Annette

(63/2021) / Umelecko-muzikálny hybrid La La Landu a Marriage Story pre náročnejších. Vo forme úchvatné, v obsahu nie vždy dostačujúce. Áno, témy ktoré Annette prináša sú silné, v jadre je ale príbeh a scenár len povrchná, nie príliš psychologicky prepracovaná smutná love story. Adam Driver je vo svojej najlepšej forme a pre mňa bol jednoznačne to najlepšie čo film priniesol. Hudobne iste originalitu treba oceniť, niektoré čísla ale boli dosť monotónne. Každopádne oceňujem každý jeden film, ktorý sa snaží priniesť niečo nové, nielen kalkul na istotu. (8/10) (03.08.2021)

Leos Carax je suverén, jehož filmy vystihují i přetvářejí samotnou podstatu filmu jako umění či média. A přesně to se mu daří i s muzikálovou novinkou Annette, jež funguje nejen jako výpověď o prknech, jež znamenají svět, ale i komentář k současnosti zábavního průmyslu a žánru muzikálu obecně. A navíc je i velmi zábavný a přístupný. Více zde. (11.07.2021)

První film za poslední 2-3 roky, u kterého jsem měl pocit, že sleduju něco jedinečného, neopakovatelného. Na absolutní dřeň ohlodaná tragická romance, která se svou záměrnou doslovností zvládá nořit mnohem hlouběji do těch nejzákladnějších lidských emocí, než je u filmů zvykem. Záměrně boří veškerá očekávání, se kterými do ní člověk vstupuje, svou operetní stylizací dává vzpomenout na nejlepší momenty Petera Greenawaye (hlavně Dítě z Maconu mi v hlavě dost rezonovalo), zvládá se vyjadřovat k otázkám jisté zvrácenosti přehnaného medializování vztahů celebrit, k MeToo i exploataci dětského talentu. A přitom je především nádherně očišťujícím, filmařsky i hudebně neskutečně propracovaným filmovým ZÁŽITKEM, který v sobě nese punc něčeho, co mimo velká plátna nevynikne. Po streamových covidových měsících a letech působí jako dar z nebes. Neo-baroko pro mě se svou excesivitou, bořením hranic mezi stylizací a realističností, dostalo význam až zde. 100 % (09.10.2021)

Otravné a lezúce na nervy. V prvom rade je to muzikál. Tak by sakra mali vedieť herci spievať. Hlavné postavy Driver a Cotillard to absolútne nevedia a keďže tu spievajú aj pôrodné baby a vyšetrujúci policajti tak si skoro všimnete, že casting robili asi nepočujúci. Hrozné hlasy. Najviac ma ale otravoval Driver, a to vo všetkých polohách. Keď chodil po pódiu v župane a teplých papučiach a mlátil tam do podlahy, keď ziapal ako blázon, keď mal fúzik sobášneho podvodníka, keď sa nechal zarásť ako ortodoxný synagógčan. Všetky polohy boli zlé. Scenár je jedna veľká tragédia. Repliky sa opakujú aj stokrát za minútu. To isté slovo alebo sekvencia sa nekonečne papagájuje, čo je strašne rušivé. O sexuálnych scénach ani nehovorím. Cotillard vyzerá na svoj vek naozaj dobre, ale to neznamená, že si musí nechávať strčiť Driverov rypák do kundy alebo si nechávať jeho paprče na ceckách a slastne sa tváriť, že je to umelecká vložka. (27.10.2021)

Leos Carax je solitér, a jen stěží se od něj dal čekat běžný muzikál. Ale scénář mají na svědomí bratři Maelové, kteří dosud nenapsali nic delšího než scénáře videoklipů jejich kapely Sparks, které většinou nepřesahují čtyři minuty. Sice mi hned na začátku zakázali všechny hlasité projevy včetně dýchání, ale tuhle originalitu dlouho neudrželi. Hudebně se pak drželi někde mezi svým značkovým art popem a operou (odsud možná pochází i jednoduchost děje). U Caraxe mě pak nerozhodilo ani to, že titulní hrdinku představuje po většinu filmu loutka, což vlastně vzhledem k jejímu místu ve vyprávění dává smysl. Je tu celá řada parádních scén, ale moji základní výtku stejně shrnu do dvou slov: moc dlouhé. (07.07.2021)