Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Réžia:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrajú:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (viac)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (138)
Príjemná historická komédia, kde sú samozrejme mnohé letecké kúsky absolútne mimo realitu, ale potom by film nebol tak zábavný. Najzábavnejším running jokeom je ale jeden aviátor baliaci stále iné ženy, ale hrané tou istou herečkou. Inak triky už značne zostarli, čo zase v istých momentoch veľmi poteší, tá digitálna hus (alebo čo to bolo) v dráhe letu pobavila najviac. Báječní chlapíci ale napriek svojim kvalitám nebudú patriť medzi moje vianočné klasiky a pochybujem, že sa k nim ešte niekedy vrátim. Objektívne za štyri, subjektívne za tri. 70% ()
Film, který dělá čest tomu základnímu, pro co kinematografie vznikla. Baví diváka. Báječné muže jsem v dětství viděl mnohokrát, byli mým oblíbeným filmem. Nyní zhruba 15 leté vakuum mě donutilo zjistit, jestli je film opravdu takovým skvostem, anebo zůstal dobrým jen v mých dětských vzpomínkách. A on nejen že je dobrým, ale je snad ještě lepším, když ho člověk vidí v originálním znění a chápe všechny narážky, vtípky a úskoky. Bonusem jsou pak opravdová letadla ve vzduchu a několik slušných kaskadérských kousků. Báječný film. 9/10 ()
>Báječně velikofilmová< taškařice ala šedesátá léta, sloužící zárověň i jako pocta průkopníkům aviatiky. Humor těžící ze střetu pro našince již legračních létadel a jejich pilotů coby téměř karikatur národních povah i jejich vlastních karakterů. Milé, vlídné, úsměvné. S jistou formou nadsázky lze i říct, že ač formou samozřejmě už ne - obsahem je to až takové báječně nadčasové... Jen tak mimochodem - Čas vítěze tohoto lehce cimrmanovského soupolení: 20 hodin 11 minut... ;-) - - - P.S. Bohužel v naší nebáječné veřejnoslužební ČT uvedeno v ořezu 1,33:1 (krom titulků - neskutečné!) z původního formátu 2,35:1 70mm panorama... Navíc tradičně s ne příliš povedeným zvukoplochým českým dabingem. Nepochopitelná ignorace v éře kosmických technologií. Prostě hledíte na takřka polovinu filmu a kdyby nám to soudruzi pustili černobíle a trošku trhaně a zrychleně, atmosféra roku 1910 by byla dokonalá... :-/ - - - P.P.S. Chtělo by se vidět znovu v tom báječném brněnském kinu Jadran Panorama, jako kdysi v polovině sedmdesátých let. Bohužel - to jedinečné kino, stejně tak jako tyhle velkolepé filmy odnesl čas... ()
Báječné. Repliky dávných strojů v plné síle plachtí nebem. Stačilo by jen pozorovat letecké záběry filmu a mistrné umění aviatické na strojích z počátku století. Kousky na které by se neodvážil leckterý dnešní pilot s moderním strojem jsou prokládány triky ala Karel Zeman. Vtipné je i satirické ztvárnění jednotlivých národů. Mohl bych film velebit dlouho, ale raději se podívejte sami. ()
V dnešní době vyjmečný snímek, plný britského humoru, a velmi zajimavých strojů - od letadel až po motorky. Technicky je snímek právě v tomto skvělý, samotné triky jsou poplatné době a rozpočtu, ale to nevadí. Spíš by snímku slušelo i třeba víc vtipu, ale není to na závadu. Ve snímku se kromě britského pojetí humoru cení i jeho originalita oproti jiným filmům,což je beze zbytku splněno. 80% ()
Galéria (70)
Fotka © Twentieth Century Fox Film Corporation
Zaujímavosti (17)
- Prvý film, ktorý bol premietnutý vo vôbec prvom panoramatickom kine na Slovensku. Projekcia sa konala 30. apríla 1969 v Novej Dubnici v kine Panorex. (Raccoon.city)
- Bylo vyrobeno asi dvacet letounů podle autentických plánů z období kolem roku 1910. Stroje byly pouze doplněny o výkonnější motory. Jedna replika stála zhruba pět tisíc liber. (Karlos80)
- Režisér a jeden ze scenáristů Ken Annakin zrovna připravoval film o přeletu Atlantiku, když produkční studio, jež mělo zajišťovat financování snímku, zkrachovalo. Poté se pod křídly studia Fox rozhodl natočit tento film. (TheSantiago)
Reklama