Réžia:
Jaromil JirešScenár:
Ludvík AškenazyKamera:
Jaroslav KučeraHrajú:
Eva Límanová, Josef Abrhám, Eva Kopecká, Jiří Kvapil, Jiří Jánoška, Ivan Růžička, Helena Fingerlandová, Štěpánka Cittová, Richard Záhorský, Hana Talpová (viac)Obsahy(1)
Křik je první celovečerní hraný film Jaromila Jireše, kterým se tento tvůrce zařadil mezi úspěšné a talentované debutanty šedesátých let. Jeho generačními souputníky byli tehdejší spolužáci z pražské filmové fakulty AMU Miloš Forman, Věra Chytilová a Jiří Menzel. Inspirací pro jejich tvorbu byla francouzská filmová avantgarda, která se vyznačovala především dokumentaristickým přístupem v oblasti hrané tvorby. Zřetelný vliv dokumentaristické praxe ovlivnil i prvotinu Jaromila Jireše, která vznikla podle scénáře Ludvíka Aškenazyho. V četných reminiscencích autoři vyprávějí příběh jednoho důležitého dne v životě mladé dvojice - je to den, kdy má na svět přijít jejich první dítě. Jaromil Jireš použil nekonvenční metodu snímání skrytou kamerou. Pro zvýšení autentičnosti zde hrála také řada neherců. Film získal Zvláštní uznání za dílo mladého režiséra na XVII. MFF v Cannes 1964. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (61)
Velice realistické (alespoň si to myslím :-)) pocity ženy v porodnici a muže, který na ni myslí, při své práci opraváře televizorů a nemůže se do porodnice dovolat. Film je de facto sledem dějů a pocitů, avšak vkusně skloubených v sympatickou symbiózu, která nenudí a je nadčasová. Jaromil Jireš již svým debutem ukázal svůj cit pro detail a propracování postav hodně do hloubky. K vynikajícím hereckým výkonům neherčky Evy Límanové a tehdy začínajícího Josefa Abrháma snad nemusím nic dodávat. Vynikající je též kamera Miroslava Ondříčka. Jeden z filmů na které se neprávem zapomíná. 85%. ()
Velmi dobré dílo české nové vlny. Film stojí po boku skvělých českých snímků 60. let, celkovým pojetím se blíží francouzské tvorbě té doby. Osobně bych ho zařadil mezi nejlepší československé filmy vůbec. Vzhledem k tomu, jak málo lidí tenhle film hodnotilo, a tomu, že ho dávají ve čt na čt2, považuji za nutné ho všem filmovým fanouškům rozhodně doporučit! ()
Debutový film Jaromila Jireše se povedl. Avantgarda smíchána s dokumentární kamerou je zde cítit na hony daleko. Na můj vkus, možná trošku více protáhlé záběry, a hlavně pro Pražáka hodně divoké cestování po Praze. Jinak je zde vela prostoru pro hlavní hrdiny. Tehdy 24letý Abrhám už v té době prokazoval, že pro Československý film je a bude obrovským přínosem a zapomenutá Límanová, která je zde kočkoidní, výraz autentičnosti filmu dodává převážná většina neherců. Ačkoliv na první pohled vypadá film trošku chaoticky, je profesionálně zvládnut a udrží diváka s očekáváním až do konce. Parádní start Nové vlny jednoho skvělého režiséra. ()
Realisticky natočený film, jehož příběh se odehrává v rozpětí jednoho zdánlivě obyčejného dne, během něhož se má mladý pár stát rodiči. I když jsou po většinu dne oba mladí lidé od sebe separováni, tak i přesto jsou neustále poutáni k sobě množstvím vzpomínek a prostřihů do minulosti a v neposlední řadě jen tak na oko neúspěšnými telefonáty. Velice zajímavé bylo použití zvuku (resp. hlasu) a obrazu, které odpovídalo experimentálním inovacím československé nové vlny. Zkrátka film, který vyniká svou formou a jednoduchým (nikoli banálním) příběhem. ()
Silně expresivní forma, jež si zakládá na statické kameře, nevtíravém střihu a pomalém toku dlouhých scén, v nichž se velmi často „nic neděje“, se k prostinkému ději o (ne)všedním dnu manželského páru, hodí. Do kontrastu postavené protiklady žena x muž, její velký den (porod) x jeho obyčejný den (práce opraváře), se pak spoléhají už jenom na sílu hereckých výkonů, k nimž není výhrad. I když je to film víceméně bez silnějšího příběhu a mnoho scén je až nepříjemně zdlouhavých, přesto to nebyla nuda a zanechalo to silný dojem nevšedního filmového zážitku. ()
Galéria (3)
Fotka © CS Film
Zaujímavosti (2)
- Režijní debut Jaromila Jireše. (M.B)
Reklama