O tele a duši

Zvláštní film, úplně vyřadil ze hry mé cynické já a maďarští filmaři znovu dokázali, že opravdu umí. Koho by napadlo, že by bylo možné za pomoci vysoké (míněna zvěř) doladit hloubku obou ústředních postav. Snímek byl pohodový, romantický i dramatický, přesto bych ho nedoporučil bojovníkům za práva zvířat ani slabším povahám. Z Alexandry Borbély jsem ještě teď úplně vedle, už dávno se mi nestalo, že by mě filmová postava zaujala tak, jak se to podařilo její Marice. (11.03.2018)

Citlivě natočený romantický film. Hungarwood opět ukazuje, čeho je schopnen. Dramatickou situaci lze snad nejlépe popsat německým označením "Torschlusspanik" (panika u zavřených dvěří), který kromě reálné situce vyjadřuje především pocit, že právě na druhé straně (za dvěřmi) je to, co je žádoucí a již téměř nedosažitelné. Použití jatečního prostředí kvůli kontrastu chápu, ale naprosto nesdílím. (28.01.2019)

Maďaři výborně! Krásně rozehraný vztahový příběh mezi veterinářkou s aspergrem a chromým ekonomickým ředitelem na pozadí naturalistického prostředí jatek prostříhaný snovými záběry jelena a laně, jejich alterega. Když už se zdá, že vyprávění skončí tragicky, jejich těla i duše se setkají. Za mě 4,5 hvězdy. Art. (16.03.2018)

"Osolím je až potom, aby neztvrdly." Není-li se možné dotknout těla, je možné se dotknout duše. Mé duše se tedy tento silný příběh křehké lásky, dotkl stoprocentně. Uvedení snu o lásce do skutečnosti, však vyžaduje obrovskou sílu vlastní vůle k překonání všech překážek. Ovšem má-li toto milostné drama obsahovat pohádkový prvek, pak by dětský doktor hlavní hrdinky mohl klidně být jakýmsi pohádkovým skřítkem, nebo trollem, díky jehož úkolům dokázala všechny překážky překonat. Mimochodem mě už dlouho u žádného filmu tolik nezaujala jeho zvuková stopa, kterou zde navíc umocnil i úsporný hudební doprovod. Místo tónů hudby tu tak najednou divák slyší zvuky drnčící lednice, hučící mikrovlnky, syčícího plynového hořáku, či šumění listí ve větru i zpěv ptáků, aby teprve tyto zvuky mohli naplno rozeznít úžasnou symfonii osamělosti. A ti Igráčci. P.S.: Děkuji, PX. (07.01.2018)

Hodně originální námět i scénář, neobvyklé ale realistické prostředí, výborná kamera a hlavně po celou dobu nezapomenutelná atmosféra i vykreslení jednotlivých postav. Výborná hudba i krásný konec, který toto nenápadné dílko povyšuje mezi nezapomenutelné filmy. To se zase maďarská kinematografie pořádně vytáhla. (06.11.2019)