Báječní muži na létajících strojích

Takto si predstavujem komediálny veľkofilm s prvkami grotesky. Priaznivci historického lietania musia chrochtať blahom a ja ako neznalec som sa aspoň pousmial nad všemožnými absurditami, ktoré sa tam objavili. Okrem lietania došlo aj na súboje medzi národmi, vždy sa našiel dôvod, prečo by si to mali vyjasniť Francúzi vs. Briti, Taliani vs. Francúzi, Briti vs. Američania, všetci vs. Nemci, ktorí boli za úplných blbcov, alebo aj katolíci vs. protestanti. Lietanie bolo krásne až po Eiffelovku, nikto si neublížil, len tá umelá hus sa nemusela objaviť. (24.12.2019)

Film, který dělá čest tomu základnímu, pro co kinematografie vznikla. Baví diváka. Báječné muže jsem v dětství viděl mnohokrát, byli mým oblíbeným filmem. Nyní zhruba 15 leté vakuum mě donutilo zjistit, jestli je film opravdu takovým skvostem, anebo zůstal dobrým jen v mých dětských vzpomínkách. A on nejen že je dobrým, ale je snad ještě lepším, když ho člověk vidí v originálním znění a chápe všechny narážky, vtípky a úskoky. Bonusem jsou pak opravdová letadla ve vzduchu a několik slušných kaskadérských kousků. Báječný film. 9/10 (08.05.2017)

Neoficiální pocta všem průkopníkům a nadšencům stojícím u zrodu aviatiky nabízí úsměvný pohled na přípravy a průběh leteckého závodu Londýn – Paříž. Režisér Ken Annakin si šikovně pohrává s povahovými rysy pilotů, kteří reprezentují určitou charakteristickou národnostní povahu – americkou lehkovážnost, německé puntičkářství, italský vrozený smysl pro zmatky. Celé to vůbec nepůsobí jako prvoplánovaná klišovitost, a naopak to divákovi umožňuje, aby si mezi adepty bojujícími o zaslouženou slávu vybral svého oblíbeného hrdinu. Nakonec ani není důležité, kdo závod vyhrál, protože v tomto závodě neexistují poražení. Celková stopáž filmu balancuje trochu na hraně, ale v dnešní uspěchané době je potřeba i trochu zvolnit a vychutnat si dobře odvedenou práci. (10.03.2011)

Již úvodní dokument o historii létání nám dal tušit, že nepůjde jen o prvoplánovou popcornovou zábavu, nýbrž o kvalitní a seriózní snímek aspirující na Oscara, BAFTu, Zlaté Palmy, Medvědy, Glóby, ... Z prvotního dojmu mohl ale zbýt jen prach a dým. Ne však u tohoto snímku. Před námi se odehrálo až téměř existenciální drama o smyslu života, o fair play nebo také i o palčivých otázkách sociálně-kulturních rozměrů, pro něž je letecké téma jen pozadím. To vše okořeněné o svérázný milostný trojúhelník s klasickým rozdělením dobrodruh - gantleman a nerozhodná moderní žena mezi nimi. A ačkoli šlo v tomto případě jen a pouze o vedlejší zápletku, přinesla nám milostná linka mnoho poučení zobrazením kruté reality života v ortodoxní anglické aristokracii, konnkrétně pak se zaměřila na postavení mladé ženy ve vyšší společnosti. To bych ale odbíhal od hlavního kladu celého filmu, a tím jsou sami piloti. I když by v tomto ohledu mnohé filmaře sváděla národnostní pestrost startovního pole k zobrazování stereotypů a rozdmýchávání nacionalismu, autoři snímku "Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris" se k ničemu takovému nesnížili. Ba naopak, charaktery pilotů (a nejen jich) jsou vykresleny tak vkusně, věrohodně a do hloubky, že jde až člověku hlava kolem. No a když ke konci zjistíme, že podvádět se nevyplácí, a že lidský život a šťastná rodina jsou nade vše, je dokonáno. Snad jen tu mravokárnost si mohli autoři odpustit. Pro ni, a jen pro ni samotnou, dávám nižší hodnocení. ///Paralelní komentář, aneb jak to skutečně bylo: No, nemám páru kdy sem se naposledy nahlas řehnil tak, jako u tohohle filmu. Prvních pár minut mě odrovnalo. Pak už to šlo s hustotou fórků sice z kopce, vždy to ale zachránili Francouzi a Němci. Za zesměšnění tý říšský mašinerie prostě nemůžu než tleskat. Až mi bylo místy smíchy do breku, možná, že sem si i jednou dvakrát ucvrnk do gatí. (02.05.2012)

Krásný film o pionýrech letecké dopravy stojící kdesi na pomezí historie a mýtu. Filmový letecký závod Londýn-Paříž má hodně co do činění se světem filmů třeba našeho Karla Zemana a jeho pohledem na verneovky (a fascinací létáním), jakož i osvícenského ideálu a víry ve spásnou sílu techniky, kulminující právě na přelomu století (umělecké směry jako futurismus...) a dobravší se smutných konců v podobě první světové války (symbolický a vizuálně silný záběr na v moři se potápějící dvojplošník v popředí s plovoucím vojákem v typické pruské uniformě). Okouzlení aviatikou je patrné z každého políčka filmového pásu. Tvůrci svůj záměr realizovali coby komedii, v níž jednotliví aktéři leteckého závodu symbolicky reprezentují stereotypy národních charakterů (z čehož plyne i značná část komiky filmu...). Z pohledu dnešního diváka z filmu vystupují mnohé technické nedokonalosti (míra použití kupříkladu zpětné projekce je dnes doslova ... obdivuhodná...), které však mohou ve svém důsledku ještě zesílit staromilský ,,retro" dojem z díla. (Mně osobně atmosféra snímku velmi připomínala filmy o našem fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi, zasazené do stejné doby). Starosvětsky koncipovaná komedie, s nádherným názvem, jako milá a hřejivá vzpomínka na dobu, kterou dnes možná (právě pod vahou optiky podobných filmů) vnímáme idealističtěji, než jaká ve skutečnosti byla... (20.10.2007)