Učitel tance

Pokud je tento trpký a nevýrazný film něčím pozoruhodný, je to skutečně jen výkonem Martina Dejdara, který mu vynesl sošku Českého lva. Jestliže dokázal bravurně uhrát takovou kládu, pak je mi záhadou, proč stojí dnes po krk v žumpě zvané „sitcom“, kde podává tak ubohý a trapný výkon, který by přivedl do rozpaků i podnapilou společnost na vesnické zábavě. Jaromil Jireš není režisér mého srdce, ale pokud dokázal natočit film jako je Žert, mohl z tak závažné a umělecky dráždící látky - boje s těžkou nemocí a strachu ze smrti, vytěžit daleko víc… (29.04.2009)

Jde o povedenou a silnou věc... Scénář Jiřího Hubače je z velké části autobiografický zážitek, kdy on sám onemocněl po válce smrtelnou tuberkulózou a rok byl upoután na lůžko v nemocnici na Bulovce. V podstatě čekal na smrt, protože léčba tenkrát nebyla a mladý Hubač se denně setkával se smrtí..Do té doby byl velký sportovec a literatura či psaní jej v podstatě míjela.Nemoc ho však nasměřoval ke změně hodnot a objevuje psaní a čtení, protože nic jiného dělat nemohl. Jiří Hubač nejdříve napsal divadelní hru "Modrý pavilon" ,která byla hrána na Malé scéně ND, a až později převedl stejné téma pro televizi. (24.08.2014)

Přiznám se, chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, jak pěkný film to je. Ta metafora tance jako boje proti smrti a umírání… Opravdu povedený film, ve kterém Dejdar předvádí zřejmě svůj herecký vrchol. Za zmínku také stojí výkony Bydžovské (zde byla krásně roztomilá), Hlaváčové (na pohled přísná, ale když jde do tuhého, tak laskavá a starostlivá sestřička) a Holuba. Hlavně kvůli závěru zaokrouhlím na čtyři hvězdy, a pevně věřím, že za čas si zase tuhle lekci tance a života opět dám. (11.02.2011)

"a to je člověk ze sanatoria, pane Jireš! (zde spíš ?)", by si (kdyby chtěl) mohl postesknout Vlastimil Třešňák. A když ne on, tedy já. Některé filmy na mě působí svojí pravděpodobností, Jirešovy filmy mi připadají vesměs nepravděpodobné, a také neinspirované - zde v původním smyslu (dech, dýchání), . Konec dobrý, ale tím ne všechno dobré. A také herecká topornost, nejvíc asi vrchní sestra. Velikáni filmu, to ano, ale jakého? Co si tady povídáme, na tom moc nezáleží, ale dobře placení televizní dramaturgové by měli oddělit zrno od plev, a nedávat do stejného pytle Jireše s Schormem nebo Kachyňou (a dalšími). Pozn.: Možná jsem byl - neúmyslně a nevědomky - ovlivněn pojetím smrti, který tento film zastupuje. Kdybych si mohl vybrat, tak smířlivé smrti (po vzájemném seznamování a přesvědčování) dám přednost před násilnou smrtí (tanec v TBC sanatoriu, válka, pepka a spol., silniční či jiná havárie) (13.12.2015)

Martin Dejdar je podle mě jediný z mladých herců (tady ještě mladý byl), kdo se mohl rovnat staré gardě. Komika i tragika, blbnutí, vypravěčství, všechno mu jde na jedničku. Škoda, že tak zapadl a vynořil se ne jako vynikající herec, ale jako figura Ozák. Nic proti Ozákovi, Comeback docela ujde, ale Dejdar by si určitě zasloužil pořádnou roli. Snad jednou.... (06.05.2010)