Noc Oscarov

20%. Zpočátku celkem příjemný, ale v každém ohledu zapomenutelný večer pod vedením Jimmyho Kimmela, který nebyl zdaleka nejlepším, ale rozhodně byl důstojným moderátorem. Ona zapomenutelnost večera však přinesla dvě výjimky. Jednu veskrze pozitivní, a sice sympatickou vsuvku s turisty (Gary z Chicaga byl nejvýraznější postavou večera). Druhým nezapomenutelným okamžikem bylo závěrečné faux pass, které nemá v dějinách Oscarů obdoby a dokázalo během několika sekund celkem milý večer zcela odrovnat a posunout ho z příjemně strávené noci (byť tradičně zbytečně dlouhé) v to nejhlubší dno, které si vůbec dokážete představit. Politická korektnost opět zvítězila, a to tím nejtrapnějším a nejubožejším možným způsobem. Pro mě filmem roku zůstává La La Land, a ne proto, že bych se snad nedokázal smířit s tím, že nezvítězil můj favorit, ale nikdy se nesmířím s tím, jakým způsobem nezvítězil. To, co se mnohým může zdát jako úsměvný a omluvitelný trapas, pod jehož klíčovou situací si letošní Oscary zapamatují, já považuji za něco, co dalo tečku zhoršující se obsahové úrovni oscarových ceremoniálů v posledních letech. Letošní ročník, třináctý v řadě, kvůli němuž jsem v noci oka nezamhouřil, byl pro mě zároveň ročníkem posledním. Asi na té "třináctce" vážně něco bude, ale Oscary se v tuto noc staly definitivně jednou velkou fraškou, v jejímž sledování nehodlám nadále pokračovat. Nakolik to bylo reálně zmanipulované, netuším a asi to ani nechci vědět, ale po tomhle už Akademii nevěřím zhola nic a posledním světlým momentem v Oscarech pro mě zůstane navždy ona turistická exkurze, která - jak doufám - zmanipulovaná a připravená nebyla. Dvě hvězdičky jen za Jimmyho Kimmela a Garyho z Chicaga, závěrečných 15 minut by zasloužilo tvrdý odpad. (27.02.2017)

Díky Bohu za tu estrádu na konci, jinak bych šel do práce nejen nevychrápanej, ale i znuděnej. Kde jsou ty časy, kdy Wolverine Jackman uváděl pompézní show, ve který bouchaly ohňostroje a moderátoři lítali vzduchem. Letos letěly z balkonů koblihy a vyhořela tak leda Violka Davisová, která při svojí děkovačce zřejmě nepochopila, že Oscara už má... Mrzí mě spousta věcí, vyjmenuju stupně vítězů. 1. místo: Filmový ceny a politika by se nikdy neměly ani potkat, jenže ono to vypadá, že spolu posledních pár let spěj. "Donald Trump" zaznělo během udílení víckrát než slovo "film". 2. místo: Oslavnou párty jsem z toho cejtil jen na začátku díky Justinovi, jinak to byla rutina, rutina, rutina, a pak teda ten trapas, no. To byla príma novinka, uznávám. 3. místo: V celý republice se nenajde jediný kino, který by dokázalo filmovejm fandům domluvit veřejnou projekci. Tak hlavně aby byla zase půlnoční premiéra, až Rowlingová vysmrkne další žvást. No... Pak mě taky trochu štve, že jsem totálně propadnul v oscarový předpovědi, ale to jsem nemohl tušit, že Hollywood je znova černo-bílej. Hodně zdaru do budoucna (to je přání spíš pro mě a =woodyho=). (01.03.2017)

Tento rocnik ma bavil. Jednak som nemal az na jednu kategoriu ziadneho favorita, ktoremu by som fandil (a sosku aj ziskala) a zaroven mi sedi Kimmelov humor, ktoreho bonbonikom je neustale postuchovanie s Damonom. Skoro to vyzeralo ako standardna epizoda jeho show. Finalny fail mi pripadal neskutocne vtipny. Mozno aj preto, ze som to Lalalalalandu fakt neprial, kedze muzikaly nemusim. Vitazny film Moonlight som nevidel pretoze ma tematicky nelaka, ale prilis neverim, ze by jeho vitazstvo bolo odpovedou na minuly rocnik. Z celej zostavy nominovanych by som to dal asi Arrival, kedze je to sci-fi a jediny film z nominovanych, ktory mam chut si pustit znova. (28.02.2017)

Do samého závěru nejlepší oscariáda, jakou jsem kdy viděl. Dvojice předávajících perfektně spárované, hluchá místa kompletně vymizela a moderátor střílí ostrými. Všechny Kimmelovy trademarky (od Guillerma přes strkanice s Mattem Damonem až po Mean Tweets) fungují dokonale, děkovačky se drží přesně mezi emocionálností a adekvátností a sošky dostávají zasloužení sympatičtí vítězové. Jenže pak přijde chvíle, kdy je tvůrcům jednoho z nejlepších filmů posledních let doslova vyrvána finální cena a je předána nejslabšímu nominovanému. A to nejen, že nechci už nikdy vidět, ale celý ultrapozitivní dojem z celého večera rázem hořkne. (28.02.2017)

Loni mi vadila "politická" rovina, protože byla pokrytecká. Šlo o povrchní vtipy, které se snažily #OscarsSoWhite nějak neutralizovat, aniž by se to odrazilo na skutcích akademie. Bylo to v podstatě lhaní. Letos se svědomí Hollywoodu promítlo mnohem autentičtěji do celého večera včetně jeho výsledků, což považuju jednoznačně za pozitivní posun. Nejde pak o politickou korektnost, ale reálnou agendu a vzkaz, jímž se chce branže definovat. A na to má právo. Jinak samozřejmě to byla úmorná nuda a Kimmel byl nevýrazný (nicméně lepší než Fallon), ale tak s tím se asi nic nezmůže. (27.02.2017)