Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Réžia:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrajú:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (viac)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (138)
Moje srdeční záležitost. Můj extchán jej miloval. A naučil milovat tento film i mne. Neumím si představit, že by podobný film vznikl dnes. Nevidím nikde na něj herce a už vůbec ne režiséra. Je to jeden z filmů, které se dají nazvat "depresolam". Pouštět ve chvílích, kdy je člověku pod psa. Anebo naopak,když je člověku hezky a chce si to "hezky" užít... ()
Báječní muži v báječné době, která bez špetky lítosti opustila století páry a mílovými kroky uháněla vpřed - plná přehnaných očekávání, bezstarostného optimismu a nekritického nadšení z technického pokroku. Snímek možná nemá takový náboj jako kdysi, ale výpravný filmařský styl šedesátých let 20. století mu na druhou stranu dodává jedinečný, trochu zastřený lesk dávno ztracených časů, kdy se ve všech koutech světa rodili opravdoví muži s věčně mladou duší a velkými cíli. ()
Výborná komedie. Skvěle popsané charaktery jednotlivých soutěžících národů. Nejlépe vystiženo je jednání zástupce německého národa, kdy těsně před startem neznalý věci, pečlivě studuje příručku letce a ke svému létajícímu stroji přistupuje vojenským krokem. Nasmál jsem se i při startu Japonce. Prostě, je to inteligentní, výstižný a humorný film s romantickým kouzlem letících stařičkých strojů nad malebným územím Francie. ()
Očekávala jsem, že Báječní muži na létajících strojích kolem mě budou prolétávat s poněkud více bláznivější a údernější sílou humoru. Tato komedie však nenabízí žádné bláznivé eskapády a nebude vás nejspíš ani "trápit" zničujícími záchvaty smíchu. Humor je podáván prostřednictvím milých příhod, které Vám vykouzlí úsměvy na tváři. Takže, pokud očekáváte salvy úderné britské komiky, nejspíš budete zklamáni. Ani samotný příběh se během filmu příliš nikam nevyvíjí a vše v podstatě stojí na létajících strojích, lehké komice a dobových kostýmech. ()
Báječní muži vznikli shodou náhodu (či šlo o vzájemné dokazování si bůhvíčeho?) ve stejném roce, kdy podobně okázalá komedie - Velké závody. Zde se závodí jenom nad zemí. Filmu, na rozdíl od Edwardsovy megahlouposti, nechybí humor a nostalgický třpyt a rovněž délka je malinko střídmější. Mít vřelejší vztah k aeroplánům a aviatice celkově, vznáším se nadšením. Nejvíce mě pobavilo (věřím, že úmyslně) klišovité vykreslení jednotlivých národností: umělecky založení francouzští „amants“, rakouští Uheráci s „Alles in Ordnung“ přístupem, zmatkářští „sanguigno“ Italové, uctivý japonský „bushi“… (doufá, že vás to alespoň přiměje nahlédnout do nějakého slovníku, bez něhož bych toho moc nevymyslel :)) 70% Zajímavé komentáře: Radek99, Flego ()
Galéria (70)
Fotka © Twentieth Century Fox Film Corporation
Zaujímavosti (17)
- Jedná se o první snímek, ve kterém se objevuje beatbox, a to v podání Colonela Manfreda von Holsteina (Gert Fröbe). (kukide)
- Ve scéně, kdy Sir Percy (Terry-Thomas) přistane na vlaku, jsou v pozadí několikrát vidět betonové chladící věže elektrárny, které nemají na scéně vzhledem k časovému zařazení snímku co dělat. (Stejšn)
- Prvý film, ktorý bol premietnutý vo vôbec prvom panoramatickom kine na Slovensku. Projekcia sa konala 30. apríla 1969 v Novej Dubnici v kine Panorex. (Raccoon.city)
Reklama