Návrat ztraceného ráje

Hrozná nuda. Skoro nic se ve filmu nestane a když už se něco stane, tak je to úplně zbytečné. Navíc se film hrozně vleče, mohl by být o polovinu kratší a stejně by byl moc dlouhý. Hlavní děj je neustále přerušován vedlejšími věcmi, které s hlavním dějem nemají nic společného. Postavy (kromě dvou) nejsou zajímavé, herecké výkony jsou slabé a prezentace je nevýrazná a místy ošklivá. 2/10 (09.06.2022)

Jde o volný pokračování filmu Všichni dobří rodáci(1968). Samozřejmě co se týče technický a obsahový stránky tak se na svýho předchůdce vůbec nechytá a kvalitativně tyhle filmy nejde vůbec srovnávat. Všichni dobří rodáci jsou jednoznačně daleko kvalitnějším a silnějším filmovým zážitkem.  Návrat ztraceného ráje na mě působí tak trochu poloamatérským dojmem. I přestože nejde o nějakej zásadnější filmovej zážitek tak bych tenhle film až tak nezatracoval. Jde o takovej obyčejnej snímek(mě nenudil) vyprávějící o návratu do rodné vísky a znovuobjevování svých kořenů. Především mě potěšila účast Vladimíra Pucholta, kterýho jsem sice před tímhle filmech viděl jen ve dvou filmech ale obou byl prostě nezapomenutelnej. Jde o film První den mého syna(1964) kde hrál Žluťáska a druhým filmem je Černý Petr(1963) kde hrál roli roli zednickýho učně a to jeho tipycký Ahóóój z hlavy jen tak nevymažu. V obou filmech jak už napovídá rok vzniku byl ještě mladý ucho. V Návratu ztraceného ráje už je mu o "pár" let víc. Je vidět, že zub času prostě neúprosně hlodá. Každopádně jsem rád, že jsem Vláďu Pucholta o5 viděl a asi především díky němu ty 3 slabší hvězdy dám. (17.03.2023)

Je pravda, že plynutie filmu je, jemne povedané, trochu čudné. Najskôr sme v Amerike, potom v porevolučnom Česku, občas vo vojnovom protektoráte a skončíme zase v Amerike ako stratený v New Yorku. Akoby niekto necitlivo zostrihal dlhý seriál do dlhého filmu. No jednotlivosti vo filme fungujú, malé osudy ma zaujali, svoje urobili aj dobrí herci a Ingrid Timková, ktorá sa nebála akejkoľvek odvážnej scény. Tvorcovia chceli niečo povedať o emigrácii, spomienkach na detstvo a zrekapitulovať niekoľko životov. Čiastocne sa podarilo, ale nie je to až také zlé ako tunajšie hodnotenie. (21.11.2019)

Klasický příběh o návratu exilantů. Nic moc. Ovšem slabý příběh je doplněn hezkou hudbou a poezií některých scén. Ovšem ne těch v USA. Tam to jaksi chybí. Zato Joskova příhoda mne hodně pobavila. Když už někdo vymyslel tu blbinu o ztrátě kluka v New Yorku, tak měl také vymyslet nějaké vysvětlení. Protože prostě nevěřím tomu, že vzdělaná žena, matka, která má jen trochu rozumu, synka nepoučila, že v případě kdyby se ztratil, ihned vyhledal policejní stanici, nebo prostě policajta vůbec. Za normálních okolností by mu to vtloukala do hlavy už doma a cestou letadlem a furt stále dokola. Takže tato příhoda moc uvěřitelná není. Dále to kazí scény bez souvislosti a dokončení. Například muže, nebo Janovo krvácení. Ale budiž, hezké to bylo. A na paní Timkovou bylo občas hezké podívání. Je dobré se ještě před zhlédnutím tohoto snímku podívat na film Všichni dobří rodáci. (11.09.2019)

Vojtěch Jasný tenhle film naočil hlavně pro sebe. Myslím, že sám by na něm nic nezměnil. Mladá učitelka s Američanem a jejich lovestory jsou ve filmu hlavně kvůli tomu, aby mohla být vytvořena alespoň nějaká dějová linie. To, že Návrat ztraceného ráje nebyl u diváků nijak mimořádně úspěšný, nutně neznamená, že se nepovedl. Možná se prostě jen nestřetl s diváckými očekáváními. Proto varování pro ty, kteří se na jeho sledování chystají. Nečekejte epický rozlet, byli byste zklamáni. Film symbolicky uzavírá to, co začalo v Rodácích, a Jasný se v něm vypořádává se svými rozponými pocity. Narozdíl od jiných ho doporučuji ke shlédnutí, už jen proto, pokud se chcete dozvědět trochu málo o osobnosti režiséra, jeho rodiny i jejich přátel, z nichž část se objevila i v Jasného nejslavnějším snímku. (21.08.2004)