Země jahod

Po dlouhý době zase film, který se mi hodně hluboko vryl do paměti. Líbilo se mi to prostředí a různorodost hlavních aktérů. V málokterým filmu můžete slyšet hned tři jazyky. To mě hodně bavilo. Hlavní herecké dvojici to moc slušelo. Škoda, že to tady na čsfd vidělo a hodnotilo tak málo lidí. O tomto filmu by se určitě mělo vědět víc. Ráda se někdy podívám znovu. 95%. (16.11.2017)

Dle popisu jsem si myslel, že základem filmu bude především shakespearovský vztah, ale naštěstí tomu tak není. Příběh polského Romea a švédské Julie pouze doplňuje a více dramatizuje hlavní děj. Ten se věnuje převážně polským dělníkům a švédským... no, řekněme šéfům. Na věc ale nenahlíží jednostranně (i když kdo nese hlavní vinu je jasné) ani Poláci zde nejsou vykresleni zcela bez poskvrny. Právě ten vývoj vztahů, je na filmu nejzajímavější.. občas vypadá nadějně, že by se možná někdo více zajímal, či bavil, ale celkově směřuje k poslední kapce a problému. Ten hlavní přichází před a během odporné oslavy, současně je však právě závěrečná scéna tou nejsilnější a nejemotivnější ve filmu. A Wojtek s Anneli? Taktéž to nejsilnější přichází právě při závěrečné scéně... konec vlastně potěšil, vcelku překvapivě. Celkově se divím, že si právě Švédi natočili takový film. I když proč uhýbat pravdě a vlastně oni jsou národem, jenž na sebe rád hází kritiku. 80% (11.01.2018)

Tento film bol viac o Poliakoch než o Švédsku. Po 10 minútach mi bolo jasné, kam to bude smerovať a nemýlil som sa. Mám rád teenagerské filmy a Švédi ich točia výborne. Lenže zamilovaní mladíci sú tu iba zosilňujúcim prostriedkom prvoplánovej spoločenskej kritiky. A tak namiesto young adult romance som zhliadol stredne ťažkú sociálnu drámu. Tieto 2 žánre dokáže spojiť iba zručný scenárista. Wiktor Ericsson to podľa mňa nedokázal a pravdepodobne sa o to ani nepokúšal. Škoda. (09.10.2017)

Vůbec mě nepřekvapuje, že se podobného tématu chopili zrovna Švédové. Ti mají svými filmy vždycky poměrně blízko k sebekritice. Zde je od začátku dost zajímavé sledovat jak chování Švédů, tak chování Poláků. Na oba byste toho našli víc než dost, takže Vás důsledek v závěru filmu ani moc nepřekvapí. Horší je, že nevím, jestli z toho filmu vůbec plyne nějaké ponaučení. Podle mě to není úplně o národu, jako spíš o prostředí. Nicméně z toho filmu je hrozně vidět, jak se Švédi vykazují jako určitý nadnárod na rozdíl od Poláků. U Poláků je zase těžký je brát líp, když půlka hereckého komparzu hrají hooligans z FC Katowice. No...tyhle srovnání národů ve filmech mě vždycky hrozně baví... (28.12.2017)

„Zavři oči. Jo, zavři oči. Když seš sama a nikdo tu není. A je tma. Nemyslíš, že někdo stále slyší tvoje myšlenky? I když tu nikdo není?“ - „Ano.“ - „Pak víš, že nejseš sama. Někdo tě vidí.“ Sice film vypráví o přezíravosti Švédů vůči Polákům, ale dalo by se to velmi lehce aplikovat i na jakýkoliv jiný východoevropský národ (včetně Čechů). Ale Poláci tomu svým chováním rozhodně nepomáhali, právě naopak. A na pozadí téhle vzájemné nevraživosti a čistě pracovního vztahu (sbírání libovolných plodin) spolu s krédem „Vyděláme si a vrátíme se zpět do Polska, jo?“ začne zakázaná romance. A mě bavilo to velmi opatrné, nejisté a pomalé oťukávání spolu s kulturní i částečnou jazykovou bariérou (ti 2 mají alespoň angličtinu). Jejich křehká, tajná láska musí brzy čelit výzvě, na kterou ještě nejsou připraveni…Závěr byl pěkný, jakkoliv třeba naivní, a divák si může domyslet, jak by to asi pokračovalo, ale sem pasoval. Byl jako z jiného světa, lepšího a hezčího, takového, jaký by měl být, i když není. Proto nebudu tak přísný a dám filmu solidní 4*. (29.07.2023)