Interview s upírom

Když jsem před pár lety Interview s upírem zhlédl, měl jsem z něj takové rozpačité pocity, a tak jsem si ho opět připomenul a musím jít s hodnocením nemilosrdně dolů, protože je to jakýsi předobraz toho, kam se mnohem jednoznačněji posléze vydalo Stmívání. Upíří příběhy mají svůj základ v gotickém románu a především v romantismu, tudíž takové ty romantické motivy rozpolcené duše a vášně tam tak nějak patří, ale se příběh vydal cestou pokleslé romantiky a poslouchat patetické dialogy je místy docela utrpení. Filozofická rovina o nesmrtelné bytosti, která se obtížně vyrovnává s plynutím času a svou neměnností, je tady vyloženě odbytá a plytká, třebaže se jí věnuje poměrně dost pozornosti. Neil Jordan má na svém kontě zajímavý experimentální horor se zvláštní artovou poetikou Společenství vlků, tady svůj talent ale plně podřídil zájmům studia a je to zkrátka znát. Vznikla taková ambiciózní velkohubá adaptace, která prodává především vizáž Toma Cruise, Brada Pitta a mladičký půvab budoucí hvězdy Kirsten Dunst. Bát se není čeho, napětí je taky poskrovnu, jen ten rozpočet je na výpravě docela poznat. Celkový dojem: 45 %. (14.02.2012)

Aj napriek tomu, že ma mrzelo vypustenie niektorých prvkov oproti knižnej verzii, sila predlohy (pravdepodobne aj vďaka tomu, že si scenár písala samotná Anne) zostala vo filme zachovaná. Prelúskavaním druhej knihy série Vampire Chronicles, mi postupne viac a viac prirastá k srdcu aj posledná sekvencia filmu a hlavne Lestatov povzdych "Oh Louis, Louis. Still whining Louis...", ktorý v sebe naozaj obsahuje esenciu jeho povahy. Kiež by takto dopadli všetky adaptácie knižných predlôh... . 9/10. (02.04.2006)

Scénář: Anne Rice .. Výborný, mnou přesto zcela opomenutý film. Upíří tématika není zrovna moje krevní skupina, což bude mít určitě také svou roli. O to více jsem s nadšením zíral na noční interview, kde je nám předloženo dvousetleté působení jednoho bývalého člověka, který toužil po smrti, ale dostal nesmrtelnost, jež ho bude společně se všemi činy tížit navždy. Výtečně zpracované, ať v historických reáliích či když se přitlačí na pilu a teče krev. Brad Pitt i Tom Cruise ve formě, teprve dvanáctiletá Kirsten Dunst taktéž nepřehlédnutelná a Jordanova precizní režie jako plášť, který poskytuje perfektně sedící háv. 85%. (14.10.2007)

Nemohu si pomoci, nudilo mě to. Interview řadím mezi lepší z těch upírských filmů, které znám, ale zase taková pochvala to díky všem těm Bladeům a Draculům 2000 není. A upřímně mě to mrzí. Mrzí mě to kvůli nápadu ukázat upíry jako živé (brát s rezervou) a cítící bytosti, který vůbec není marný. Mrzí mě to kvůli nesporné atmosféře celého filmového zážitku. A mrzí mě to kvůli hercům. Rozhodně se nemodlím a nepálím kadidlo před plakátem Toma Cruise, ale jeho kreace mefistofelského Lestata s tvářičkou zlatovlasého cherubína opravdu vyvolává příjemné zastuzení v zátylku. Kirsten Dunstová předvedla jako další anděl s podobou panenky a duší nepoměrně starší a ďábelštější jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů, jaké znám. Trochu jim to kazí Brad Pitt, ale dost možná je to dané patetismem jeho role. Naproti tomu Banderas a Rea předvedli na malém prostoru velké divadlo. Doslova, Théatre des vampires z vás...řekněme vysaje všechny síly. Naneštěstí nic z toho neuchrání snímek před dilematem, s nímž si Jordan ani Riceová nedokázali poradit, totiž směstnat všechna témata a příběhy na plochu celovečerního filmu srozumitelným způsobem. Výsledkem je dojem neskutečné rozvleklosti (opravdu jen dojem, spousta filmů je podstatně delší než dvě hodiny), nemožnosti pochopení hrdinů a jejich pohnutek (Pittův Louis v tom obzvlášť vyniká a divák má nejednou chuť na něj zahulákat: "Tak co vlastně chceš?") a povrchnosti, protože vecpat do dvou hodin příběh odehrávající se od svůdné frankofonní dekadence neworléanské smetánky přes pokryteckou střízlivost 19. století k přemodernizované současnosti, příběh tápající, váhající a nerozhodné lidské duše, příběh o hledání cesty mezi životem, smrtí, zatracením a spasením, příběh lidství a zrůdnosti, lásky a zabíjení, požitkářství a zapomnění, děsivé síle smrti a mnohem děsivějším prokletí nesmrtelnosti, to snad ani není úkol pro smrtelníky. Takhle zůstává divák navnaděný a neuspokojený, protože se mu lahůdkou svůdnou jako pro upíra tepenná krev panny z vyšších kruhů jen zamává před nosem a bez ohledu na to, že triu Cruise, Pitt a Banderas by asi leckterá nastavovala krk dobrovolně, z nás Interview nic moc nevysaje. Měla bych pro potenciální scénáristy a režiséry podobných témat, případně dalších knih Riceové, jeden mírně heretický návrh - co to příště zkusit s televizním seriálem? (01.08.2007)