Príbeh služobníčky - Série 1

Zprvu dokonale vygradovaný schválně bezbarvý portrét ženy ve společnosti, kde neznamená vůbec nic. Škoda, že brzy epizody spadají do určité unylosti a v některých se scénář jen tak plácá do kola. Zajímavé backstories postav prozkoumávané skrze flashbacky, ale všemu kompletně vévodí herecké výkony od Elisabeth Moss přes Aleixs Bledel po Ann Dowd a mnohé další. (nejlepší epizoda - Late) (09.02.2018)

První řada seriálu ve mně zanechala smíšené pocity. Bez mučení jsem například ochotný uznat, že je Elizabeth Moss dobrá herečka, ale na druhou stranu je tu fakt, že mi pohled na ni není příliš příjemný. A jako mně naschvál se v sérii vyskytovalo velké množství detailních mnohavteřinových záběrů na její tvář, což bych klidně oželel. Přestože se poměrně rychle ukázalo, že jde o feministickou záležitost, nevadí mi to a ani mě to nikterak neuráží, protože jsem si nikdy nemyslel, že by měly ženy mít v bytě vyšlapanou cestičku jen mezi kuchyní a ložnicí. Naopak, celkem náladu seriálu chápu, protože někteří američtí konzervativní politici by jistě rádi vrátili práva žen někam do doby kamenné. Vadilo mi, že se v závěrečných dvou epizodách, od kterých jsem toho očekával nejvíc, projevily některé nedostatky, takže jsem byl trochu zklamán. Mou nejoblíbenější postavou se každopádně stala Serena Joy Waterford v podání Yvonne Strahovski, na kterou se mi jednak dobře dívalo a navíc zahrála svoji chladnokrevnou "mrchu" naprosto přesvědčivě. (20.09.2017)

Dobrý materiál, ale bohužel naředěný do příliš mnoha dílů, kdy ty zdařilé převládají spíše v první polovině, kdy se jim daří děsit skrze zobraení života v moderní totalitě skrz existenci individuála. V druhé polovině už je z toho spíš osobní příběh, romance a moc vás už scénáristi nepřekvapí. Všechny negativní klišé dnešních seriálů jsou zde zastoupeny: zbytečně moc epizod způsobených ne tolik zajímavou vatou, otravné flashbacky, nic neřešící závěr série udělaný tak, aby se série dala v případě neúspěchu považovat za jakoby uzavřenou, ale zároveň otevřená lákavá témata do příští série pro případ úspěchů. The Handmaid's Tale nabízí spousta provokativních myšlenek ne tak úplně nepředstavitelných v dnešním světě a poukazuje na moc náboženství jako prostého nástroje na ovládnutí a vygumování stádních mozků, které si ani nevšímají, jak moc se mění kázání a mytologie, hlavně že jsou vždycky na tom správném místě. Ve spíše ateistické ČR si to možná moc neuvědomíme, ale na seriál z USA je to slušná rebelie a provokace. (11.06.2018)

Buď mi u toho bylo fakt nepříjemně, nebo jsem se nudil. Námět mi přišel hodně zajímavej a určitě by z toho mohl být skvělý celovečerák. Na seriál mi to ale přijde málo, protože se v těch dílech fakt nic neděje. Pokaždý jde nakoupit, pak prcá, tajně hraje scrabble a dostane do držky. Navíc mi ten svět nepřijde úplně důvěryhodnej, ale budiž, beru to. Nejvíc mi vadí, že takto nadějnou látku natahujou a zbytečně rozmělňují. Třeba ta story toho řidiče / donašeče je úplně k hovnu a vyšumí totálně do ztracena. Nebo to s tim odbojem. Člověk furt čeká, že se konečně něco stane a nestane se nikdy nic. Ani ty postavy mi moc nepřirostly k srdci. Ta hlavní je mi nesympatická. Alespoň že je tam famózní teta Lydie. Ta si krade každou scénu pro sebe a asi jediná mě opravdu baví. Druhou sérku asi ani nedám. (28.07.2018)

Série výborně vykresluje ponížení a zoufalství de facto zotročených žen v totalitním státě, z něhož vidíme jen maličké střípky, o to působivěji se však celkový obraz Gileádu skládá. Dovedu si představit, že podobná "apokalyptická" událost (neplodnost většiny populace) by se sebevíc liberální společností opravdu udělala krátký, extremistický, fanaticky náboženský proces. Jen mě tedy napadlo, zda by se i v této alternativní přítomnosti nedala řešit třeba umělým oplodněním či dětmi ze zkumavky. Ale to zabíhám, 'Příběh služebnice' se svým hutným "šťouráním" v (milostných po)citech dostává postavám hluboko pod kůži, řemeslně skvěle vypadá a přes občas trochu poplatnou optiku (moderní songy v soundtracku) emotivně zaháčkovává. (09.07.2018)