Šarlátové písmeno

„Kam až chceš zájsť?“ – „Tam, čo mi postačia sily.“ Viem, že by som mal napísať aspoň troška kvalifikovaný a chladnokrvný dôvod, prečo dávam tejto prehnane dlhej a miestami nudnej záležitosti až 60%, ale napíšem jediné – lebo je to pekné :-) Je to pekne nakrútené, pekne obsadené, pekne napísané a zasadené do peknej výpravy. Proste je to pekné (hoci sa to odohráva v dobe, v ktorej by ste určite nechceli žiť). Garymu Oldmanovi to v čiernom (a aj v milostnej polohe) svedčí a film pochádza ešte z doby, kedy to s Demi Moore nebolo najhoršie a bola relatívne pekná a rozkošná. Inak som sa ale dosť nudil a túto cukrovú rozprávku je nemysliteľné porovnávať s predchádzajúcou Joffého klasikou a to nezabudnuteľnou Misiou. (22.08.2009)

Jsem člověk vcelku tolerantní a chápu, že i feministky touží po vlastní červené knihovně. Ale proč se za tím účelem znásilňuje zrovna Hawthornova předloha, která je o něčem úplně jiném, to mému omezenému intelektu jaksi uniká. Vlastně z celého filmu chápu jen to, proč reverenda Dimmesdalla, vyznávajícího krédo "Bože, neuveď nás v pokušení, my to zvládneme sami," hraje zrovna Oldman, protože ve chvíli, kdy se zjevil na obrazovce tak, jak ho jeho šéf stvořil, moje matka a sestra svorně vydechly: "Halelujá!" Na závěr menší hádanka - víte, proč Demi odhazuje šarlatovou literu v dál? Protože v 17. století ještě nemohla pálit podprsenku - a povzdech, že navzdory všemu silnému a vševítěznému ženství v tomhle obzvlášť nedobrém mixu Striptýzu, Posledního Mohykána a Čarodějek ze Salemu v tom Hester stejně moc chodit neuměla na rozdíl od nás životaznalých a protřelých potvor třetího tisíciletí. Když jsem naposled nafasovala rudé áčko já, bylo to proto, že jsem myslela, že mám náhradní volno, a když jsem v jednu hodinu po poledni po bouřlivé noci zapla mobil, tak do něj po jedenácti zmeškaných hovorech můj vyřvaný a vyčerpaný šéf už jenom úlisně ševelil: "Víš, původně jsme mysleli, že by ses k nám tady mohla připojit, ale když už jsi nás o svou neodolatelnou přítomnost ochuzovala doteď, tak si hezky odpočiň a osvěž nám paměť, jak vlastně vypadáš, až v pondělí..." (19.05.2012)

Reverend Artur Dimmesdale se zamiluje do osadnice Hester, která přijela do vesnice bez manžela, a tajně s ní zplodí nemanželské dítě. Žena je poznamenána šarlatovým písmenem A za svůj hřích cizoložství a hanobena ve své puritánské komunitě. Odmítne prozradit identitu otce svého dítěte, což ho chrání  před pohrdáním, ale vina, kterou reverend cítí, je zničující. Ve vrcholné scéně přiznání Gary Oldman potřeboval nápovědu do ucha, protože kvůli své opilosti nedokázal odříkat text. Film skončí - na rozdíl od knižní předlohy - odchodem celé rodiny do bezpečí. V recenzích je Šarlatové písmeno označováno  za nejhorší filmový přepis všech dob, ale Oldman vždy při otázkách novinářů odpovídal: je tam ale i kus dobré práce. A měl pravdu, film má krásnou výpravu, krásnou hudbu, kostýmy. A když připočítám, že Garyho alkoholismus při práci na tomto filmu dosáhl vrcholu, na kterém se rozhodl jít do úspěšné rehabilitace, tak už jen to je další plus. (15.04.2023)

Z tohoto filmu jsem byla kdysi úplně okouzlená. A co nyní při opakovaném zhlédnutí? Pořád mi imponuje ta láska, která musí čelit překážkám v krutém puritánském prostředí, pořád se s chutí zaposlouchávám do nádherného ústředního hudebního motivu. Ale taky vidím, jak se tu přehrává, až to hezké není, jak jsou některé dialogy či scény nepřirozené, jak je to místy už příliš sentimentální a sladkobolné, bohužel někdy skoro až k smíchu či minimálně pousmání. Vlastně mě Šarlatové písmeno tentokrát více baví zhruba od druhé poloviny, kdy ne že by ta hlavní romantická linka vymizela, ale přece jen je trošku upozaděna nebo, řekněme, naředěna tím, jak do děje zasahuje zdivočelý manžel hlavní hrdinky, události nabírají větší spád, později více vystupuje i motiv rozepří bílých obyvatel a indiánů. Zároveň, když říkám "baví", tak je to ne zcela dostatečná kompenzace za tu příjemnou uvěřitelnou romantiku, kterou jsem se těšila, že si zopáknu a tentokrát mě tak nepohltila. Z určité nostalgie, kvůli těm dojmům z dřívějška, které ve mně pořád někde zůstávají, a taky prostě protože Gary Oldman a Demi Moore, ve svém hodnocení trošku nadsazuji a slušné tři hvězdy a 60 % Šarlatovému písmenu dám. Snad si na mě Ďábel nepočká a nepočastuje mě za to nějakým nehezkým znamením. (13.03.2023)

║Rozpočet $46miliónov║Tržby USA $10,382,407║Tržby Celosvetovo $-║ Niekto sa tu snaží o veľkú drámu ale príbeh je len miestami pútavý, ináč to je až nepekne ploché bez zaujímavejšej príbehovej výstavby, dokonca pri konci sa to zvrhne na masaker a la Posledný Mohykán, čo vyznelo pre zdĺhavé 2hodinové budovanie tejto drámy ako riadna podpásovka a tým aj príbeh stratil na akejkoľvek vážnosti. /40%/ (20.08.2009)