Ježiš Kristus superstar

Mnohem konzervativnější než jsem čekal - Jesus Christ Superstar má pověst velké divočiny, a přitom je to jen standardní muzikálové vyprávění biblického příběhu v jeho čistokrevně tradiční podobě. Žádné proměny náhledu na příběh, žádná relativizace a zamýšlení se nad významem a dopadem křesťanského náboženství. Jediné co je navíc jsou použité rekvizity, metaforizující současnou společnost. Resp tedy společnost sedmdesátých let, dnes už by ten film vypadal zase trochu jinak... a Jidáš by nejspíš nebyl černý. Právě jeho postava je na tomhle zpracování nejzajímavější, má větší hloubku a komplexnější nazírání než jiné verze - ale když bych si měl vybrat na jaký film o Ježíši se podívám znovu, jednoznačně sáhnu po Scorsesem s Willemem Dafoe,. Tady odsud si jen tak maximálně pustím nějakou tu slavnou skladbu. 7/10 (12.12.2021)

Zajímavá volba prostředí odvedla medvědí službu, takže ve výsledku se jedná o jakýchsi 50 odstínů hnědi mezi ruinami, které k obydleným věcem mají už bohužel daleko. Už od první písně je znát ten příšerný audio master - nevyvážené nástroje, ukvílené synťáky a buď nesourodost nahrávky a lip-sync herců nebo jen zvláštní herecké výkony. Ty obvykle byly povedené, zejména Jidáš. Naopak Ted Neely sice umí zpívat dobře (správně metalový hlas pro Gethsemane) a dokonce v obličeji i vypadá jako typické vypodobnění Ježíše, pokud si ho zadáte do Googlu. Ale. Ale jinak má zpravidla kamennou tvář (ironicky právě on má u poslední večeře linku "look at your blank faces") a statické tělo/ruce. Protistrany (Kaifáš a spol., Pilát, Herod, vojáci) na tom nejsou o moc lépe, přišlo mi, že by nenahnali strach ani novorozenci, ať už hereckým výkonem nebo kostýmy. Kamera nikomu nepomáhá, hází jeden bláznivý záběr za druhým bez jakékoliv invence nebo logiky, ale občas provokativně hodí nějaký hezký záběr (takže víme, že kameraman cit pro záběry má; namátkou například záběr na slunce na konci Gethsemane, poslední večeře, závěr V chrámu), ale převažují ty obyčejné/chaotické. Vrcholem všeho byl pak ten crossfade při intru Superstar, do prázdného amfiteátru a useknutí písně jak když člověka z hezkého snu probudí budík. Aspoň nyní víme, že písmeno D ve slově JIDÁŠ znamená Disko. Přechod z ukřižování na John 19:41 je podobně násilný. (11.04.2021)

Můj první muzikál. Společně se Starci na chmelu jsem ho milovala asi jako sedmiletá holka. "Ježíš - hrdina mého dětství" dalo by se říct. Krásné rockové vystoupení, které nedokázal překonat imho žádný další muzikál (už jen proto, že žádný si nezískal mé srdce tak brzo). Perfektní provedení a stylizace do Květinových dětí, které si na Ježíše a ostatní hrdiny hrají. Fantastický výkon hlavního hrdiny jako Ježíše a dokonalý Herodes jsou jen zlomek všech těch úžasných postav a neznámých herců, kteří podávají prostě brilantní výkony. Žádná postava není dokonalá, nikdo nevypadá tak, jak by podle Bible měl, nepoužívá se to, co by se mělo (stíhačky, tanky...), ale v tom se právě ukrývá kouzlo tohoto skvostu. Měla jsem Jesus Christ Superstar ráda jako malá, mám ho ráda i teď a určitě ho ještě ráda mít budu. I LOVE YOU, JESUS!!! (22.02.2005)

Ach jo, to byla debilita. A to jsem ateista. Tři písničky z celého filmu nervaly uši. Ježíš byl nesympatický a celé to bylo uječené a stupidní. Takové hodnocení si to nezaslouží ani náhodou. Jewison se dost utnul, Šumaře na střeše jsem totiž sežral i s navijákem. Tohle jsem plival od začátku do konce. Shit! (05.09.2015)

Parádní rocková opera. Padesát let stará adaptace slavného muzikálu dodnes neztratila ze své působivosti. Je to zásluhou nejen Andrewa Lloyd Webbera a Tima Ricea, ale také absolutně dechberoucí kamerou Douglase Slocombea (původní trilogie Indiana Jones), který fantastickým způsobem nasnímal celou pouštní krajinu. Jeden záběr lepší než druhý, i když film nejspíš vznikal v ne úplně příznivých podmínkách. Filmový Jesus Christ Superstar se právem řadí mezi slavné muzikály a kultovní díla pro příští generace. (23.07.2023)