Réžia:
Brett HaleyKamera:
Rob GivensHudba:
Keegan DeWittHrajú:
Sam Elliott, Laura Prepon, Krysten Ritter, Nick Offerman, Katharine Ross, Mei Melançon, Todd Giebenhain, Candice Coke, Barbara Scolaro, Jackie Joyner (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Sedemdesiatročný Lee Hayden (Sam Elliott) je zostarnutý herecký veterán, ikona filmového westernu. Zlatý hlas mu ostal, ale jeho najlepšie výkony sú nenávratne preč, ostali pochované v dávnej minulosti. Po štyridsiatich rokoch kariéry si ho ľudia pamätajú už len vďaka jedinej významnej westernovej postave v dávnom filme Hrdina. Lee trávi svoj dôchodok spomienkami na starú slávu so svojím priateľom, s ktorým hral kedsi v televíznom seriáli, a fajčením marihuany so svojím dílerom Jeremym (Nick Offerman). Pohodu mu ukončí až nečakaná diagnóza rakoviny pankreasu, ktorá mu celkom rozhádže životné priority. A Lee začne konať. Keď sa jedného dňa zoznámi s oveľa mladšou stand-up komičkou Charlotte Dylanovou (Laura Preponová), nadviaže s ňou vzrušujúci aj keď rozporuplný vzťah. Zároveň sa pokúsi spojiť so svojou odcudzenou dcérou Lucy (Krysten Ritterová), aby napravil, čo sa ešte dá. Predovšetkým však hľadá poslednú filmovú úlohu, ktorou by potvrdil svoje umelecké kvality a zanechal pamätný herecký odkaz. (TV JOJ)
(viac)Videá (2)
Recenzie (51)
Melancholický character piece a tak trochu dekonstrukce Elliottovy kinematografie. V podstatě takové důchodcovské JCVD. Bez nějakých moc zvratů, ale zato plné emocí a artové tak akorát, aby to vypadalo pěkně, ale ještě to nestačilo být dost sebezahleděné, aby vám to začalo lézt na nervy. Ale seriózně – je to moc příjemný film, Sam Elliott ho táhne v podstatě sám (i když Nick Offerman mu nahrává fakt solidně!), a i když to celkově nijak echt nevybočuje ze žánrových standardů, režie a herecké výkony jsou natolik silné, že je to ve výsledku vlastně jedno. Plus se to zvládá elegantně vyhnout i oběma variantám konce, které vás napadnou. A pak je tu ten Elliott. A Offerman. A tak. ()
Tyhlecty indie "nízkorozpočťáky" s anti-hrdinou v čele, co tak pohodově plynou, mam docela rád. Nejlepší moment je, když si děda při nacvičování textu vylejvá srdíčko a jeho zhulenej kámoš si při tom dělá rozcvičku ve stylu Jirky Paroubka. Na to vám nestačí ani MasterCard. (85%) ()
„Barbecue omáčka Lonestar, dokonalý společník pro vaše kuře.“ Hned začátek s namlouváním reklamy mě pobavil a okamžitě se mi vybavilo Ztraceno v překladu, kde má hlavní hrdina-herec podobnou „zábavu“. A ještě jednu věc mají tyhle 2 filmy společné. Role byly svým představitelům psány přímo na tělo. Elliot sice není Murray, ale to neznamená, že mu chybí charisma, očima a hlasem toho s přehledem uhraje víc než mnoho jeho mladších kolegů. A na věk nenarážím náhodou, The Hero je právě o stáří/stárnutí a vyrovnávání se s ním (a neodvratně blížícím se konci). Což možná nezní kdovíjak lákavě, ale opak je pravdou, já se bavil. Až do otevřeného závěru, který byl fajn, ostatně nebylo třeba zbytečně tlačit na pilu. Přemýšlivý, bilancující, posmutnělý…ale každopádně hezký film, kterému přiklepávám solidní 4*. „Takže ty nechceš slyšet, co se mi zdálo?“ - „Přesně.“ - „Naser si.“ - „Mě to prostě nezajímá, kámo. Uvažuj o tom, chci říct, je to tvůj sen.“ - „A co filmy? Ty tě zajímají?“ - „Jasně. Filmy miluju.“ - „Filmy jsou sny jiných lidí.“ ()
Fenomenální Sam Elliott jakožto přestárlý herec, který i navzdory zákeřné nemoci najde nový smysl života a důvod žít. The Hero na papíře vyzníval stejně jako "Danny Collins" Ala Pacina, nicméně režisér Brett Haley zde aplikoval lidštější a procítěnější způsob vyprávění, což ve výsledku působí mnohem reálnějším a citově otevřenějším dojmem. Je to také skvělý důkaz toho, že i po tolika letech nedělá potíže Samu Elliottovi utáhnout sám celý film, za což mu smekám a přeji mu Oscarovou nominaci. Vážně si to zaslouží. PS: Laura Prepon je neskutečná kost! „The new sweet and spicy Lonestar barbecue sauce, the perfect partner for your ribs.“ ()
Co k tomu napsat? Musím se přiznat, že úplně nevím. Tak prostý příběh, ovšem skutečně krásný a dojemný – chvílemi jsem opravdu slzel – a místy mi atmosféra trochu připomínala The Mule. Sam Elliott byl perfektní, jeho charisma je přímo oslňující (to možná není nejlepší přirovnání, ale na lepší teď nemám, ještě mi hraje písnička na konci závěrečných titulků a je to prostě nádhera). Nemluvě o jeho hlasu (a kníru), který dokáže pozvednout i reklamu na Doritos s mnou neoblíbeným Lilií die Nase Y. Před ostatními herci a všemi dalšími, kteří se podíleli na tomto filmu smekám a děkuji jim. A když už jsem u toho děkování, tak nesmím zapomenout na Real Toma Hardyho a jeho seznam filmů zasluhujících větší pozornosti. Tam jsem totiž k tomuto snímku přišel. A jsem za to moc a moc rád... ()
Reklama