Koridor života

Ďalší hrdinský epos na ruský spôsob. Tento krát aspoň nie priamo z vojnového frontu, ale z atraktívneho prostredia železnice, ktorá vyrástla behom pár dní (kiežby sa tak rýchlo budovali železnice aj dnes). Po obsahovej stránke to bolo zaujímavé, dokonca aj vizuál bol vcelku vydarený, ale mám pocit (a isto nie len ja), že celý film pôsobil až prehnane monotónne. V podstate to bola stále dokola tá istá pesnička, akurát občas nejaký ten remix. Dialógy, ktoré to mohli aspoň trochu zachrániť od monotónnosti, boli bohužiaľ tiež chabé. Osobne som veril vo väčší filmový zážitok, očakávania to nesplnilo, ale aspoň za ten vizuál, námet, postavy a čiastočne obsah = 3*. (29.12.2019)

Opäť sa začínajú objavovať filmy z 2. svetovej vojny ale aj z veľkej vlasteneckej (ruský názov východného frontu), ale bez zbytočného pátosu a historický úplne presné, objavujú sa však aj filmy hororové ale aj paródie. Takže sledujeme vojnovú drámu, ale musíme si zvyknúť na to, že v tomto filme namiesto tankov hrajú prím lokomotívy. Ale o činnosti, osudoch a hrdinstve rušňovodičov v dobe vojny som doposiaľ nevedel takmer nič. A práve tento film sa snaží túto prázdnotu vyplniť. Historický predobraz filmu. Blokáda Leningradu trvala od 8.9.1941, ale v roku 1943 bola v Leningrade (Petrohrad alebo Sankt-Peterburg) situácia katastrofálna a tak Červená armáda operáciou Iskra uvoľnila blokádu Leningradu. Operácia vedená od 12.1.1943 Leningradským frontom (generál L.A.Govorov) a Volchovským frontom (generál Mereckov) a 18.1.1943 sa podarilo uvoľniť 8 až 10 kilometrový koridor pri južnom pobreží Ladožského jazera. Týmto úsekom v priebehu 17 dní bola postavená dočasná železničná trať Poľana – Šlisselburg známa ako Cesta víťazstva kadiaľ sa evakuovali ľudia a zásoboval sa Leningrad jedlom, výzbrojou a muníciou. A o tom je tento výborný film. V ňom ešte aj jednotky NKVD vyzerali úplne prijateľne, nie ako krvilačné šelmy. Vo filme je rozhodujúca stránka historická a overené fakty sú pravdivé, respektíve primeranosť opisovaného stavu je pravdepodobná. A keďže je taký stav dokážem aj prehliadnuť samotnú kvalitu prevedenia filmu, ktorý má všetko. Lásku (prejavovanú v sovietskej cudnosti), skutočné priateľstvo, vzájomnú pomoc, hrdinstvo ale aj zradu. (04.11.2019)

Odhliadnuc od technických nezrovnalostí a niektorých postáv, film ukazuje zaujímavú, dosiaľ nezdokumentovanú časť 2.svetovej vojny. Odkaz je ale jednoznačný - ak sa budeme hrať zo svojou slobodou a veriť jednoduchým až naivným riešeniam, takto to nakoniec dopadne. Zlo, nekonečná bolesť a utrpenie nás všetkých bez rozdielu. Vojna nemá víťaza... Za mňa priemer, čakal som trošku viac, zaujala originálna hudba. (22.10.2019)

Ruský válečný film poukazující na další hrdinskou událost v době blokády Leningradu. Tím byla stavba Šlisselburgské železniční tratě a následně tajné převážení proviantu a zbraní. To všechno bez ohledu na fakt, že bylo dané místo neustále v dostřelu německého dělostřelectva. Snímek je poměrně zdařilý v plynulosti, jednoduchosti, dramatizaci a emočních sekvencích. Kazí to jen poněkud krkolomný scénář, hlavně co se týče logiky. Například pod dělostřeleckou palbou byla už stavba tratě. A to se německá armáda na víc nezmohla? Lidí sice bylo na stavbě jak mravenců v mraveništi a  trať rozhodně nebyla postavena za den, takže co bránilo německé armádě, aby stavbu nějakou jednotkou přepadlo, když dělostřelecké ostřelování nepřinášelo výsledky? To a mnoho dalšího se bohužel nedozvíme. A další věc. Sice je jiná doba, ale tvrdý stalinismus by určitě vynechán být neměl. Ani soudružské oslovování se nijak nepoužívá. A oslovování nadřízeného důstojníka pouhým slovem ´veliteli´ v sovětské armádě? No, to snad ne? A ve scéně, kde se objeví členové NKVD dožadující se vagónu se zbraněmi bez ohledu na dětské oběti, je už skutečně pohádka. Kdyby se Stalin dozvěděl, že se zmohli jen na výhrůžky a nikoho pro výstrahu po neuposlechnutí rozkazu nezastřelili, okamžitě by vydal rozkaz k jejich popravě. Sice se nejedná úplně o věrný historický film, ale takovéto věci by prostě i tak měly být zachovány. Přidaná romance je už jen vlivem současné filmové módy. Romance prostě chybět nesmí. Po technické stránce je jinak snímek opravdu chvályhodný. Hollywoodský styl je v tom znát hodně. Pro Rusko další snímek o Velké vlastenecké válce, pro nás obyčejný válečný film, který sice nezklame, ale nad zmíněnou logikou raději nepřemýšlet. (04.10.2021)

Vůbec to není zlé (přestože občas nepřehledné). Asi je podstatné s jakými představami na to kdo jde, ale kdo ví, že na začátku roku 1943, za blokády Leningradu, stavěly ženy od 14. let (“dívky s copánky”) železnici, která pomohla městu přežít a kterou Němci v úzkém koridoru odstřelovali, jak mohli, neměl by být sklamán. Samozřejmě to není dokonalé, ale postavy vychází ze skutečných charakterů a nálada odpovídá. V pondělí jsem se vrátil z Petrohradu, stále jsem trochu naladěný na ruskou notu a filmu celkem rozumím. ■ Režisér se vyjádřil: “Víte, jaký je rozdíl mezi současným Petrohradem a Leningradem v čase obležení? Ticho.” (11.10.2019)