Svetlo môjho života

Po famózním In Fabric jsem se dostala v deset večera na Light of My Life a měla sakra co dělat, abych neupadla do limbu. Toto spací postapokalyptické drama nabídne akorát tak několik oduševnělých dialogů, zamyšlení nad životem a pak už jenom nudu, nudu, nudu. Není tu představen skoro žádný náznak okolností zkázy a celý příběh je prosté špatně vykonstruován a nezajímavě natočen. Affleck tady jen litá od baráku k baráku a nesmyslně se potýká s lidmi, jejichž pravou tvář by vzápětí raději nepoznal. Víceméně se tu ani nedočkáte moc velkého herectví. Tohle pro mě bylo opravdu velké nic a třeba oproti Cestě s Viggem Mortensenem je toto indie silně nezajímavé. KVIFF 2019 (03.07.2019)

Vztah otce a dcery, kterému postapokalyptická společnost bez žen, putování opuštěnou krajinou a nejistota, kdo je dobrý a kdo ne, dodavá pocit ohrožení a stísněnosti. Otec se snaží vychovat dceru co nejnormálněji, což se ale ne vždy daří, jak by si představoval. V monologu, který večer vede na téma vývoje ženského těla, docela selhává (dítě je po něm v ještě větší depresi, než bylo), na konci je ale náznak naděje, že se mu vychovat samostatnou ženu podařilo (v průběhu filmu je dobře vidět, jak se myšlenky perou dítěti v hlavě a snaží si je srovnat). Bez ohledu na žánr dost intimní film, výborně zahraný. ■ Trailer https://m.youtube.com/watch?v=PoHADU7Oe-g (16.08.2019)

„S dceruškou puberta tříská, to je pech, postapo otec jí víská ve vlasech.“ Nic proti artovým filmům o vztahu otce a dcery, ale ... žádný vztah přece nevisí ve vzduchoprázdnu, vždy dochází k interakci s okolním světem. Bohužel ten Affleckův svět, z něhož chromozom Y vyprchal jak bublinky ze sifonu, je stvořen blbě, jen halabala, nepromyšleně a s fatálními rozpory. Kdepak Cesta, jen tvůrčí přešlapování na místě. DYSTOPICKÉ OKÉNKO: [][] „Šialený svet, v ktorom viac-menej neplatia už žiadne pravidlá...“ (silentname). Ani bych neřekl. Normálně tam jezdí vlaky a funguje elektřina. Atd. [][] A kdo že to v „šialenom svete“ dokázal 11 let ochránit svou dcerušku, vzácnou lovnou zvěř? Zapšklý pacifista Affleck, který bytostně nesnáší zbraně a může se zvencnout, když dcerku hodný dědeček squatter učí střílet z pušky. Velmi uvěřitelné. [][] Perla nakonec. Tři zlí chlapi jdou lovit samičku. Do baráku, kde bydlí 4 (slovy čtyři!) jiní chlapi. A jaké zbraně si ti zlí vezmou? Jedno malé kladívko a dvakrát holé ruce. To nevymyslíš. [][] Jen dvě razítka za snahu na Affleckův postapo doklad a šlus. (16.11.2023)

Casey Affleck chtěl prostě ukázat, jak moc respektuje ženy. Možná má někde v kapse taky pořádnýho kostlivce a je to od něj takovej preventivní #metoo protiútok. Premisa ok, putování nudný, rvačky nepřehledný a intimní dcera/otec vztah jen tak pro sebe bez ničeho dalšího mě neoslní. #kviff #54 (60%) (07.07.2019)

Světlo mého života je komorní, postapokalyptické drama, z valné části prakticky jen o dvou postavách, otci a dceři, kteří spolu na svých cestách vedou spousty a spousty rozjímavých a oduševnělých dialogů, postupně odhalujících příčiny jak oné apokalypsy, tak jejich dané situace, ve které se ocitli a důvod, proč dělají to, co zrovna dělají. Co tuto podívanou každopádně nejvýstižněji charakterizuje, je skutečně velmi pozvolné tempo, syrová atmosféra a v podstatě i bezvýchodnost, kdy je divák vlastně jen svědkem bezcílného putování odnikud nikam, přičemž se něčeho výraznějšího, či vážně působivějšího nedočká po celou dobu a nic na tom nezmění ani závěrečné miniakčnější finále, které toho stejně ve výsledku moc nezmění, tedy až na to, že se nakonec vydají tam, kam předtím nechtěli, což je upřímně pointa o ničem. Hodně zde ovšem před úplným průšvihem zachraňuje ústřední herecká dvojice, kdy především alespoň pro mě čím dál výraznější Casey Affleck odvádí opravdu přesvědčivý výkon, a zahanbit se jistě vedle něj nenechala ani mladičká představitelka jeho dcery, ignorovat ovšem nemohu ani poměrně působivou atmosféru a těch pár napínavých scén lze též považovat za docela osvěžující a hlavně funkční příspěvek. Celkově se ale rozhodně jedná o vyloženě klubovou záležitost, která jistě má své nepopiratelné kvality, že by na druhou stranu ale jakýmkoliv způsobem dokázala opravdu čímkoliv zaujmout či vyčnít, tak to bych také fakt netvrdil. (25.12.2020)