Ježiš Kristus superstar

Zcela úžasné a ojedinělé veledílo, kterému k naprosté dokonalosti chybí božský hlas úplně prvního Ježíše Iana Gillana z Deep Purple. Když jsem v d eseti letech spatřil t ento muzikál poprvé (do té doby jsem znal jen verzi s Kamilem Střihavkou) byl jsem jako u vytržení. Naprosto mě fascinovala ta originalita s jakou s e protkla šedesátá léta a doba Kristova. Teď už to pro mě není takové objevení Ameriky, ale dneska i po tolika letech mě tenhle muzikál dostává stejně jako tenkrát. Spolu s tou "gillanovskou" je tohle nejlepší verze. (25.07.2008)

Bylo až příliš snadné udělat z Ježíše hipíka. Dlouhé vlasy, lehké odění, hlásání lásky a míru… ale proč ne, k čase svého vzniku muzikál sedí perfektně. Dnes mi tak jako tak víc než zploštěné vidění Příběhu vadí jeho neucelené podání. Když už si tvůrci nad touto rozjásanou verzí evangelií použitím sebereflexivních uvozovek myjí ruce (je to jenom film, tak nás nekamenujte), proč také forma neodpovídá situaci „parta nadšenců v poušti“. Z velké výšky pořízené panoramatické celky, freeze frames a barevnou sladěností kýčovité výjevy se perou s divočeji pojatými scénami, kdy kameraman – když to přeženu – točí toho, kdo mu zrovna přitančí před objektiv. Jsem na pochybách, jestli měl Jewison jasno v tom, chce-li se vůči klasickým filmovým muzikálům vymezovat, klidně za cenu nevkusného parodování, či je s mnohem menšími finančními prostředky napodobovat. Ještě bizarnější dojem zanechávají padouši, kteří byli buď obsazení nevhodnými herci, anebo jejich zženštilost vypovídá o potlačované homofobii autorů scénáře. Přes všech napsané beru, že Jesus Christ Supestar nemá být nápadně chytrý film, že jde spíše o spontánní dobový výkřik, který bychom měli prožit. Jako takový mne sice nestrhnul tolik jako jiné muzikály, ale užil jsem si jej. 75% Zajímavé komentáře: Oskar, MIMIC (17.12.2010)

Hele, zas jedno ztracené hodnocení a komentář, nechápu, proč se to na ČSFD tak pravidelně děje... K filmu. V roce 1982 si můj taťka pořídil VHS přehrávač a tudíž jsme mohli zvát lidi z vesnice na projekce. A mladí katolíci přišli s touhle kazetou, která mi tenkrát nic moc neříkala, ale oni byli z filmu nadšení. Jeho kouzlo jsem pro sebe objevil až po letech, kdy se člověk může ponořit do těch textů a ostatně má za sebou nějakou zkušenost s masmédii, takže ví naprosto přesně, co se film snaží říct. To podobenství s moderní dobou je hodně tíživé a ta nutnost při současném hlásání byť velkých pravd mít za sebou reklamní agentury, televizi a další masmédia je hodně smutná. Každopádně jsou zde i dobře zvolení herci/zpěváci, pokaždé v tom filmu najdu nějakou novou vrstvu, které jsem si předtím nevšiml, a některé písničky jsou skutečně nezapomenutelné (ať jde o rozvernou Herodovu show nebo Pilátovu skoro mysticko-filozofickou I Had a Dream) a ze Should We Start Again Please jde mráz po zádech z toho nepochopení a rozčarování a zmatku, který tehdy skutečně museli učedníci zažívat, neb čekali fakt velkého krále. Proto o něco později nalítlo tolik židů Bar Kochbovi. Ale to už je jiná historka. (13.07.2020)

31. Zlatý Glóbus za rok 1973 - nominace (6) - Nejlepší film (komedie / muzikál), Nejlepší herečka (komedie / muzikál) - Yvonne Elliman, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Carl Anderson, Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Ted Neely, Objev roku (herec) - Carl Anderson, Objev roku (herec) - Ted Neely (03.01.2009)

Se stylizací příběhu Ježíše Krista do hippies doby může mít spousta diváku problémy, ale po hudební stránce se tomuto muzikálu nedá vůbec nic vytknout. Každá skladba se dá poslouchat a je zajímavá, muzikál nemá slabší místo, celá kompozice je skvělá. Tady se opět ukázala genialita A. L. Webbera. A navíc anglický jazyk je skutečně nepřekonatelný, i když se Češi snažili a udělali v devadesátých letech skvělou českou verzi, na originální verzi prostě nemá. (26.12.2016)