Réžia:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Jan Werich, Emília Vášáryová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Karel Effa, Vlasta Chramostová, Alena Kreuzmannová (viac)Obsahy(1)
Z ochozu věže pozoruje kastelán Oliva každodenní život malého krásného města. Z té výšky si může dovolit tolerantní nadhled nad slabostmi a chybami svých spoluobčanů. Mladý učitel Robert se chystá ke svatbě s učitelkou Julií. Na hodinu kreslení Robert pozve Olivu, aby seděl jako model. Starý muž dětem vypráví o svém životě námořníka a o setkání se svou životní láskou Dianou a jejím kouzelným kocourem. Z náměstí se ozve veselá hudba, která doprovází příjezd zvláštního cirkusu. K překvapení dětí i dospělých sedí na střeše červeného auta kouzelník, který je k nerozeznání podobný Olivovi, a krásná dívka Diana, která má na klíně kocoura se slunečními brýlemi. Na závěr večerního kouzelníkova představení sejme Diana svému Mourkovi brýle a před jeho zelenýma očima začnou někteří dospělí měnit barvu. Nevěrníci jsou žlutí, lháři fialoví, šedivě se zabarví kradáci a lapkové a zamilovaní zčervenají. Červený je i Robert, který zapomněl na nevěrnou Julii a zamiloval se do Diany. Kocoura se zmocní tři muži, kteří se bojí jeho kouzelné moci - pokrytecký ředitel školy, podlézavý školník a nepoctivý vedoucí restaurace. Robertovi žáci, kteří se bojí o kocourův život, utečou z městečka a nechtějí se vrátit, dokud nebude zvíře zachráněno. Nátlak dětí má žádaný účinek. Jen Robert je velmi smutný - poté, co prožil s Dianou láskyplnou noc, vůz s dívkou, kocourem a kouzelníkem odjíždí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (216)
Táto spolupráca s Vojtěchom Jasným dopadla pre Brdečku omnoho lepšie ako s Oldřichom Lipským o rok neskôr (či celkovo, vrátane všetkých ďalších filmov). Obaja režiséri síce prekypujú filmovými trikmi a kreatívnymi, až formalistickými, povedalo by sa vtedy, riešeniami, ale v tom je ich čaro. Pre mňa teda aspoň KOCÚRA. Jasný je autor podľa môjho gusta - filmový vizionár v rozlete a nefalšovaný estét. Moderná rozprávka o kocúrovi v okuliaroch má rozviatu južanskú atmosféru, parádne psychedelické sekvencie, autentické výtvarné počiny detí zapadajúce do deja, charizmatického Wericha v (takmer) poslednej filmovej (dvoj)roli, ostatná herecká elita pácha svoj tradičný nadštandard a mladučká Vášáryová je tak krásna, až to bolí. A TERAZ POZOR! Všetko uvedené platí pre prvú polovicu filmu - a potom sa náhle vyčerpá. Tvorcovia odrazu už neprichádzajú so žiadnym ďalším nápadom, plus možno prichádza k slovu aj nejaká tá politická objednávka, a zvyšok filmu je uťahaný, repetitívny, schematický a deklamatívny, akoby geniálnych autorov vymenil nejaký unylý filmový štáb ochotníkov z okresného výboru KSČ. Na celovečernú stopáž je tam toho proste príliš málo a vzbura detí, zúfalstvo rodičov a zopakovanie toho istého ešte raz (či nebodaj dva alebo dokonca tri) to nemôže nijako zachrániť. Ozveny budovateľského nadšenia a skoro až schôdzové deklamovanie moralít pôsobia potom v tej farebne karnevalovej, vínom a krásou opojenej atmosfére ako tvrdá päsť do mäkučkého kocúra. Okuliare mu rozdupali a krásna ilúzia sa rozbila. Náhle odhalená chabosť zápletky a poplatnosť dobovej politickej rétorike v tom zdanlivo čistom diele Umenia bolia ako stratená láska, ako letá dávnej mladosti, ktorých bezstarostný zápal sa už nikdy nevráti. Našťastie je tu stále polovica prvá, v nej sa dá znovu stratiť v Dianiných očiach a úsmeve, v štedrej letnej moravskej krajine, v ilúzií spravodlivosti a dobráctva, v dávnom detstve a jeho nádejach - a v sladkom zabúdaní čakať, až príde kocúr... ()
"Žil jeden stařec. Byl to takový mudrc. Ráno vstal a protože neměl dohromady co na práci, vyšel ven na procházku a vtipně glosoval svět kolem sebe. S chápavou ironií se usmíval lidským slabůstkám, jemným humorem poukazoval na drobné nešvary a nepravosti. Rozmlouval s kýmkoliv - od kopáčů přes prodavačky, dělníky až po úředníky a manažery; ti všichni ho dobře znali. Není divu, že se jednou lidé smluvili a toho dědka umlátili k smrti." ()
Kouzelny kocour, ktery vidi lidi v jejich pravych barvach, protoze kazde ceske mestecko je chameleonu preplnene. Hezky film a na tehdejsi dobu technologicky vytribeny. Pan reziser si dost vyhral. Samozrejme musim vyzdvihnout zastup prednich hereckych osobnosti minuleho stoleti v cele se slizkym (Jiri Sovak) a vypravecem (Jan Werich). 65% ()
