Where Hands Touch

Tento film jsem shlédla tématicky v den, jež byl stanoven Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu. Jsou zde zobrazeny zhůvěřilosti války. Sledujeme příběh mladé Němky, jež má bílou matku a otce černocha. Cestu jí zkříží syn prominentního SS oficíra a člen Hitlerjuegend. Sledujeme, jak jí matka chrání a nechá se místo ní odvést. Sama Leyna se ale nechá poslat do kempu, aniž tuší, co to obnáší. Na místě se s hrůzou seznamuje s chodem koncentračního tábora. A zde se opět protne Leynina cesta s Lutzem. Oba jsou ve smrtelném nebezpečí. A zde můžeme sledovat, jak může zhůvěřilé přesvědčení zamlžit úsudek jednoho oficíra, který dokáže zradit svou vlastní krev. Hollywoodský happyend nečekejte. Příběh je vyprávěn se syrovou pravdivostí. Mladičká Abbie je velmi talentovaná, George MacKay je taktéž skvělý herec, který se skvěle vyrovnal s německým akcentem. Měla jsem tu čest s ním spolupracovat v roce 2017 na projektu Ophelia, kde ztvárnil roli prince Hamleta a kde předvedl své divadelní herectví. Byla jsem tedy zvědavá, jak se popere s civilnější rolí. A musím říci, že popral velmi dobře. Jeho herectví mě baví. (28.01.2019)

Tak špatné to zase nebylo... Ono ostatně - filmů z válečného zázemí (a to včetně KL) není zas tolik, a dost méně těch, kde probíhá nějaká ta "lásková" linka, takže vcelku spokojenost. Nicméně - pokud bych chtěl zajít do -podrobností- , nemohu se ubránit dojmu, že takových "náhod", který film divákovi poskytl, by asi v reálném stavu být nemohlo. Navíc se nějak nedostalo (ani v závěrečných titulcích) na vysvětlení přežití maminky (klučinu bych ještě chápal ;-)). Pak tu je ještě trochu nelogičností (v táboře panoval nějak moc mírný režim; v hitlerovském Berlíně se mulatkám zřejmě taky dobře dařilo, když mohli až do roku 1944 chodit do árijských škol; maminka - zručná radiokutilka co dokáže rozchodit rádio i bez zapojení do zásuvky a ještě navíc překopat na KV příjem; a taktéž si myslím, že anglicky psané "formální oznámení" o zabavení bytu židů se v Německu asi taky nepraktikovalo :-). Takže... suma sumárum - za tři pán vélkomožny... Holt to Dáblova čísla ani Schindlerův seznam nejni... Nicméně - snaha tu byla ;-) (20.07.2019)

Čistých 70%: A protože to má aktuálně 69, dávám 4*. Amandla Stenberg krásná, slušně zahrané, věnuje se to málo známému tématu německých mulatů za druhé světové války, maličko to ale snižuje forma vyprávění (dokud se příběh nedostal do tábora, líbil se mi víc). A dost mi nesedla angličtina, když mají postavy hovořit německy - ale s tím asi v britském filmu nic neudělám. Nečekaný závěr. (13.07.2019)

Sice jde o další z řady příběhů, ve kterém nacisté někoho pronásledují, ale samotný fakt, že se jedná o černé německé míšence, čili nejen ve filmové branži pole neorané, tomu dodává punc originality. Motiv zakázané lásky působí trochu naivně, nicméně i díky němu se daří režisérce držet po celou dobu pocit ohrožení, což filmu prospívá. Scény z koncentráku sice postrádají obvyklou brutalitu, ale jedná se o teenagerovskou romanci, takže nějaká jatka člověk nemůže čekat a atmosféru mají táborové sekvence slušnou. Nejsilnějším aspektem jsou herci na čele se supertalentovanou Amandlou Stenberg, jíž to s McKayem příjemně klape. Líbilo. 75% (26.05.2019)

Áno, tak Amandla Steberg bude a už aj je dobrá herečka. Ale o čom je tento film? To najväčší otrokári a zakladatelia koncentračných táborov, akými sú Briti, točia nezmysly o tom, ako Nemci prenasledovali černochov? To už im ozaj hrabe v hlave? Nech natočia niečo, čo reálne urobili oni, na to sú tony materiálov, a nie vymýšľať si príbehy o Nemcoch. Snažia sa tým zakryť svoju zodpovednosť? Najhoršie je, že režisérka je čierna Angličanka. Asi už zabudla na dejiny Afriky. (24.05.2019)