Ježiš Kristus superstar

Jeden ze dvou muzikálů, které mě snad jako jediné dokázaly oslovit. Tím druhým je Formanovo zpracování muzikálu Hair. Co mají společného, není těžké odhalit. V obou případech se nějakým způsobem vztahují k hnutí Hippies. Přesto jsou v jistém smyslu odlišné. Film Hair je natočen jako vnější pohled představující jeden příběh odehrávající se za krásných hipísáckých časů, Jesus Christ Superstar je však ryzí hipísácké dílo. Více je tak tento muzikál podobný filmu Easy Rider. Hipísácký umělecký styl doplňuje hudbu, kterou bych asi samotnou nikdy neposlouchal, na velmi příjemný a chytrý umělecký zážitek. A řekl bych, že není náhoda, že takový hipísácký styl k tomuto tématu tak bezchybně sedí... vždyť obě "ideologie" mají vlastně společné snad všechny podstatné myšlenky... svoboda, láska, antimaterialismus, duchovní život, bezstarostný život, boj proti autoritářství... (16.09.2011)

Nikdy jsem si od tohoto muzikálu nic neslibovala, proto jsem neměla potřebu se na něj podívat. Překvapilo to. Moc se mi líbilo to "moderní" hippie pojetí muzikálu, ta rocková hudba, oblečení. Bylo to jiné, nevšední a svým způsobem i odvážné. Nádherné písně, navíc krásně zazpívané, místy i chytlavé. Jediné, co bych k tomu vytkla bylo, že jsem chvílemi měla pocit, že Ježíš v podaní tohoto muzikálu je záporná postava, občas se tak choval, ale je to jen detail. (29.12.2016)

Bezpochyby originální ztvárnění novozákonního příběhu (originální samozřejmě jen co do formy, obsahové novoty lze hledat např. zde). Muzikály nejsou mým šálkem kávy, ale docela jsem se těšil na rockové pecky. Bohužel jsem byl celkem zklamán, protože hudba mi přišla povětšinou stejná, jakoby bez nápadu a občas s ne příliš dobře sednoucím libretem (s tím mám ale obecně u muzikálů většinou problém). Zaznamenal jsem pouze tak 3-4 zajímavější songy (nejvíc mě pobavil Herodův "cirkusácký" výstup). Tomu odpovídá i mé hodnocení - za tři. (16.01.2012)

Bylo až příliš snadné udělat z Ježíše hipíka. Dlouhé vlasy, lehké odění, hlásání lásky a míru… ale proč ne, k čase svého vzniku muzikál sedí perfektně. Dnes mi tak jako tak víc než zploštěné vidění Příběhu vadí jeho neucelené podání. Když už si tvůrci nad touto rozjásanou verzí evangelií použitím sebereflexivních uvozovek myjí ruce (je to jenom film, tak nás nekamenujte), proč také forma neodpovídá situaci „parta nadšenců v poušti“. Z velké výšky pořízené panoramatické celky, freeze frames a barevnou sladěností kýčovité výjevy se perou s divočeji pojatými scénami, kdy kameraman – když to přeženu – točí toho, kdo mu zrovna přitančí před objektiv. Jsem na pochybách, jestli měl Jewison jasno v tom, chce-li se vůči klasickým filmovým muzikálům vymezovat, klidně za cenu nevkusného parodování, či je s mnohem menšími finančními prostředky napodobovat. Ještě bizarnější dojem zanechávají padouši, kteří byli buď obsazení nevhodnými herci, anebo jejich zženštilost vypovídá o potlačované homofobii autorů scénáře. Přes všech napsané beru, že Jesus Christ Supestar nemá být nápadně chytrý film, že jde spíše o spontánní dobový výkřik, který bychom měli prožit. Jako takový mne sice nestrhnul tolik jako jiné muzikály, ale užil jsem si jej. 75% Zajímavé komentáře: Oskar, MIMIC (17.12.2010)

Střídavě úchvatná (Ježíš x Jidáš, Ježíš x Pilát), střídavě nudná (Opravdu bylo nutné zabírat skalní útvary v poušti?) rocková opera. Skvělé chytlavé melodie, ale zazpívané nijak zvlášt dobře.. Ted Neeley je nejcharismatější a nejuvěřitelnější Ježíš, kterého jsem zatím ve filmu viděla (a že jsem jich viděla i dost). Retro zpracování je naprosto vytrženo z reality, nápad s inscenací pašijí zajímavý a hodně dobrý. A já se u toho takřka dvě hodiny skvěle bavila, i to "kontroverzní" pojetí Ježíše a Jidáše se mi zamlouvalo... (A zjistila, že mi znělka k MISS vždy přišla nepatrně zvrhlá...) (11.06.2007)