Hra na plač

Je to zvláštní: neviděla jsem jediný film Neila Jordana, ze kterého bych nebyla úplně nadšená, ale přeci jen mi tam vždycky něco chybí k tomu, abych mohla dát s čistým svědomím 5*. Hra na pláč je skěvlý film, o tom žádná, a vsadím se, že ve své době musela vyvolat solidní poprask, kór v nábožensky upjatém Irsku. Scénář nemá sebemenší vadu, herci jakbysmet (obzvlášť zbožňuju ten mírně smutný výraz Stephena Rea, ten chlap je neskutečněj), režie bravurní (aspoň do té míry, co to můžu jako laik posoudit). Ale něco mi nesedí na příběhu, na tom, jak se odvíjí - asi se do mě dostatečně nezažral, každopádně nemůžu říct, že bych s to nějak prožívala, jako kdyby mezi mnou a postavami pořád stála nějaká clona. A v tom je právě ten háček - u takovýho příběhu bych to prožívat měla. Teď se ovšem nabízí otázka, jestli je to moje vina, nebo vina filmu... (17.09.2010)

Extrémně nevyrovnaný počin. Dva poměrně soběstačné celky - stockholmský syndrom v Irsku a lehce almodovarovská londýnská romance - by mě bavily odděleně, jejich spojení ale nedopadlo moc dobře. Filmu by určitě slušelo, kdyby byl roztříštěn na několik povídek, mnohem lépe bych se smiřoval s výkyvy nálady a rytmu jednotlivých fragmentů. Takhle tady máme trochu akce, trochu srandy, trochu romantiky, trochu psychologie, sem tam pindík, sem tam krev. To vše v nemastném-neslaném obalu Jordanovy podprůměrné režie. Meh. (05.08.2013)

Bravurně zahraná bajka o zlých škorpionech, psychicky a tělesně nesouladném žabákovi a jednom štírovi, co neměl v povaze bodnout.. Jordan je v tématech IRA a transgender jako ryba ve vodě a potencionálně kontroverzní pojednání o rasách, národnostech, sexualitě a minulosti na gumě servíruje s nenucenou lehkostí. Škoda jen, že když už víte, že Re může být jen jeden, myslíte u toho na Hangover a thajské zkušenosti zubaře Stua.. „When a man loves a woman, can't keep his mind on nothing else…“ (10.10.2017)

Prvních 30 minut filmu, kde jde o dialog mezi rukojmím a jeho budoucím katem, je jednoznačně super. Dál ale film ztrácí čím dál víc tempo a místy je těžko uvěřitelný. Zápletka s Dil není špatná (pro mě byla i nečekaná, asi pro to nemám cit...). Zvlášť scéna s -censored- je šok, pokud to nečekáte. Nejlepším hercem ve filmu je jednoznačně Forest Whitaker, zamlouval se mi i minimalistický Stephen Rea. (26.06.2008)

" - She's not a tart. - No, of course not. She's a lady. - No, she's not that either." Tak som sa nejako dostal k rebríčku "Most shocking movie plot twists" a prítomnosť filmov ako Tí druhí a Šiesty zmysel značne posilnila moju dôveru. Ihneď som musel vidieť film, ktorý je na prvej priečke. Videl som. Napriek tomu, že v sebe obsahuje čo-to šokujúce, osobne by som tento film nehádzal do jedného vreca s vyššie zmienenými. Nie je totiž šokujúci rovnakým štýlom a jeho časť, ktorá "šokuje", nie je až takým plot twistom, ako by sa zdalo. A tak som sa dal opäť zlákať na niečo iné, ako som čakal a tak to aj dopadlo. Prvá časť jednoznačne lepšia - živo som si predstavoval, že ak toto nie je natočené podľa divadelnej hry, keďže tomu veľa nasvedčovalo, tak by sa takú hru určite oplatilo napísať. Vlastne som očakával, že celý film sa bude odohrávať v divadelnom duchu skúmajúc psychológiu a vzťah postáv "člen IRA - unesený" a že pri vyvrcholení príde sľubovaný plot twist, ktorý mi sánku šupne až na dno Mariánskej priekopy ako v prípade kolegov z rebríčka a ja budem... tak nejako... unesený. Vyvíjalo sa to síce nečakane, ale menej šokujúco ako by som čakal. V momente, keď ___________ som šokovaný naozaj zostal, ale skôr takým tým DAFUQ? štýlom než tým takým Noo fucking waaaaaaaaay!!! , ktorý mám radšej. No ale, išlo o iný film než bolo očakávané, to už vieme, ale čo je hlavné podotknúť je, že vôbec nebol zlý. Zaujímavý je v tomto prípade zvláštne slovo a zvláštny pomerne zaujímavé. V momentoch tesne pred záverečnou scénou mi ale bolo neopísateľne ťažko a čo je horšie, že vôbec neviem prečo. Stephen Rea vyzeral ako bratranec Christopha Waltza a ak by to tak bolo, dalo by sa povedať, že herectvo majú v rodine. Fakt skvelý výkon. Dobrý bol aj Forest Whitaker, ktorého mi bolo rovnako ľúto ako v Panic Room . Ten si toho na plátne vytrpí, snáď je aspoň v normálne šťastný. Či to chcem vidieť znova, to neviem, najskôr áno. Čo viem naisto je, že takýto a ani zďaleka podobný film som ešte nikdy nevidel. A to je fakt hodný pozornosti. 85% Najlepší moment: Prerozprávanie bájky Fergusom. (23.08.2014)