryhausena, který na filmu dělal jako tvůrce speciálních vizuálních efektů. V anglicky mluvené verzi řekne člen posádky Nevsky: „Tak všecko je tady v pořádku, dva šli už dólu a už to bude brzy tady. Tak poslyš, já ti to povídám takhle.“ (02.01.2017)

Stejně jako Stroj času, jsou i První muži na Měsíci filmem dvou polovin různých žánrů a nestejných kvalit. První část ve viktoriánské Anglii je tak divoce komediální, že jí klidně odpustíte všelijaká logická pochybení a rekvizity z aušusu. Těkavý Lionel Jeffries hraje bláznivého profesora Cavora stejně jako většinu svých rolí všemi částmi těla a obličeje, ale je to onen druh roztomilého přehrávání, pro který k postavě i herci zahoříte sympatiemi. Ty se budou zatraceně hodit ve druhé půli. Triky Raye Harryhausena mají obvyklý půvab (tentokrát spatříme například obří housenku, která Měsíčňanům slouží jako dojnice), ale vypadá to, že jejich prezentaci dali autoři přednost před smysluplností děje. Ledabylé odůvodnění jednání postav se v této efektnější části začne vymykat relativní pozemské kontrole a humor naneštěstí čím dál víc ustupuje scénám, které mají být napínavé. Možná že někdo bude mít opačný názor - že vesmírná část je to, oč tu běží, a naopak ta komediální ho bude iritovat. Pokud se vám ale líbí současně filmy jako 20.000 mil pod mořem i Chitty Chitty Bang Bang, není vyloučeno, že budete nadšeni. 60% (03.12.2010)

Barvotiskový příběh podle jednoho z největších spisovatelů fantastických příběhů sice zestárnul, ale je to tak trochu jako s tou starou dobrou Anglií. Napínavý příběh profesora Cavora a jeho souseda - pomocníka - dramatika Arnolda je odlehčen typickým britským humorem. A když se do věci vloží Arnoldova snoubenka Kate, pak je na problémy zaděláno! Jakmile se trojice ocitne na Měsíci, má člověk pocit, jako by sledoval film G. Mélièse nebo K. Zemana, dvou velikánů filmové fantazie. A možná i Cestu do středu Země (1959) si leckdo vybaví. To všechno je plus stejně, jako speciální efekty R. Harryhausena. A co by tak mohlo Měsíčňany ohrozit? Odpověď je stejná jako u nejznámějšího Wellsova příběhu - Války světů. I po letech stále zábavné. (24.12.2019)

Ano, ano, komediální nadsázka první poloviny filmu té druhé opravdu schází. Asi nejvíce jsem ale beztak litoval toho, že s sebou pánové (a dáma) do "rakety" nevzali také poskoka Gibbse, a do konce filmu jsem se už nedočkal ani jednoho profesorova výkřiku "Giiiiiiibbs". Atmosféra celého snímku je mile naivní, viktoriánská Anglie, sci-fi a H. G. Wells je jak známo dobrá kombinace, jen opravdu škoda toho, co se odehrává na Měsíci. Uděláno je to hezky, klobouk dolů, ale od prvního setkání s Měsíčňany je to táák zmatené. (27.05.2011)