Hra na plač

Prvních 30 minut filmu, kde jde o dialog mezi rukojmím a jeho budoucím katem, je jednoznačně super. Dál ale film ztrácí čím dál víc tempo a místy je těžko uvěřitelný. Zápletka s Dil není špatná (pro mě byla i nečekaná, asi pro to nemám cit...). Zvlášť scéna s -censored- je šok, pokud to nečekáte. Nejlepším hercem ve filmu je jednoznačně Forest Whitaker, zamlouval se mi i minimalistický Stephen Rea. (26.06.2008)

Výtečný snímek zajímavý nejen svým tématem, ale ještě více jeho zpracováním. Od chvíle, kdy Fergus vyhledá dívku mrtvého vojáka - rukojmího - Jodyho, jakoby začínal novou část svého života, do níž však stále prostupuje minulost. Vážnější scény jsou semtam odlehčeny vtipnými glosami. Skvělá napínavá podívaná od začátku do konce, navíc s výbornými hereckými výkony. (25.10.2010)

Po dlhsej dobe som si pustil znova tento môj oblubeny mix romantiky dramy a trochu aj thrilleru. V minulosti ma na nom stvala len jedna vec a to Stephen Rea, ktory mi ako hlavny hrdina nebol prilis sympaticky. Ale zrazu mi prestal vadit a behom filmu pôsobi strasne láskavo, ako ho opise aj jedna postava. Mne strasne pripominal môjho oblubenca Tima Rotha, tak mozno Stephenovi pridem na chut aj v inych filmoch. A ak nie, tak v tomto filme som si ho uz oblubil a nemam najmensi problem sa vcitit do dilemy, ktoru behom filmu bude musiet riesit. Film je hlavne zvlastnou romancou v ktorej viacere postavy maju svoje tajomstva, ktore ich vyznamne ovplyvnia. To neustale predavanie si ulohy trpitela mi pripominalo dalsi skvely film s podobnou tematikou a to Cronenbergov M. Butterfly. Tentokrat sa ale dockame adekvatneho happyendu. Alternativny zaver so svojou snahou o absolutny happyend vyznieva strasne trapne a nevierohodne. Je evidentne, ze ho natocili na natlak studia a herci tam prehravali tak nasilu az to pôsobilo, ze si zo svojich roli robia srandu. Od Neila Jordana som videl niekolko filmov a ziadny z nich ma vôbec nebavil. O to viac ma fascinuje ako mu tentoraz vsetko dokonale zaklaplo. Okrem perfektneho scenara sa vyznamenali hlavne herci. Môj oblubenec Forest Whitaker tu ma len par minut v uvode, aby sa predviedol, ale aj na tak malej ploche si dokaze ziskat divakove sympatie a nasledne vas bude este dlho mrziet ako dopadne. Stephen Rea napriek tomu, ze je na vine jeho smutneho osudu nevyvolava v divakovi nenavist, ale skôr lutost nad tym, do coho sa zaplietol. Film ale ziskava poriadne grady grady akonahle sa na scena objavi famozna postava Dil. Nominacia na Oscara pre tuto osobu bola zasluzena a ja som jej tajomstvo zhltol aj s navijakom, ked som film videl prvykrat. A jej vykon nie je o nic menej pôsobivy ani ked uz poznate tajomstva vsetkych postav. Pre mna to je o to viac fascinujuce. Chemia medzi Dil a Reaovym Fergusom je fenomenalna. Kazdy jeden ich vzajomny pohlad vyvolava iskrenie. Od chvile ked sa stretnu, tak sa rozputa môj oblubeny zaner osudovej romanci u ktorej cely cas viete, ze nebude mat stastny koniec a o to viac si vychutnavate ich spolocne chvile. Nastastie toto je jeden z tych pripadov, kedy sa urciteho happyendu dockaju a nepôsobi to nasilne ale prirodzene. Okrem ustrednej trojky stoji za zmienku este vtipny barman Jim Broadbent so skvelymi hlaskami. Hudba dokonale podfarbuje atmosferu a text piesni niekedy doplna samotny dej. Takze po rokoch som este spokojnejsi a davam plny pocet. Je mi luto len toho, ze sa Jaye Davidson vykaslal na herectvo. Aj v Stargate bol genialny. 10/10. (26.06.2018)

Krásně pojmenovaný starší snímek mého oblíbence, obsazený mým neoblíbencem - no, myslím, že za zkoušku to stojí - řekla jsem si - bohužel, nestálo.... Tak hlavně - celou dobu jsem měla pocit, že postavy předstírají něco jiného, než k čemu nakonec dojde, nic na mě nepůsobilo opravdově (včetně Dil, kterou jsem prokoukla při prvním detailním záběru v kadeřnictví, takže překvapení se nekonalo), nefungoval pocit viny jednoho, ani oddaná láska druhého, tím padá i smysl celého příběhu a já odečítám jednu hvězdu za druhou, až mi zbývá jen jedna jediná - za hudbu. P.S. Nakonec mě nejvíc ze všeho zaujala biografie Jaye Davidsona, kterou jsem si díky Hře na pláč přečetla. (07.01.2012)

Tento film jsem viděla už před drahnou dobou, leč hudba z něj mi často zní v uších... Ještě teď vidím smějícího se Foresta Whitekra v bílém véčkovém svetříku pohazujícího si s baseballovým míčem, jak se v reminiscenci zjevuje hlavnímu hrdinovi v podání Stephena Rey... Proč se mu směje není radno prozrazovat předem, aby jeden nepřipravil jiné o nečekanou pointu... Jo a jak je to s tím štírem na zádech želvy, který si prostě nemůže pomoct... Tak to je to, proč vidět tento film - a to nejen jednou. (23.06.2009)