Richard Jewell

Clint Eastwood je opět ve formě a po Pašerákovi servíruje nepříemné, autentické a často bezvýchodné drama, jaké tady už dlouho nebylo. Do role trochu přihlouplého, ale v jádru strašně hodného a milého člověka, člena security, který nalezl bombu, snad ani nemohli obsadit lepšího herce než je Paul Walter Hauser (Kingdom), protože jeho mimika, chování a herectví je zde na úrovni a už dlouho jsem takhle nesympatizoval a nesoucítil s hlavní postavou jako zde. Na tak prostý příběh si scénáristé vyhráli, a to zejména s psychickým vykreslením situace, manipulací médií i nátlakem FBI, jejich každodenní dotíravost a ničení života nevinného člověka a ačkoliv se málokdy stane, že by příběh zanechal v divákovi větší stopu, tady je to výjimka a já můžu vklidu říct, že jsem za poslední roky lepší drama neviděl. Napínavé a mrazivé, a přitom tak lidské a emotivní. (30.09.2020)

Poněkolikáté nestárnoucí Clint názorně předvádí jak se dá hospodařit s hodně zajímavou událostí. Richard je obézní, jenže stále je to o hodně větší pracant než slovutná FBI, která místo aby se snažila najít pachatele, je pro ni vlastně daleko jednodušší hodit to všechno na jednoho idealistického mouly, který má knížkama zákonů a nařízení vystlané polštáře a peřiny. Neumím si moc představit trefnější herecké osazenstvo než zde účinkuje. Sam Rockwell byl, je a bude vždy ďábelský. Paul Walter Hauser sice nemá pražádný tržební potenciál, ale zaujmout rozhodně umí. FBI se zase jednou historicky znemožnila, bohužel ne všichni v minulosti její podezřelí měli tak vynikajícího obhájce, jako Richard Jewell. 80% (23.03.2020)

Sebejistý Clint Eastwood servíruje další působivý příběh dle skutečné události, který je intenzivní a napínavý od začátku do konce a Sam Rockwell má další perfektní vedlejší roli! ( Po Jojo Rabbit letos už podruhé). Skvěle zahrané, zajímavě natočené, ke konci emocionální a celkově velmi zábavné dílo, kde jsem držel ruce v pěst celý film. Pochvalu si zaslouží i nepříjemný detektiv John Hamm, mrcha reportérka v podání Oliwie Wilde a neznámý Paul Walter Hauser to podal také skvostně. Snad to není poslední Eastwoodovka. 8/10. (06.02.2020)

Když se nedožijete filmového zvěčnění vašich profesních aktivit, můžete dopadnout jako nepravděpodobný incel hrdina, proti kterému se spikl celý svět nebo jako neschopná novinářská kurva, která se ke zdrojům dostává přes postel a až příliš pozdě si uvědomuje, jaká byla kráva. Eastwoodovi hraje do karet, že je to jeden z opravdu posledních zástupců čisté republikánské myšlenky ve vysokém Hollywoodu, takže chca nechca působí Richard Jewell osvěžujícím způsobem bizarně. Používá totiž stejné metody budování sympatií jako libovolný liberální životopisný snímek, nicméně aplikuje je na postavu toho typu, co večer čeká do 22:01, aby mohla zavolat fízly, že dole v ulici před hospodou kouří dva lidi. Tím, jak nahlíží na protagonistu skrze závoj vlastních sympatií a ignoruje nejeden jeho problematický rys, vytváří z Jewella srandovní neškodnou cartoonovou postavičku, motající se v zákrutech klasického filmového pomníku a je zábavný sledovat jak to starýmu pánovi už nefunguje. (15.04.2020)

Když napíšu, že Clint Eastwood je pro mě nejobdivuhodnější filmař současnosti, možná si budete myslet, že obdivuji hlavně to, že na prahu devadesátky pořád točí. A navíc tak skvěle. To je určitě pravda, ale já ho ještě víc obdivuji za to, jaká témata si vybírá a jak je dokáže zpracovat. Richard Jewell je další z jeho „obyčejných hrdinů“, který prožil něco, čemu by se tak úplně nechtělo věřit, kdyby se to doopravdy nestalo. Ovšem na rozdíl od Sullyho Sullenbergera, jemuž hrozila „jen“ ztráta kariéry, Richard Jewell stojí před elektrickým křeslem a díky tomu, že je vlastně přerostlým zásadovým dítětem a bezmezně vzhlíží k představitelům zákona, si do toho křesla navíc sám pomalu a ochotně sedá. Ten příběh je úžasně děsivý. Bez výjimky skvěle zahraný (kdybych měl někoho vyzdvihnout, bude to kromě P. W. Hausera můj oblíbený chameleon Sam Rockwell) a hlavně tak krásně vyprávěný, pomalým baladickým způsobem s občasným odlehčením v podobě citlivého humoru, který divákovi uleví a zároveň podtrhne absurditu celé té situace. Nádhera. (17.01.2020)