Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Trojice banálních, námětově i realizačně rozpačitých povídek se odehrává kolem výstavby pražského metra a svým budovatelským laděním spadá do okruhu typicky normalizačních látek, jimiž si někdejší příslušníci nové vlny museli vykupovat svou "pomýlenost". Velice mělce zachycuje privátní osudy lidí na pozadí velké stavby, ať již je to milenecká dvojice zvažující pokračování svého vztahu, zlepšovatelský nápad, který pomůže dohnat zpoždění, nebo nález středověkých mincí. Režisér Jaromil Jireš těmito třemi historkami z budování první linky pražského metra splnil povinné normalizační pokání. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (37)

xaver 

všetky recenzie používateľa

To je ale k podivení, že stavba metra je normalizační látka. Div se světe. To je o filmu skutečně ten nejdůležitější údaj. Jděte k šípku s tou politikou. To si klidně můžete udělat makra o normalizačních snímcích o politických agitkách a pod. a dávat to do obsahu každého filmu natočeného za Bolševika. Ať je tomu jakkoli, tak metro se začelo stavět za Bolševika, tak je samozřejmé, že se za Bolševika o tom natočil i nejeden film. Tento snímek zase není tak špatný, je to celkem slušný průměr. A navíc velmi zajímavý dokument o počátcích stavby metra. Za 3* určitě stojí, takže klidně jdu až na 4. ()

Master19 

všetky recenzie používateľa

Tři naivní budovatelské příběhy, které dokážou zaujmout nejvíce asi historickými záběry ze stavby metra. Nicméně Jirešovi se podařilo vykouzlit i pár obyčejných hezkých záběrů, které nevyznívají absurdně (oproti třeba vypjaté psychologické scéně u bagru) a ačkoliv závěrečné titulky podbarvuje vznosná hudba, jako by končilo velkolepé historické drama ze starého Říma, dá se to přehlédnout a bez újmy strávit. ()

Reklama

MikO_NR_1909 

všetky recenzie používateľa

Presne tak, tento film Lidé z Metra spĺňa všetky normalizačné atribúty nevyhnutné k akémusi zahľadeniu stôp po tom, čo sa tu napáchalo od 70-tych rokoch. K postavám sa aj preto príliš nedostane a ak áno, len veľmi povrchne a skôr ako k dákemu kolektívnemu súputníkovi, ktorý nemá vlastný a autonómny brainwashovský svet a nie je ani samostatným indivíduom, ale bábkou v rukách normalizátorov, ktorý mu i sami maľujú jeho svet a jednostaj ho taktiež vytvárajú. Sú teda ešte väčšou bábkou, než samotný význam metra, ktorý ich spoľahlivo a významovo zatieni. Ešte i ten poviedkový charakter vábi na taký ten poetický rám, ale vravím, príbeh je pre diváka dnes už v mnohom čitateľný a nič "nadprirodzeno" v estetickom ponímaní tu nenadobudne. ()

pytlik... 

všetky recenzie používateľa

Z celého filmu mě zaujala tak maximálně Molavcová. Mně už od dětství byla hodně odporná, kvůli svému afektovanému chování, mluvě, grimasám apod. A vida, v tomhle filmu se chovala, tvářila a mluvila normálně, a najednou člověk zjistí, že je (byla) to moc hezká ženská. A už si neťuká na čelo, když se dozví, že v šedesátých letech soutěžila o miss. Zkrátka, jak vidno, i sebevětší fyzická krása může být zničena tím, že se člověk chová jak pako, a Molavcová by měla proklínat Suchého, že jí dotáhnul do Semaforu a donutil neustále se pitvořit. ()

sator 

všetky recenzie používateľa

1. povídka Privátní demolice se mi moc líbí skvělá hudba i výkony Molavcové a Vyskočila...2.Povídku Balada o Bulfasovi, utáhl skvělým způsobem Záhorský. 3.povídka Chebský fenik spíš průměr. Nicméně Jireš udělal nadprůměrný film "o práci" aniž by soudruhoval... Skvělá hudba Fišera ! ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (3)

  • Konec prvního příběhu se odehrává na Pankráci v Praze, kde vznikla jedna z prvních stanic metra Pankrác (tehdy Mládežnická). Čilý stavební ruch tu prakticky neustál do dnešní doby... (haack)
  • Film sa natáčal v Hornej Lehote,v rôznych lokalitách Prahy a v Nizkych Tatrách blízko chaty Kosodrevina. (dyfur)
  • Zbouraný dům stál na adrese Milady Horákové 119, Praha-Hradčany. Cyrill (Ivan Vyskočil) bydlel na adrese Hvězdova 25 v Nuslích. (sator)

Reklama

Reklama