Fidlikant na streche

Konec starých časů. Ten nečekal na počátku 20. století pouze rakousko-uherskou monarchii, ale i její sousední imperium carského Ruska... Broadwayský muzikál o šumaři na střeše, inspirovaný dobovou povídkou židovského ukrajinského autora, vynikajícim způsobom zachytává atmosféru této doby. Nejen na pozadí politických udalostí, které postupně zasahují do života všech obyvatelů Anatevky, ale i samotné Tovjeho rodiny, kde se starý muž postupně smřuje se sobáši svých dcer, vymykajících se oproti původním představám. První sňatek probíhá s dávným známým krejčím, jehož finanční budoucnost je zatím nejednoznačná, další s mladým revoluciánořem, do třetice s člověkem odlišného náboženství. Rozsáhlá trojhodinová stopáž nabídne několik nepostrádatelných hudebních i tanečních čísel, v jejichž průvodu působí myšlenka bouření se proti starým tradícím opravdu velkolepě. Za klad považuju i volbu hlavního představitele – v zajímavostech jsem si s překvapením přečetl, že hlavní roli postupně odmítli hned tři renomovaní američtí herci, ale málo známého a neokoukaného Chaima Topola byla nakonec tou pravou trefou do černého! Ten svérázný mužík z Palestíny to celý čas táhne znamenitě, Tovje v jeho podání je výstižně podaným "lidovým" člověkem, který si zachovává optimizmus i zásadovost současně. Film se nese až na pár dramatických scén k závěru v příjemném duchu, líbila se mi nenásilná myšlenka věčného optimismu i v těžkých chvílích, souhlasil bych i so zařazením snímku do rodinného žánru. -------- "Let's life another live, to life!" 75% (Challenge Tour 2019: 52 let filmu za 52 týdnů) (04.06.2019)

Chystala jsem se na něj už dlouho a využila jsem nemoci, abych se na něj podívala. Dost mě totiž odrazovala délka filmu 181 minut. Nakonec to ale nebyla překážka. Muzikál je skvěle natočený, dramatický a ty písně jsou skvělé. Spousta z nich je používána v jiných filmech nebo dokonce přezpívaná do popových verzí, což bylo příjemné překvapení. Hlavní postavu Tovjeho jsem si zamilovala hned od začátku. Byť bych ten snímek trochu prostříhala, protože některé scény mi přišly zbytečné neb zdlouhavé, tak navzdory tomu se jednalo o skvělý muzikálový zážitek a snímek se rozhodně zařadí mezi mé oblíbené muzikály. (05.05.2024)

OK, tohle bylo oproti Zorbovi docela heavy. Muzikály mám docela nakoukané, ale toto je prototyp historického kostýmního muzikálu, kterých se každý bojí. Navíc se mi na to nekoukalo lehce, když vím co následovalo pro ukrajinské Židy začátkem minulého století. Hořkosladké je tady slabé slovo. Ale je to nesmírně kvalitní snad ve všech ohledech, výprava na muzikál hodně over the top. Audiovizuál po zásluze oscarový. Chaim Topol jen přes 3 role v Hollywoodu jedním z mých nejoblíbenějších herců. 9/10 (09.05.2023)

Tradície či skostnatenosť, to sa úspešne darí búrať na úsvite nového sveta, ktorý čaká aj zapadnutú židovskú dedinu na Ukrajine. Stačí mäkké srdce sympatického hospodára, ktorý tradície ctí, spieva o nich a obšťastňuje nás vo svojich originálnych monológoch prechádzajúcich do dialógu s Bohom. Muzikál nemá až toľko chytľavých melódií, ako iné, ale tá ústredná je dobrá vo všetkých obmenách. Celý Fidlikant je možno viac filmom ako muzikálom, nespieva sa ani tretinu času a príbeh má viac zápletok, ako som čakal, nechýba ani revolúcia, ako v každom veľkom muzikáli. Židovský humor je jedinečný, ako si urobia srandu aj zo seba a svojich tradícií. Hudba je takmer balkánska, divoká, možno s moldavským pôvodom, nečudo, že pri nej došlo aj na takú zvrátenosť ako tanec muža so ženou. –––– Jisté věci se pro nás nemění, jisté věci se nikdy nezmění. A jak pravi bible... –––– A jak se naštvu, i mouchy se bojí létat. –––– Oko za oko, zub za zub! – Výborně, takhle celý svět skončí slepý a bezzubý. (16.02.2015)

"Možná proto pořád nosíme klobouky..." Ohromný muzikál, rozhodně jeden z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. Chaim Topol je přesně takový Tovje, jakého jsem měl před očima při četbě Alejchemovy knihy, navzdory několika změnám (něco přibylo, něco ubylo) zůstala zachována i jedinečná atmosféra příběhu tvrdých lidí zkoušených tvrdými ranami, v níž se tak přirozeně mísí humor i dojetí, John Williams udělal z původních chytlavých skladeb skladby nezapomenutelné a Norman Jewison natočil všechna ta pěvecká i taneční čísla s tak nakažlivým elánem, že jsem měl co dělat, abych vydržel sedět a v jednom kuse neposkakoval po pokoji. Tříhodinová stopáž? Komu by vadila, když je to tak skvělé!? (02.07.2016)