Šarlátové písmeno

║Rozpočet $46miliónov║Tržby USA $10,382,407║Tržby Celosvetovo $-║ Niekto sa tu snaží o veľkú drámu ale príbeh je len miestami pútavý, ináč to je až nepekne ploché bez zaujímavejšej príbehovej výstavby, dokonca pri konci sa to zvrhne na masaker a la Posledný Mohykán, čo vyznelo pre zdĺhavé 2hodinové budovanie tejto drámy ako riadna podpásovka a tým aj príbeh stratil na akejkoľvek vážnosti. /40%/ (20.08.2009)

No jo, no jo. Tuším už, co si o mně pánská část myslí. Ale když todle je pro mě romantika toho nejtěžšího kalibru. Miluju historické filmy, miluju nekonvenčnost, miluju Garyho Oldmana... Copak mohu dát něco jiného než 100%? A pokud i Vy milujete to samé co já, pak není vskutku co řešit.:) PS Malý princ měl pravdu, správně vidíme jen srdcem. A tento film je pro mě holt takovou srdeční záležitostí... (11.04.2009)

Jsem člověk vcelku tolerantní a chápu, že i feministky touží po vlastní červené knihovně. Ale proč se za tím účelem znásilňuje zrovna Hawthornova předloha, která je o něčem úplně jiném, to mému omezenému intelektu jaksi uniká. Vlastně z celého filmu chápu jen to, proč reverenda Dimmesdalla, vyznávajícího krédo "Bože, neuveď nás v pokušení, my to zvládneme sami," hraje zrovna Oldman, protože ve chvíli, kdy se zjevil na obrazovce tak, jak ho jeho šéf stvořil, moje matka a sestra svorně vydechly: "Halelujá!" Na závěr menší hádanka - víte, proč Demi odhazuje šarlatovou literu v dál? Protože v 17. století ještě nemohla pálit podprsenku - a povzdech, že navzdory všemu silnému a vševítěznému ženství v tomhle obzvlášť nedobrém mixu Striptýzu, Posledního Mohykána a Čarodějek ze Salemu v tom Hester stejně moc chodit neuměla na rozdíl od nás životaznalých a protřelých potvor třetího tisíciletí. Když jsem naposled nafasovala rudé áčko já, bylo to proto, že jsem myslela, že mám náhradní volno, a když jsem v jednu hodinu po poledni po bouřlivé noci zapla mobil, tak do něj po jedenácti zmeškaných hovorech můj vyřvaný a vyčerpaný šéf už jenom úlisně ševelil: "Víš, původně jsme mysleli, že by ses k nám tady mohla připojit, ale když už jsi nás o svou neodolatelnou přítomnost ochuzovala doteď, tak si hezky odpočiň a osvěž nám paměť, jak vlastně vypadáš, až v pondělí..." (19.05.2012)

Šarlatové písmeno je jeden z tých filmov 90.rokov, na ktorý som narazila vďaka televíznym kanálom a od detstva k nemu prechovávam silný citový vzťah. Poburujúca puritánska ťažkopádnosť, príjemne kontrastujúca s krásami divokej prírody či osídľovania a najmä vášnivá romantická línia môžu za to, že tento film v mojej zbierke "citlivých, pohladzujúcich" unikátov zastáva osobité miesto. Vynikajúci Gary Oldman, na ktorého je v jeho dobových postavách (Beethoven, Dracula,...) radosť pozerať a melancholická dojímavá hudba Johna Barryho mi natoľko utkvela v pamäti, že Šarlatovému písmenu vďaka nej pripisujem väčší význam než v skutočnosti možno zasluhuje. (20.11.2011)

Ráda bych dala víc, protože celková nálada filmu je dobrá, Gary klasicky skvělý, nádherná kamera a hudba perfektně sedí, ale moc mi nesedí Demi Moore, nevím, možná je to tím, že jí nemám ráda. Co je ale nejhorší a díky tomu to výš prostě nejde, je ten strašný americký konec. V knize se samozřejmě happy end nekoná, jak by také mohl, v té době a na takovém místě. Nechápu, jak to mohl tvůrce Mise dopustit. (08.12.2007)