The Crowd
Réžia:
King VidorKamera:
Henry SharpHrajú:
Eleanor Boardman, James Murray, Bert Roach, Estelle Clark, Daniel G. Tomlinson, Dell Henderson, Lucy Beaumont, Freddie Burke Frederick (viac)Obsahy(1)
John Sims se narodil 4. července 1900, na Den nezávisloti. Kvůli tomu ho celá rodina tak dlouho přesvědčovala, že je předurčen ke skvělým skutkům, až tomu sám uvěřil. V jednadvacetiletech se přestěhoval do New Yorku, kde viděl jedinou šanci, jak naplnit své "poslání". Zamiluje se tam do dívky Mary a hned se s ní ožení a rovněž ji nakazí bludem, že jeho osudem je být skvělý. Žel, sám pro to nic nedělá, jen se v té představě utápí. A jenom ze snů se žít nedá... (Morien)
(viac)Recenzie (17)
Sila. Nadčasové témy vo fantastickom formálnom prevedení (tá režijná práca pri kontrastoch anonymného davu a najbližšej rodiny je úžasná). Herci na nemý film krásne civilný, kľúčové momenty dychberúce (aj slzy čerpajúce) a tempo neuveriteľné. Nádherne vidieť, že so šikovnou dramaturgiou sa dá odrozprávať časovo rozmáchly príbeh aj za pol druha hodiny. Jeden z najlepších filmov nemej éry. 10/10 ()
Hlavní postavou tohoto zajímavého snímku o jednom pádu a následném polorozkladu lidské duše je mladý Američan John Sims,který se po svatbě dostává do materiálních těžkostí a navíc je zcela zdrcen smrtí své malé dcerky. Film ale nakonec končí zajímavým happy endem : John se ženou navštíví cirkusové představení a oba se smějí. Jak ale pravý závěrečný titulek filmu : Co jiného jim zbývá? Krásná a vrcholná scéna filmu je ta kdy John (James Murray) stojí sám naprosto bezmocný uprostřed anonymního davu, kdy nekonečný zástup, složený možná s tisíců či miliónů podobných lidských osudů, se žene lhostejně a netečně kolem něho, kdy on má zavřené oči a ruce vztyčené na horu jako když se vzdává. Jeden z nejlepších a nejhodnotnějších Vidorových filmů, který určitě stojí za shlédnutí. Za krásnou kameru a za město měst New York za 5*. ()
Proč se tento snímek objevuje na předních místech těch nejlepších filmů němé éry je mi popravdě trochu záhadou. Film jehož příběh je naprosto obyčejný a vpravdě nedokázal jsem se příliš vcítit do osudů mladého páru natolik aby mě jejich osudy nenechávali vcelku chladným. Závěrečných slušných deset minut už sympatie k tomuto snímku příliš nezvednou. Existuje veliké množství mnohem lepších filmů z této doby. 65%. ()
Vystihnout ve 100 minutách všemožné emocionální stavy v soužití dvou mladých lidí není jednoduché a občas to taky lehce skřípe, ale velikost a úroveň téhle filmařiny to nijak neshazuje. Tempo je v první polovině úžasné a s postavami je nám dobře, aby se v druhé části výrazně zpomalilo a na diváka doléhaly objemné sociální a rodinné myšlenky. A přestože ona druhá půlka nedokázala držet mou pozornost soustavně, výsledné pocity jsou dostatečně silné a pozitivní. Ve dvacátých letech rozhodně nejlepší motivace do života, jakou si mohli Američané na filmovém plátně představit... ()
Když nejdete spolu s davem, když mu přestáváte stačit, máte pocit, že se žene proti vám. John Sims (zapomeňme na dav i americký sen), je člověk everybody: dobrý společník nejen jako komik, do určité míry spolehlivý, především však milující manžel a otec. Rutinní práce ho sice nebavila, ale vydžel by u ní možná celý život, kdyby neztratil důvod proč ji dělat. John čeká, až připluje jeho loď (Dylan později zpívá: "And the sun will respect / Every face on the deck / The hour that the ship comes in"). Ale i když loď nepřipluje (a nikdo to už ani nečeká), nemusí to ještě končit katastrofou. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (2)
- Režisér King Vidor natočil mnoho scén v ulicích New Yorku se skutečnými lidmi, nikoliv s komparzem. Ve filmu se tak objeví opravdové autobusy, vlaky a dokonce i skuteční dopravní policisté. V jedné scéně přikazuje policista někomu do kamery, aby šel k němu. Tento pokyn byl ve skutečnosti adresován právě režiséru Vidorovi a štábu policistou. Vidor poté zakomponoval tuto scénu do filmu. (ČSFD)
Reklama