Príbeh služobníčky

Mám pocit, že tohle bych napsal kdybych byl sexuálně frustrovaná ženská na mentální úrovni patnáctileté holky, přečetl bych si Orwella a řekl si, že taky napíšu "postapo"... Asi bych s Příběhem služebnice neměl takový problém kdyby šlo o čistě fiktivní svět. Ale tady se nám někdo snaží namluvit, že se to děje v naši blízké budoucnosti. Problém je v tom, že Orwell se už dnes konat nebude ani kdyby trakaře padaly (dávno se ví, že A.Huxley předpověděl budoucnost mnohem přesněji) a už vůbec ne v takhle pitomém systému. Celý ten svět je naprosto na hlavu postavený, nelogický a absurdní. Proč systém ty ženské otročí když cesta společenských a ekonomických výhod by byla nepoměrně efektivnější? Proč, když jsou tak zoufalí šukají jen jednou do měsíce? Proč se seriál snaží naznačit, že žena vědomá si své neplodnosti je automaticky frigidní? Jak se kurva povedlo za necelých 8 let udělat z lidí zvyklých na sociální sítě, osobní svobody, moderní myšlenkové směry, jakýsi životní standard, kontakty atd poslušné a zlomené stádo? Jak se kurva povedlo v tajnosti najít a zrekrutovat ty statisíce ozbrojených psychopatů (bez svědomí a vztahu k ženám) strážících každý kout? Co jako dělá zbytek světa? (jasně-na jednu stranu se nám seriál snaží ukázat jak delegace z jiných států nevidí pravdu a na druhou stranu tu máme desetitisíce uprchlíků .) Seriál pomalu směřuje k demonstraci toho jak i podřízená a zotročená žena má své vlastní účinné metody jak manipulovat mocným mužem, ale kde teda byly všechny tyhle mocné metody a síla když se ta změna režimu krok za krokem prosazovala? Kde jsou moderní fertilistické metody atd atd atd.. Ve výsledku je skoro jedno, že ten příběh samotný je docela zajímavý když celý ten nesmysl tak hrozně bije do očí.. Navíc mám pocit, že HBO po tomhle sáhlo účelově čistě proto, že poptávka si žádá nějaké to moderní genderové MeToo téma.................Jinak... E. Moss je zajímavá a Ann Dowd zase jednou parádní.. (10.12.2017)

Násilný seriál, zbytočne surový, bezútešný a temný. Hutnú atmosféru vytvára toto všetko spolu s hudbou, no diktátorsko – sektársky princíp v stave beznádeje je úplne na nič. Nepáči sa mi námet a pekné herečky sú skryté pod čepcom v blbých kláštorných uniformách. Nie je sa na čo pozerať. Herecky ale možno vyzdvihnúť hlavnú predstaviteľku Elisabeth Moss. Avšak žiadna časť nekončí tým pocitom, že chcem pozerať ďalej. (07.09.2017)

Teokratická dystopická diktatura řeší neplodnost lidstva. 1) Seriál ve srovnání s filmem jednoznačně boduje v zobrazení detailů každodenního života i v náčrtu psychologického pozadí hlavních postav. Plod buď požehnán. Kéž Bůh dopřeje._____ 2) Stejně jako film se i seriál zmiňuje o sociální struktuře společnosti, hospodářství a postavení Republiky Gileád ve světě jen v náznacích._____ 3) Množství zdržujících flashbacků se podílí na hlavním nedostatku díla - hrůzyplné rozvláčnosti a z ní plynoucí nudy, která mě v některých dílech vedla až k úvahám, že televizi vypnu. Byla by to ale škoda, protože ke konci má první řada až čtyřhvězdičkové parametry._____ 4) Zaujal mě 32letý přitažlivý Max Minghella (velitelův řidič Nick) a neobyčejně výstižná 35letá Elisabeth Mossová (služebnice Offred)._____ 5) 28.8.2018 - Druhá řada opakuje všechny přednosti i negativa řady prvé...skvělou atmosféru, jakož i nudící rozplizlost._____ 6) 31.10.2019 - Po úvodní první řadě a osobně laděné řadě druhé se nyní Offred stává bojovnicí. Jinak vše jako v předchozích řadách._____ 7)  22.7.2021 - Ve čtvrté řadě Offred utíká z Gileádu a úspěšně se dostane do Kanady. Ovšem své zážitky si stejně jako ostatní emigrantky nese s sebou. Její další život je stále propleten s velitelem Fredem. Jinak i v této řadě vše při starém. (07.10.2017)

Nemyslím, že je potřeba dělat z každé nové série přelomovou událost. Feministkám to určitě stačí, aby také ne, když je jim to dělané na zakázku. Srovnávání s 1984 je urážkou nejen samotného Orwella. Vytvořený svět je pouhý paskvil. Samotný "obřad", který nás má hrozně šokovat, je k smíchu, protože sere všechny zúčastněné a jeho zavedení tak nedává vůbec smysl. Mužská neplodnost je tabu. Děti řeší páry kolem 40 let. IVF je zakázáno, ale bordely vesele frčí dál aneb chceme být hrozně hardcore, ale samozřejmě jen tam, kde se nám to hodí. Slušná kamera a zářící Yvonne, jinak nuda. Druhá série je trochu výpravnější, přiznává neudržitelnost Gileádu a definitivně dělá ze seriálu metlu na chlapy, ale po finální zpátečce pořád velký špatný. Sledovanost nutí tvůrce pokračovat a laťka padá dolů. S1 - S2: 50% S3 - S5: 40% (28.12.2017)

Z očekávaného intenzivně prožívaného vztahu se vyklubala dvě rozpačitá rande. Vzájemné oťukávání skončilo poznáním, že seriál odkládám k ledu, resp. do šuplíku děl, které stojí za to zhlédnout, až si zlámu obě nohy a dojdou atraktivnější a zajímavější tituly. To, co se postavilo mezi mě a Příběh služebnice, není režisér ani herci, ale samotná Margaret Atwood. Její svět totalitní společnosti podle mého stojí na příliš vratkých základech, neuvěřil jsem v jeho existenci, a tudíž mě přes nepopiratelné scénáristické i další kvality nic nemotivovalo k tomu, ponořit se do něj. Podle mého by se vyvíjela krize a režim z ní vzešlý úplně jinak a měl by jiné parametry. Alternativní historie i projektování blízké či vzdálené budoucnosti má smysl, ale měly by se držet logiky. Tři hvězdičky jsou vyjádřením kvalit řemeslné stránky projektu a pro tentokrát se i vzdám procentuálního hodnocení. (20.01.2019)