Fidlikant na streche

Muzikály mě nechávaly, nechávají a asi i budou nadále nechávat „víceméně“ chladným, a to spíše „více“, než „méně“. Zářnou výjimkou pro mě však je skvělý (ba přímo geniální) snímek ŠUMAŘ NA STŘEŠE. Film obsahuje nezapomenutelné písně, vtipné hlášky, znamenitá „taneční čísla“ a také hlubokou (a „lehce“ posmutnělou) myšlenku. Shrnuto a podtrženo: Norman Jewison odvedl vynikající „práci“. Film (muzikál), který dokáže rozesmát, pobavit, poučit, zadumat i vehnat slzy do očí. Poznámka: předlohou pro snímek ŠUMAŘ NA STŘEŠE jsou povídky Šoloma Alejchema, které do muzikálové podoby „převedl“ libretista Joseph Stein. (09.09.2003)

Hlavní hrdina adaptace divadelního muzikálu z prostředí židovské komunity někde v Rusku před 1.světovou válkou se na začátku zaklíná tradicemi, ovšem jako otec pěti dcer (z toho tří na vdávání) je všechny stejně nakonec poruší. Rabínská moudrost, židovský humor, skvělá muzika a písničky. A když jsou v závěru obyvatelé vesnice donuceni zpřetrhat své kořeny a vystěhovat se, divák doufá, že se některým podaří podle plánu dostat do Ameriky, protože jen tak mají šanci uniknout pozdějšímu bolševickému teroru a následujícím hrůzám holokaustu. („Hospodine, já vím, že jsme vyvolený národ, ale nemohl by sis občas vybrat taky někoho jiného?“) (16.08.2007)

Snímek, který znám spíše jen z několik na první pohled celkem pozitivních písní. Říkal jsem si, co na něm může asi být, že má dokonce tři hodiny stopáže, ale jak se ukázalo, je ta stopáž naprosto oprávněná a je zajímavé, jak se může průběh snímku z celkem pozitivního, vesnického, změnit na docela depresivní. Skvělá hudba a silný zážitek. (06.03.2017)

Šumaře na střeše jsem prvně v životě viděla v loni jako divadelní představení ve Fidlovačce. Vůbec se mi na to jít nechtělo. Ale představení se mi natolik líbilo, že jsem musela jít ještě dvakrát. Výborní v něm byli Eliška Balzerová a Tomáš Topfer. Tak jsem byla hodně zvadavá jaké bude filmové zpracování. Musím říct, že předčilo moje očekávání. Chaim Topol byl jako Tovje skvělý. (11.01.2015)

Na tohle se nedokážu dívat nezaujatě. Jewison natočil dva muzikály, na jejichž nejslabší kritiku reaguju vrčením. Kromě geniálního Jesus Christ Superstar je to tahle perla. 3 hodiny, během kterých sedím v embrionální poloze s otevřenou pusou a knedlíkem v krku. Je to částečně tím, že na mě vždycky fungovala východní melodika a klezmerské songy, ale to by samo o sobě nestačilo. Připojte k tomu ještě nostalgii (poprvé jsem to viděl jako malý fracek a už tehdy mě to dostalo), skvělou režii, herecké, pěvecké i choreografické výkony, brilantní, svižný scénář, humor i smutek ... zkrátka - stačí mi už úvodní houslové sólo a jsem naměkko. Jistě, místy z děje trochu okatě vyleze fakt, že jsou to často hrubou nití sešívané židovské anekdoty, ale čert to vem. Tohle je čistá krása filmu a hudby v jednom z nejdokonalejších spojení, jaké kdy zaznamenal celuloidový pás. (21.01.2008)