Réžia:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrajú:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (viac)Obsahy(1)
Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 - 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny... Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (134)
Připomíná mi to 100 roků samoty magického realismu od Marqueze po slovensku. Vypadá to, že ve slovenských dolinách se jen pije a souloží a slovenské potomstvo zaplavuje jiné krajiny. Metafora zedníků jakožto včelích dělnic budujících plástve pro ostatní množící se a umírající rody. Rod přežjije vše, země plodí stále. Vše shnije a znovu povstává. Láska, sex a smrt a na pár litrů vína nebo kořalky se vždycky najde. ()
Jakubiskův styl magickýho realismu mně nesedl. Mnohý dramatický scény byly na můj vkus přehnaně teatrální, a naopak ty, který měly být vtipný, byly v lepším případě košatý a nevtipný. Ani symbolika mně k srdci nepřirostla. Ta tisícročná včela vypadala spíš jak pavouk a mnohý repetitivní motivy (třeba tu holčičku, co pořád chodí s ohněm sem a tam) jsem nepochopil a ani jsem po tom nijak zvlášť netoužil, protože jsem se většinu filmu nudil a ztratil chuť dopodrobna rozpitvávat tvůrčí záměry. První polovina je navíc strašně přeplácaná erotickýma scénama, až jsem z toho měl chvílema pocit, že se dívám na soft porno, a vůbec tomu nepomohly nesedící postsynchrony. Přes všechny ty nedostatky se mně to ale líbilo dějově a dostal jsem díky tomu celkem živej obrázek toho, jak vypadal na začátku století život v Horních Uhrách. Sledovat příběh tří generací na malé vesnici je přecijenom trochu živější než hodina dějepisu. Kdybych ale měl znovu sáhnout po tříhodinové historické rodinné sáze se špetkou magickýho realismu, jednoznačně si vyberu Jedny a druhé od Lelouche. ()
Jakubiskova epická sága z přelomu 19. a 20.století o jednom kusu Slovenské historie.Film je natočený podle románu Petra Jaroše a už vzhledem k dlouhému časovému úseku,který popisuje,nebylo jednoduché ho na plátno převést.Jakubisko se s tím ale popral po svém a svými obrazy a atmosférou perfektně dotváří smysl a děj celého příběhu.Knihu jsem nečetl a tak nevím,nakolik se film od ní liší.Je tu opravdu mnoho postav a je nutné velmi pečlivě sledovat děj,neb se divák v tom kolotoči snadno ztratí.Místy je film plný magických a snových vizí,které střídají scény normální a vyprávěcí,což může být pro někoho kámen úrazu a nepochopení,protože ho to odvádí od příběhu a tím mění tempo vyprávění.Osobně jsem s tím neměl problém,neb vím,že Jakubisko se bez těchto zpodobněních ve svých filmech neobejde a v těchto obrazech se přímo vyžívá.Navíc jsou jeho obrazy a vize vskutku živé,magické a jsou jako z jiného světa.Bez těchto zpodobnění si Jakubiskovy filmy vlastně ani nedovedu představit,takže dávám včelích 85%. ()
Jedná sa o dvojdielnu filmovú podobu pôvodného štvordielneho televízneho seriálu. Je to síce kratšie, ale v podstate môžem bez výčitiek zopakovať nadšený komentár, aj udeliť najvyššie hodnotenie, ktoré som dal seriálovej verzii tejto magicko-realistickej ságy rodiny Pichandovcov. Takže: Toto sme presne my. Sme ako tie včely, iba robota nás spasí. Nič nám nezostáva len robiť, aby sme vyžili, ako sa patrí. Veru, sme my ako tie včely. My, Slováci. Národ slovenský. Chcete vedieť aké máme nátury a čo drieme hlboko v našich dušiach? Nádherne, silne poeticky, to vykresli spisovateľ Peter Jaroš vo svojej knihe. Veľmi dobre sa to číta. Krásna, ľúbozvučná hra so slovami a citmi. Slovenský režisérsky guru Juraj Jakubisko túto literárnu predlohu taktiež bravúrne spracoval. Tým pádom sa môžeme pochváliť hneď dvoma skutočne výnimočnými umeleckými dielami. Perfektný román a päť hviezdičková filmová adaptácia. "Tisícročná včela". ***** ()
Stará slovenská tvorba bola výnimočná tým, že sa na nič nehrala. Teda ak hej, tak sa skôr snažila podobať maximálne svojim bratom Čechom. Tisícročná včela je príkladom toho, že sme boli schopní vyprodukovať kvalitu, ktorá ani po rokoch neomrzí. Žiaľ, či sa Slovensko vráti aspoň k takémuto štandardu, kto vie. ()
Galéria (7)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (12)
- Tisícročná včela se stala vítězným filmem čtenářské soutěže "Komu dáte svoj hlas 1984" časopisu Film a divadlo. (kosticka7)
- Michal Dočolomanský (Valent) se stal podle časopisu Film a divadlo hercem roku 1984. (kosticka7)
- Film se natáčel ve skanzenu Zuberec a vesnici Zázrivá na Slovensku. (M.B)
Reklama