Reklama

Reklama

Playtime

Trailer 1

Obsahy(1)

Pan Hulot sa stratí v modernistickej časti veľkomesta, plnej chladnej architektúry zo skla a ocele, kde ho strhne dav amerických turistiek. Nasleduje ohňostroj mnohokrát paralelne sa odohrávajúcich humorných situácií, postavený na kontraste ľudského správania v odľudštenom prostredí. Režisér filmu Jacques Tati nechal kvôli nakrúcaniu postaviť nákladné kulisy - moderné mestečko Tativille, v ktorom sa jeho do detailov prepracovaná komediálna vízia odohráva, a ktoré predznamenalo skutočné architektonické experimenty moderného urbanizmu. (RTVS)

(viac)

Zaujímavosti (19)

  • Tati sa pohrával so zavádzaním diváka, keď lepí hudbu k neodpovedajúcim obrazom, viď scéna kráčajúcich turistov po schodoch nočného klubu za tónov dunivého jazzu. Chcel tým docieliť komického efektu a pripraviť diváka už vopred na prechod do novej scény. (Biopler)
  • Jacques Tati, rovnako ako Jasudžiro Ozu, úplne ignoruje os akcie. V ich filmoch sa akcia odohráva v strede kruhu, a preto môže byť kamera umiestnená v ktoromkoľvek bode pomyselnej kružnice. (Kristusazapad)
  • V prvej časti filmu je prostredie a kostýmy prevažne šedé, hnedé a čierne. Neskôr sa však začne v prostredí objavovať červená, zelená, či ružová. Táto zmena vo farebnosti zodpovedá vývoji rozprávania, ktoré ukazuje ako sa odťažitá mestská krajina mení vplyvom vitality a spontánnosti. (Kristusazapad)
  • Jacques Tati nenáviděl záběry zblízka (tzv. close-up). Místo toho natáčel na 700 mm film ve středním formátu, aby zachytil všechny herce a jejich pohyby, i když se nacházeli daleko nebo se pohybovali ve skupinkách. Pozornost diváků směroval raději zvukem, než vizuálními pomůckami. (HellFire)
  • Jacques Tati uvedl, že natáčení Playtime proběhlo přesně podle jeho představ, zatímco při produkci ostatních filmů musel měnit nebo natáčet scény proti své vůli. (HellFire)
  • Natáčení se nejen kvůli problémům s rozpočtem protáhlo na tři roky. Jednou z hlavních příčin problematické produkce byla také bouřka, která poničila kulisy v hodnotě 1,4 milionu franků. (HellFire)
  • S výjimkou květinového stánku před budovou nejsou na place žádné živé rostliny nebo stromy. Když tedy Barbara (Barbara Dennek) vstoupí do restaurace Royal Garden ve smaragdově zelených šatech, na které zbytek ženského osazenstva oděného v šatech tmavých odstínů poukáže jako na zastaralé, představuje vizuální kontrast nejen v porovnání s ostatními hosty, ale rovněž s ohledem na fyzické prostředí filmu. (HellFire)
  • Prakticky celý film musel být po skončení natáčení nadabován; práce na sestříhání snímku do závěrečné podoby si vyžádaly devět měsíců. (HellFire)
  • Aby ušetřil peníze, použil štáb namísto skutečných budov a kulis obrovské fotografie, jejichž výhodou bylo také to, že neodrážely světlo. (HellFire)
  • Natáčení sekvence v restauraci (která svou 45minutovou délkou tvoří značnou část filmu) zabralo sedm týdnů, protože režisér Jacques Tati musel nejprve zinscenovat jednotlivé scény. Ze všeho nejdříve zkoordinoval pohyby herců na pozadí a následně dohlížel na plynulost scének odehrávajících se přímo před kamerou. (HellFire)
  • Pozorní diváci si jistě všimnou, že v některých scénách režisér namísto komparzu použil lepenkové výřezy. Pro větší autenticitu s nimi ostatní komparzisté mluvili, jako kdyby byli skuteční lidé. (HellFire)
  • Ke konci života si prý Tati přál, aby se někde na světě našlo kino, které by film Playtime hrálo každý den, donekonečna. (raininface)
  • Režisér Tati zpočátku trval na tom, aby film byl uváděn do kin v 70 mm kopiích, proto se ale nedostal do širší distribuce a rychle zapadl. (raininface)
  • Na dvou budovách městečka Tativille a bezpočtu dalších maličkostí pracovalo sto dělníků. K jeho postavení se spotřebovalo přes 148 000 m³ betonu, 11 800 m³ plastu, 9 600 m³ dřeva a 3 500 m³ skla. (Baxt)
  • Film byl i přes nadšené přijetí kritiky diváckým propadákem a Jacquese Tatiho zadlužil na dalších deset let. (Baxt)
  • Městečko Tativille bylo při natáčení filmu připojeno k elektrickému rozvodu, kterým byl poháněn i plně fungující výtah. (Baxt)
  • Cena: Bodil 1969: nejlepší evropský film. [LFŠ 2010] (Krouťák)

Reklama

Reklama