Mimo zákona

Stále ještě takový malý rozjezd, kterým se mohutně uváděl Jim Jarmusch na trh. Ústřední trojice perfektně pasuje do svých rolích (nepřekvapivě Benigni herecky přehlučí všechny kolem), velmi výrazná kamera a bohužel nepříliš nosná zápletka o třech uprchlících napříč močály Louisiany. Kolem a kolem je Mimo zákon silný autorský film, originální, ale jeho děj by mnohem lépe seděl na pouhý kraťas či ve středometrážním formátu. 65 % (04.07.2015)

Od Jarmusche mám jiné srdcovky, v kterých všechny jednotlivosti slouží celku – tady na mě některé „vyhnívací“ pasáže a občas i ta krásná černobílá kamera ještě působí dojmem lehkého exhibičního naschválu. Boží momenty jsou ale v drtivé převaze. — Vždycky mi vrtal hlavou ten název a teď jsem k němu našel vysvětlení údajně přímo od Jarmusche: Když jste byli v půli osmdesátek v pouličním slangu s někým „down by law“, byli jste si hodně blízcí, chránili jste se navzájem; a ještě předtím ve vězeňském slangu, když byl někdo váš „down by law“ a pustili ho dřív než vás, zašel za vaší rodinou nebo se vám venku o někoho postaral, když bylo třeba. A přitom to byla fráze, která zněla, jako kdybyste byli utlačovaní zákonem – líbil se mi ten rozpor. Tož ja, teď už to dává lepší smysl. (29.09.2015)

Opravdu kouzelný příspěvek k útěkářským filmům. Už ta klasická jarmuschovsky málomluvná atmosféra se mi líbila, ale jakmile ji začal narušovat neopakovatelným způsobem italsko-anglicky blábolící Roberto Benigni, bylo jasné, kdo bude hlavní hvězdou večera. Černobílé louisianské mokřiny, v nich ztracení tři uprchlíci, tma... A někde vpředu snad světlo. "Ze všeho nejvíc se bojím vody a psů. Voda je přede mnou, psi za mnou." Skvělé. (02.06.2013)

Nejsem nijak výrazně zklamán, ale čekal jsem určitě trochu víc. Mrtvý muž mi ukázal, jakým je Jarmusch osobitým režisérem, který má schopnost udělat ze svých filmů díky specifické a černobílé výpravě nesmírně opojný a nevídaný zážitek. Bohužel, zde byla ta působivá stylizace a hořkosladký příběh o soužití tří uprchlích vězňů narušována poněkud nevýrazným a jednotvárným zpracováním, které mě jednak neoslovilo, ale hlavně místy i trochu nudilo. Hodně to zachraňuje Benigni, jenž je se svou neodolatelnou angličtinou a rozdrbanou kšticí od první chvíle nepřehlédnutelný. Nemán proti tomu filmu nic, naopak má hezkou poetiku a snaží se podat zase jiný pohled na téma útěku z vězení, ale já v tomhle ohledu prostě dávám přednost těm "akčním scénám a velkolepým útěkům". U mě tak na 65% (30.01.2013)

Proč si nepřipadám ošizen!? S hlavním trojlístkem strávíme většinu času, ale dají se charakterizovat jednou vlastností. Přesto si jisté (nemalé) sympatie získali. Příběh se rozmotává pomaličku, skoro až líně a nikdy nepřijde strhující pasáž. Přesto jsem z obrazovky nedokázal odtrhnout oči. Důležité momenty se vyřeší střihem nebo na řadu přijde šťastná náhoda. Proč tedy zhlédnutí nelituji!? Možná díky pokojné atmosféře ve vážném prostředí, ostrovtipu i nečekaně nabytému přátelství. (09.09.2018)