The Nightingale

Rovnako ako v Brimstone, aj u Nightingale by muselo byť to množstvo krutosti a zla zobrazené ešte trochu iným spôsobom, aby sa dalo brať aj ako niečo viac, ako len krvavé explo. A pokiaľ tomu celý čas aj tak veríte, akonáhle pozvú domorodca k stolu, od toho okamžiku sa to skrátka rozpadne. Najviac zo všetkého uveriteľnosti pomáha nie režisérka, ale Aisling Franciosi, ktorej výkon je hlavne v momentoch hnevu (po úvode) uveriteľný a nepríjemný. Z režijných nápadov ma bavili pohľady na lesnú, mesačnú oblohu, počas bezmocnosti tých zlých vecí. Bezmyšlienkovité vraždenie každého decka a domorodca tomu naopak ubralo najviac zo všetkého. 65% (02.04.2020)

Australský western. Clair je bývalá trestankyně z Irska, poslaná do trestanecké kolonie v Austrálii, kterou si vyhlédl poručík britské armády s umístěním v nějakém zaprášeném zapadákově. Poručík chce dvě věci, kapitánskou pozici, s umístěním ve městě, a Claire, a proto ji nechce vydat její propouštěcí papíry. S povýšením to nějak nedopadlo a Clair si vzala jiného irského trestance a má s ním dítě. Když se pak manžel opije a napadne poručíka, je to dobrá záminka k tomu, aby se ho poručík zbavil. "Milý" večer na návštěvě jejich chatrče se brutálně zvrhne, manžel a dítě jsou mrtvé a Clair je ponechána umírající v chatrči. Když se ráno probere, vydává se na lov poručíka a jeho kumpánů, který se džunglí vydal vyškemrat si ve městě povýšení. Zápletka jako z Peckinpahových westernů je na světě. Ale narozdíl od Peckinpaha, který svoje filmy a jejich atmosféru postupně gradoval až do úplného konce, zde dojde k vyvrcholení někdy půl hodiny před koncem a pak se film jen zmítá ve smrtelných bolestech. Režisérka se zřejmě ve snaze o odlišení její hlavní hrdinky od mužských protagonistů pustila do ranku psychologie a "vyměkla." [Rakkautta&Anarkiaa 2019] (30.09.2019)

Krásná příroda, ty kapraďorosty byly úžasné, divoká řeka, měsíc na nebi pohlcovaný mraky a východ slunce u moře. Obstojný R and R, kdy Irka Clare po té, co ji britští vojáci připraví o rodinu, nastoupí cestu pomsty. Mordů je dost a vcelku brutální, takže kromě zastřelení, ubodání či propíchnutí je asi nejlepší dobití pažbou. Cesta za pomstou je trnitá, plná překážek, výmolů a nebezpečenství, ovšem Clare má jasno. Ví, co chce, což je nakonec největší problém. Něco jiného je totiž vědět, a něco jiného to pak udělat. Clare se chová jako blbá kráva a podělá vše, co se dá. Má výborného průvodce, domorodého, ale nevím, co ji nedovolí, aby ho poslouchala. Tudíž dělá vše obráceně a oběma snaživě dláždí cestu do pekel. Herecky nejlépe mi vychází Sam Claflin, který je vskutku démonický a připomněl mi Jasona Isaacse z Patriota. Škoda, že Clare nebyla sympatická a alespoň trochu chytrá. No, nebyla... (24.07.2021)

Autorka Babadooka natočila syrové drama z historie Austrálie, které je špinavé, depresivní, beznadějné a hnusné, všichni se chovají jak hajzlové. Oprášila historku z Bronsonova Přání smrti (nebo z westernů), jen místo chlapa se mstí baba. Hnusná, s křivými zuby a pěkně vyžraná. Na feministické revenge filmy fakt nemám náladu, a pokud filmu ještě navíc chybí nadhled a ještě má zbytečně přestřelenou stopáž, zaujme mne na něm maximálně australská příroda. Nelíbí se mi ten film a nemám ho rád. (22.11.2019)

Není to Debra Granik ani Jane Campion, ale přesto se mi srdce párkrát zastavilo. Nejméně zvládnutý mi přišel střih, například v prologu a přechodu k názvu filmu mi přišlo všechno tak nějak špatně načasované, a tento pocit jsem pak měla ještě v několika sekvencích, a i film jako celek měl s dávkováním a stopáží problémy. Strašně moc bych chtěla dát čtyři hvězdičky, tak budu ještě přemýšlet, jestli bych se přes to nepřenesla, ale u tohohle druhu filmu je práce s časem a dávkováním a tím i pointováním motivů velmi důležitá, a tak se přes to asi nepřenesu. (04.01.2020)