Zpočátku dosti nudný film, do doby, než přijede kocour, pak to začíná být celkem jízda. Myslím že ani Lynch by se stydět nemusel, i když souhlasím s názorem, že reje barevných postaviček zabírají trochu moc prostoru. Námět a příběh vynikající, vizuální stránka hodně nadprůměrná (západy slunce na náměstí, kde to točili???), velmi zdařilé triky. ()
Jak já jsem miloval tento půvabný film ve svém dětství! V dospělosti se okouzlení tímto lyrickým podobenstvím ještě prohloubilo. Dokážu si více vychutnávat jednotlivé složky od světel, přes hudbu až po pantomimické a taneční kreace. A dochází mi veškeré souvislosti s kriticky satirickým pohledem, chytrou hravostí a energičností ve víře v podstatu dobra jedince. Děti jsou symbolem budoucnosti, pro kterou by každý člověk měl ve svém nitru nalézt to nejlepší a přispívat k prosperitě osvícené společnosti. Je to sympatická pohnutka. S humorným a inteligentním nadhledem, který jedinečným způsobem přibližuje neutěšený stav fungování společnosti ve svém celku i ve svých jednotlivých částech. Násilné budování komunismu na základech propracovaného rakouskouherského systému zlomení ducha zanechalo své zřetelné výsledky v té nejpřízemnější formě touhy po moci a bohatství, přitakávání a zneužívání. Díky přízemnosti člověka je jakákoliv revoluce odsouzena k nezdaru. V reakci na stav společnosti vzniklo několik vynikajících satirických filmů. Jedním z nich je i film Až přijde kocour. Vojtěch Jasný dokázal vtisknout do filmu i svůj umělecký talent a vzniklo originální poetické dílo. Silné a působivé ve svém provedení, ve svém průběhu i ve svém vyznění. V pronesených slovech je cítit moudrost Jana Wericha, který výborně ve své dvojroli laskavého kastelána Olivy a tajuplného kouzelníka vtipně, laskavě i jízlivě komentuje veškerou bláhovost, pokrytectví i nezištnou obětavost lidského chování. Na karikaturách typů lidí, na které narazíte v hojném počtu kdekoliv i v současné době. Moudrý a laškovný nadhled je výstižný a potřebný ve své zřetelnosti správného pojmenovávání problémů. Vedle hlasu svědomí je hlavní postavou příběhu schopný, oblíbený a obětavý učitel Robert (velmi dobrý Vlastimil Brodský), který v kritických situacích neváhá vyjadřovat svůj názor a zatajované pravdy. On je tím pevným pilířem, který chrání pravdu a skutečnost a naději na osvícenější budoucnost. Hlavní ženskou postavou je kouzelníkova asistentka Diana (půvabná Emília Vášáryová) ve své roli tajemné krásky pravdy a lásky v té nejupřímnější podobě. Hlavní zápornou postavou je ředitel školy Karel (skvělý Jiří Sovák) v pestrosti chameleonského zabarvení těch nejpřízemnějších lidských pudů mocichtivosti, povýšeného pokrytectví, nevěrnosti i manipulativního podvodného jednání. Poslední důležitou postavou je podlézavý školník (vynikající Vladimír Menšík) ve svém úslužném poklonkováním síle moci a vynalézavostí pro zachování stejné stávající moci strachu. Z dalších rolí: nevěrná Robertova známost a poslušná učitelka Julie (zajímavá Jiřina Bohdalová), líný pokrytec a družstevník Janek (příjemný Karel Effa), ochotná a svědomitá družstevnice Marjánka (sympatická Vlasta Chramostová), vytrvalá klepna Fanča (zajímavá Alena Kreuzmannová), trpící a trpělivá Karlova manželka Růžena (Stella Zázvorková), zlodějský vedoucí restaurace (Jaroslav Mareš), dobromyslný popleta a policista (Václav Babka), či odbojné děti Jankův Joska (Michal Pospíšil), školníkův Olda (Antonín Krčmář), Marjánčina Jindřiška (Dana Dubanská) a restauratérův Petříček (Pavel Brodský). Ano, je to kriticky satirický pohled na fungování komunistické společnosti. Ovšem ve svém důsledku se tato satira dá interpretovat v malých obměnách i na současnou dobu společnosti demokratického tržního hospodářství. Pokud ve společnosti půjde na prvním místě o moc a bohatství, bude mít toto laskavé dílo stále své nezastupitelné místo. Jsem, už nevím ani pokolikáté, znovu uchvácen touto optimistickou, výstižnou a hravou poetikou, která dává prostor snad všem uměleckým složkám, aby vynikl nezapomenutelný satirický výtvor. Navíc, k Telči mám mnohé nezapomenutelné vzpomínky. Odhoďme svoji pokryteckou přízemnost a buďme především lidmi! Začít se musí odspoda, od základu každého člověka. Nejobtížnější bývá, když se člověk vyjadřuje pouze sám za sebe. () (menej) (viac)
Galéria (20)
Zaujímavosti (22)
- Natáčanie muselo byť o rok posunuté kvôli chorobe Jana Wericha. Počas tejto doby sa tvorcovia rozhodli, že herec bude mať vo filme dvojrolu. (Raccoon.city)
- Natáčeno v Telči. (M.B)
- Když si u prezidentské kanceláře stěžovali místní z Mrakotína na chování filmařů, přijel na místo sám prezident Antonín Novotný. (Duoscop)
Reklama