Gauguin

Slibný námět i počáteční vtažení do děje a částečně i mysli posmrtně velebeného umělce velmi rychle ztratí tempo a vůči divákovi se nekompromisně mění v zoufale natahovanou, monotónní, milostně dramatickou epizodku z jeho života. Společně s barvami a štětci si Gauguin do brašny z Francie přibírá také existenční marnost a životní lopocení, což v tehdejší francouzské kolonii, kde padají veškeré jazykové bariéry, dostává jen jiný, tentokrát exotický nádech. Očekávaný obraz umělcovi svobodomyslnosti, rozhodnosti nechat vše na přírodě a okamžiku, který právě prožívám, vyčistit svou mysl, načerpat inspiraci, energii a pochopit, proč má vlastně zítra cenu opět vstát a žít, se nekoná. Ano, předloha, v tomto případě sám život, je jasná, ale proč věnovat celý film tomu krátkému životnímu období, přičemž velmi povedený začátek byl odbyt v několika málo minutách a zbytek jeho života ledabyle zařadit do titulkového dovětku? Velmi dobrá hudba a režie, jinak pro mě dost slabé. [Filmový klub Citadela - Litvínov]. (29.05.2018)

Zasnené, smutné a náladové. O Gauguinovi som vedel len to, že existoval a že nejako súvisel s mojimi milovanými Tahiti. Čiže mi nepripadalo ako blbý nápad pozrieť si o jeho tahitskom období celovečerák. A drasticky som do tohto aktu zatiahol aj nič netušiacu pani manželku. Nakoniec sme sa dočkali solídnej, hoci nie nejako extra geniálnej pocitovky, kde nejde príliš o scenár. Je totiž dosť nudný a nezaujímavý. A výprava je prekvapivo tuctová; ak máte Tahiti resp. Francúzsku Polynéziu napozeranú len z čarokrásnych pohľadníc, budete týmto filmom nepríjemne zaskočení. Najviac tomu dáva Vincent Cassel, ktorý do toho išiel naplno. Je to skvele charizmatický Francúz, všímam si jeho prácu od roku 2000 (parádne Purpurové rieky) a je to zrejme jediný herec na svete, ktorý môže mľaskať pri jedle a nemáte chuť niečím ho udrieť po hlave, ale zamľaskať si spolu s ním. (04.06.2018)

Stejně jako před tímto snímkem viděnou Nejtemnější hodinu, považuji Gauguina za příjemné historicky životopisné dílo, které toho zas až tolik nabídnout nemohlo, protože se v něm nemělo moc co dít. Bylo ale zajímavé sledovat život jak jinak, než dříve zavrhnovaného umělce a jeho strasti. Pro milovníky umění určitě super zážitek, já uděluji hezký průměr. (16.08.2018)

Nic víc, než že to byl bohémský malíř si o Paulu Gauguinovi nevybavuji, alespoň se nemusím nimrat v tom, nakolik se příběh držel pravdy (později se dočítám, že moc nedržel). Zfilmované období jeho života zachycuje opuštění rodiny a odjezd do exotické Polynésie. Díky lokalitě i melancholické hudbě je to film opravdu velmi krásný. Představa malování v míru a souladu s přírodou Gauguinovi sice kapsu ani žaludek nenaplnila, ale tahle revolta k jeho sebedestruktivnímu způsobu života asi patřila. Pomalé tempo vyprávění i absence dramatické linky mně naprosto vynahradily okouzlující barvy a výkon ztrhaného Vincenta Cassela. (13.05.2018)

Příšerně nudná záležitost... Kdybych nebyl obeznámený s fakty, domníval bych se, že sledujeme příběh lásky a zrady mezi nějakým ztraceným francouzským dřevorubcem a tahitskou vesničankou, kteří volný čas tráví sexem a malováním. Tahitské období je pro Gauguina a jeho tvorbu stěžejní, nicméně pro všechny diváky znalé i neznalé by určitě bylo prospěšnější nahlédnout i trochu do jeho předchozího života, přátelství s Van Goghem atd. Cassel standardně podává slušný výkon a namaskovaný je uvěřitelně. Celkově ovšem zklamání. (10.12.2019)