Misia

Som na vážkach. Prvá polhodina je pôsobivým vykreslením rozpolteného otrokára De Nira, ktorý po tragickom čine hľadá útočisko vo viere a vydáva sa na strastiplnú púť s jezuitmi. Po chvíli sa však začína rozvíjať rovina politicko-náboženskej šachovnice, pánbíčkárstvo sa odsúva na vedľajšiu koľaj a oťaže prevezme dedičstvo intolerancie a krvavej histórie dobývania Južnej Ameriky. Vďaka tomu je celý scenár rozpoltený a preskakuje z motívu na motív, pričom je prvá polovica príbehu nekompatibilná s tou druhou takmer vo všetkých ohľadoch. Čo je vzhľadom k hereckým výkonom a jednému z najkrajších Morriconeho soundtrackov, ktorý bezpečne chytí za srdce, veľká škoda. 70% (02.01.2014)

Kvalitní, pěkný, své téma zdařile a silně zprostředkovávající film, budovaný žel na osvědčených mainstreamových klišé. Obzvlášť zabolelo biskupovo závěrečné moudro a taky když hispánský jezuitský misionář v polovině 18. stol. ke svému soudruhu vtipně prohodí něco jako "neprovozujeme demokracii, jsme řád". Na druhou stranu jsou zde i momenty značné ceny. (20.07.2019)

Misia ma vsetko, co si zasluhuje oznacenie ,,velkofilm''. Vynikajuce herecke vykony Roberta De Nira a Jeremyho Ironsa, prenadhernu hudbu Ennia Morriconeho, na ktoru by som mohla skladat chvalospevy do konca zivota, dej zasadeny do prostredia kolonizacie a pokrestancovania ,,divochov'' s vyraznym politickym nadychom, silny zaver, pri ktorom aj beznadejnemu cynikovi vytrysknu slzy + prva polovica veduca De Nira mucivou cestou k spoznaniu vlastnych omylov a uskutocneniu pokania. De Niro a jeho premena zapricinena vycitkami svedomia, je ukazkou nadobudnutej bozskej vyrovnanosti, pokoja a lasky. Indianom bola sprostredkovana moznost ,,scivilizovat sa'', aby boli nakoniec v ramci plnenia politickych idealov opat ponizeni na uroven divochov. ,,Ako viete, ze plnite Boziu volu?'' bola pre mna vobec najsilnejsou scenou. Klenot medzi filmami. (10.07.2009)

Nezapomenutelná výprava za pokáním do jihoamerických deštných pralesů, která se velmi záhy změní v názorový střet politiky, víry a svobody. Shrněme si základní body Misie. Ve filmografii Roberta de Nira není možné naleznout mnoho lepších hereckých výkonů, navíc životní role pro Jeremy Ironse a zdatně jim sekundují i ostatní herci. To co zde dokáží v první polovině a v samotném závěru tito dva jmenovaní uhrát téměř beze slov jen za pomoci pohledů... To je naprosto nepopsatelné. Inteligentní scénář na motivy skutečných událostí nepodceňující diváka a navíc příjemně duchovní rozměr, který je zachován aniž by se film uchyloval k nějaké náboženské agitce. Mnoho silných scén. Kupříkladu proslavené momenty tíhy Mendozova břemene či pochod Ironse v čele neozbrojených indiánů. Skvostná výprava, Oscarem oceněná kamera zachycující nádherné lokace a to vše zastřešuje dokonalá hudební kompozice génia Ennia Morriconeho. Jediný zápor Misie nastává v režii bojových scén, které jsou natočeny dosti bez šťávy. Ovšem naštěstí jich je minimum a až v závěru. Výsledek? Jeden z nejlepších snímků (nejen) osmdesátých let minulého století. (31.01.2007)

De Niro a Irons předvádějí úžasnou hereckou extratřídu při krásné Morriconeho hudbě. Ta je opravdu skvostná (a po letech musím říct, že její živá varianta, v rámci koncertní šňůry mistra, je ještě působivější). Režii Rolanda Joffého se v jeho mistrovském kousku nedá nic vytknout a působivá kamera předkládá pohledy na skutečnou přírodu. Pohled na náboženství, který si celou dobu okatě říká o svojí nadčasovost, ale daří se mu to. Škoda, že jde o tolik zapomenuté dílo... (28.06.2005)