Richard Jewell

Velice kvalitně natočené drama podle skutečných událostí. Richard Jewell zachrání stovky lidí, stane se z něj hrdina, aby ho vzápětí média a FBI obvinili, že to on je atentátník. Totálně mu zničili život, jen aby to měli na koho hodit. Celých 6 let si někteří o něm mysleli, že to udělal, až po 6 letech našli skutečného pachatele. A 5 let na to dostal infarkt. Opravdu emotivní příběh a musím ocenit výkon Sama Rockwella, který opět válel. (22.11.2020)

Podobné týpky, jako je Richard Jewell, dokáže vyprodukovat snad jenom USA. Nejhorší na tom všem je ale fakt, že americká tajná služba ty nadšence, teoreticky, fanoušky konspiračních teorií a pošuky v jednom bezmezně podporují tím, jak se na veřejnosti chovají. Pak se není čemu divit, že průměrný Američan radši uvěří tomu, co jim vláda zastírá, než tomu, co jim oficiálně představí. Clint Eastwood si tu opět našel skvělý námět. Navíc ho ale natočil tak poctivě, že upřít se mu nedá nic. Od atmosféry počínaje, přes skvělé herecké výkony konče. Paul Walter Hauser, Sam Rockwell, Kathy Bates, Jon Hamm. Ti všichni se tady skvěli úžasnými výkony. Řekl bych, že i Olivia Wilde, ale k mojí škodě se tu skoro neobjevila. Richard Jewell je poctivý kus americké filmařiny, té filmařiny, které je vidět čím dál tím méně. (24.01.2021)

Jak se z národního hrdiny stane nepřítel číslo 1. Clint Eastwood sice stárne (na jaře mu bude 90 let!!), ale nepolevuje. A znovu je velmi intenzivní. I samotné bezmála třicetiminutové čekání na nemilou událost z koncertu v průběhu letní olympiády má tempo, tah na bránu, diváka vtahuje. Následuje několikeré selhání profesní etiky (začne to u Olivie Wilde, následuje dalšími senzacechtivými novináři, všemu předchází kroky zoufalých agentů, kterým při vyšetřování chybí stopy). Od začátku víme, že prosťáček Jewell pachatelem není, kromě úkonů FBI i tlaku médií sledujeme dopad na sekuriťákovu matku. Do široka rozkročené polohy morálky jsou zajímavé a hlavně fungují, samotná práce novinářů a agentů má naopak podivný vývoj a chtělo na tom ve scénáři ještě (docela dost) zapracovat. Baví naopak přestřelky s právníkem v podání v posledních letech nesmírně zajímavého Sama Rockwella. Vitální Eastwood si vybral další z reálných životních osudů, ač jsme o nějakém Jewellovi kdysi slyšeli, dávno jsme zapomněli (stejně tak vyzdvihl nouzově přistávajícího pilota Sullyho, hrdinský čin ve vlaku mířícího do Paříže nebo „hrdinu“ v podobě nejúspěšnějšího amerického odstřelovače v Iráku). Jeho hon na moderní čarodějnici má své momenty, je poctivý, i když tentokrát se o nějaké překvapení nebo silnou pointu nesnažil. Snažit se měl ale víc v otázce emocí, to bych mu vytknul. Možná se sluší připomenout, že pachatel stojící za výbuchem, po kterém zůstali mrtví a přes 100 zraněných, spravedlnosti unikal více než pět let. Pravicový extremista nakonec dostal doživotní trest. 75% (10.02.2020)

Když napíšu, že Clint Eastwood je pro mě nejobdivuhodnější filmař současnosti, možná si budete myslet, že obdivuji hlavně to, že na prahu devadesátky pořád točí. A navíc tak skvěle. To je určitě pravda, ale já ho ještě víc obdivuji za to, jaká témata si vybírá a jak je dokáže zpracovat. Richard Jewell je další z jeho „obyčejných hrdinů“, který prožil něco, čemu by se tak úplně nechtělo věřit, kdyby se to doopravdy nestalo. Ovšem na rozdíl od Sullyho Sullenbergera, jemuž hrozila „jen“ ztráta kariéry, Richard Jewell stojí před elektrickým křeslem a díky tomu, že je vlastně přerostlým zásadovým dítětem a bezmezně vzhlíží k představitelům zákona, si do toho křesla navíc sám pomalu a ochotně sedá. Ten příběh je úžasně děsivý. Bez výjimky skvěle zahraný (kdybych měl někoho vyzdvihnout, bude to kromě P. W. Hausera můj oblíbený chameleon Sam Rockwell) a hlavně tak krásně vyprávěný, pomalým baladickým způsobem s občasným odlehčením v podobě citlivého humoru, který divákovi uleví a zároveň podtrhne absurditu celé té situace. Nádhera. (17.01.2020)

// Balada o Richardu Jewellovi, prostém týpkovi, který tak perfektně seděl jistému profilu, až to z něj udělalo obětního beránka, i přesto že byl v realitě hrdinou. Stejně jako u Pašeráka má Eastwood řemeslo v malíku, když pak ještě zvážím, za jak krátkou dobu to celé natočil a poslal do kin, klobouček. Jenže stejně jako u Pašeráka, a možná tady ještě o něco víc, tomu prostě něco sakra chybí. Eastwood je zkrátka takový profesionál, až se ta jeho bezchybovost stává sama o sobě trochu nudnou. Film s ničím neriskuje, o nic převratného se nesnaží, prostě jen... existuje. Chtěl bych víc a nestydím se za to. Pod 7/10 bych nešel, vejš ale bohužel taky ne. (14.01.2020)