Fantóm opery

Zvědavost zahubila kočku a jednou jistě zahubí i mne. Po zhlédnutí Fantoma model 2004 jsem se rozhodla zjistit, jak si s ním vlastně poradili ve zde nejlépe hodnocené adaptaci Lerouxova románu. Jistých varování se mi sice dostalo už dříve, ale zvědavá kočka jich nedbala, odvážně se pustila na přes hodinu a půl trvající kalvárii a byla po zásluze potrestána. Nudné, bez sebemenší špetky atmosféry, herci přehrávají, postavy díky své plochosti splývají a samotný Erik je ne hrůzný, ale maximálně tak hrůzně směšný. Všechno je špatně a vyšší hodnocení jen kvůli pomyslným šedinám filmu dávat nebudu, neboť jsem už měla tu čest např. s Murnauovým Faustem či dokonce ještě s o pár let starším Jekyllem a Hydem a v obou případech se jednalo o snímky, které by (zvláště v případě prvně jmenovaného) bez uzardění obstály i v dnešní konkurenci. Takže to očividně šlo i ve dvacátých letech a žádné zaklínání se věkovitostí Fantomovi model 1925 ani náhodou nepomůže. (20.11.2007)

Viděl jsem jakousi 75min. verzi která ale dle vnitrosítě očividně neexistuje, ale díky té délce to vůbec nenudilo. A tak mi ani nepřišlo vzhledem k ději, že tam chybí 15-30 min. Na rozdíl od té barevné ze 43, kterou si již moc nepamatuji, ale vím že jsem se u ní 3 roky po 1. čtení předlohy v 1991 nudil k smrti a jelikož jsem při revizi zjistil, že ji zde nemám ohodnocenou, tak si počkám až na shlédnutí v souč. době, které bude nezatížené přihlouplým mládím a navíc ovlivněné mou láskou k dokonalému technicoloru, byť jako mnozí jiní říkám, že Phantóm Opery vynikne nejlépe monochromatický. Když vezmu v potaz, že jde o jednu z mých oblíbeností, přečtených/zakoupených před 15.rokem věku, tak se dá říci, že ze všech verzí (ne, neviděl jsem všech 32, nejsem blázen, včetně 8 tv v. z nichž některé pocházejí z Argentiny nebo Číny, což je bez komentáře) které jsem dosud viděl a z nichž (až na tuto vyjímku) mě žádná neuspokojila, spíše nudila, jsem považoval tento ultraclassický román z r.1909-10 (knižně 1911) za prokletý či nesfilmovatelný. Buď se z toho stala přemrštěně opuletní kostýmněvýpravná podívaná, nemaje ovšem s atmosphérou a předlohou jako takovou skoro nic společného, nebo se z toho stal přiblblý muzikál a nebo ještě lépe... italský krvák. Píši to proto, že mě mělo už dávno napadnouti, že ta nej verze bude s velkou pravděpodobností ta 1. či v tomto př. hnedle 2., pocházející ještě z pradávných časů, kdy filmy byly mladé a nezkažené.;-) Pokud by to např. točil Whale v těch zvukových 30.letech se stejným obsazením, jsem si jist, že by to byl stejný flák, jako Neviditelný. Pochváliti musím hudbu, která mi přišla na němý film dosti moderní a co je hl. nerušila (jak se to občas stává) děj, alébrž ho dokonale doplňovala. U mě překonává Metropolis a staví se po boku démonických varhan z Murnauova klenotu jm. Nosferatu. Legendární Lon Chaney (kterého znám již spíše poněkud oteklého z let 60tých) se svým vzhledem, se neztratí ani dnes v době digipříšer apod. Co mě ale hodně přequapillo, tak Mary Philbinová, neb její výkon byl jako hudba dosti napřed a až na pár theatrálních vyjímek, které jsou prostě copyright této éry obecně, mě po velmi dlouhé době, nějaká herečka zaujala v němém filmu. A oněch nepřiznaných 8 scénáristů si očividně knihu přečetlo a bez větší devalvace (jasně, že i zde jsou změny, ale dle mého nikterak velké či zásadní) ji přenesli (aniž by se z toho stal nekoukatelný přeplácáný a dnes jako bonus navíc, hyperkorektně obsazený guláš, který sice ještě nevznikl...asi, ale jistě to časem někoho napadne) na nejprve filmový 16mm pás a posléze na plátna světových kin. Teď si ještě vybrati mezi ´´colorovanou´´ verzí (ta mě moc neláká) a plnou 107min. verzí. Eriku...raď. Má se otočit štír? Má se otočit kobylka? (10.08.2022)

Hrozně bych to chtěl mít rád, ale je to prostě slabý. Je v tom cítit potenciál, má to pár zajímavých scén a obrazů, občas tam probleskne nějaká chytlavá atmosféra, ale jako celek je to dramaturgicky hrozně rozdrbané. Skoro polovinu filmu to křečovitě buduje nástup Fantoma, ten se konečně objeví, ale namísto toho aby to chytlo spád tak furt někdo někde někoho hledá, na někoho volá, někde bloudí, hrozně dramaticky se tváří.. S postavami se zde zachází naprosto ledabyle. Na začátku je představen nějaký soubor charakterů z nichž polovina vlastně není nějak zajímavá ani důležitá pro děj aby se třeba v poslední třetině odnikud vyloupli nějací detektivové s identitou Fantoma. A to nejsou věci co by se daly přičíst tomu, že je to starý, němý film. Takových starých, němých filmů které jsou špičkové je dost na to abych měl povědomí o tom jak mohl tenkrát film skutečně fungovat. Tohle funguje jen občas a spíš na půl plynu.. (10.06.2023)

Tahle adaptace románu Gastona Lerouxe je zatím nejvydařenější.Celý film táhne Lon Chaney,na kterém opět skvěle zapracovali maskéři a jeho obličej vypadá opravdu děsivě,svým vzhledem mi trochu připomíná egyptské mumie s velkými vyceněnýmo zuby.Hudební doprovod u mojí verze nahrával patrně orchestr z velké části obsazený smyčcovými nástroji,jeichž rychlé změny poloh od nejvyšších k nejnižším byly bravurním výkonem.Ve flmu se objevila také barevná Technicolorová sekvence,protože tehdy ještě v barvě nebyla použita jedna barva(myslím že zelená),všechno v oné sekvenci bylo červené nebo do fialova.Film ubíhá ve svižném tempu,takže si člověk po dvou hodinách téměř neuvědomí,že se blíží konec. (30.07.2006)

Pěkné prostředí, dobrý příběh i atmosféra, výborně zhudebněné a půvabné s kouzlem němého filmu. [8/10] (Universal Pictures) (Němý, čb. barevný (2-strip Technicolor) /// Produkce: Carl Laemmle /// Scénář: Raymond Schrock, Elliott J. Clawson /// Kamera: Milton Bridenbecker, Virgil Miller, Charles Van Enger /// Hudba: Gustav Hinrichs (verze z roku 1925), David Broekman, Sam Perry, William Schiller (verze z roku 1929)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.04.2010)