Fidlikant na streche

Hlavní hrdina adaptace divadelního muzikálu z prostředí židovské komunity někde v Rusku před 1.světovou válkou se na začátku zaklíná tradicemi, ovšem jako otec pěti dcer (z toho tří na vdávání) je všechny stejně nakonec poruší. Rabínská moudrost, židovský humor, skvělá muzika a písničky. A když jsou v závěru obyvatelé vesnice donuceni zpřetrhat své kořeny a vystěhovat se, divák doufá, že se některým podaří podle plánu dostat do Ameriky, protože jen tak mají šanci uniknout pozdějšímu bolševickému teroru a následujícím hrůzám holokaustu. („Hospodine, já vím, že jsme vyvolený národ, ale nemohl by sis občas vybrat taky někoho jiného?“) (16.08.2007)

Snímek, který znám spíše jen z několik na první pohled celkem pozitivních písní. Říkal jsem si, co na něm může asi být, že má dokonce tři hodiny stopáže, ale jak se ukázalo, je ta stopáž naprosto oprávněná a je zajímavé, jak se může průběh snímku z celkem pozitivního, vesnického, změnit na docela depresivní. Skvělá hudba a silný zážitek. (06.03.2017)

Tradície či skostnatenosť, to sa úspešne darí búrať na úsvite nového sveta, ktorý čaká aj zapadnutú židovskú dedinu na Ukrajine. Stačí mäkké srdce sympatického hospodára, ktorý tradície ctí, spieva o nich a obšťastňuje nás vo svojich originálnych monológoch prechádzajúcich do dialógu s Bohom. Muzikál nemá až toľko chytľavých melódií, ako iné, ale tá ústredná je dobrá vo všetkých obmenách. Celý Fidlikant je možno viac filmom ako muzikálom, nespieva sa ani tretinu času a príbeh má viac zápletok, ako som čakal, nechýba ani revolúcia, ako v každom veľkom muzikáli. Židovský humor je jedinečný, ako si urobia srandu aj zo seba a svojich tradícií. Hudba je takmer balkánska, divoká, možno s moldavským pôvodom, nečudo, že pri nej došlo aj na takú zvrátenosť ako tanec muža so ženou. –––– Jisté věci se pro nás nemění, jisté věci se nikdy nezmění. A jak pravi bible... –––– A jak se naštvu, i mouchy se bojí létat. –––– Oko za oko, zub za zub! – Výborně, takhle celý svět skončí slepý a bezzubý. (16.02.2015)

Vcelku dost povedená filmová adaptace původně divadelního muzikálu Jerryho Bocka. Johnu Williamsovi se aranžmá skladeb povedlo a líbily se mi i některé skladby, které mi v divadle až tolik nesedly (ano, viděl jsem to v divadle). Kromě hudby najdete ve filmu i pár židovských vtípků a poměrně jednoduchý příběh o hledání ženichů pro Tovjeho dcery. Celkově povedená záležitost, IMHO jsou ovšem Vlasy přece jen lepší. A fiddler on the roof. Sounds crazy, huh? But here, in our little village of Anatevka, you might say every one of us is a fiddler on the roof trying to scratch out a pleasant, simple tune without breaking his neck. It isn't easy. You may ask 'Why do we stay up there if it's so dangerous?' Well, we stay because Anatevka is our home. And how do we keep our balance? That I can tell you in one word. TRADITION! (18.03.2008)

Nádherný film doplněný parádní hudbou a působivým (ač jednoduchým) příběhem. Postava Tovjeho je hodně povedená a jsem rád, že je tu i dobře zahraná, stojí na něm celý dlouhý film. Při jeho zamyšleních nad zásadními otázkami (tradice vs. láska) mě až mrazilo. V divadle jsem neviděl, takže jsem se až teď dozvěděl, co to ten šumař na střeše znamená. (23.10.2009)